Rozhovor vedený s mužem, který stál šest let v čele českého ministerstva vnitra, dobrovolně se zřekl další politické kariéry, a pak náhle založil novou stranu.

Ernst Nolte přednáší moderní dějiny na Svobodné univerzitě v Berlíně. Patří k nejvýznamnějším německým historikům dějin idejí, politického a společenského myšlení 20. století. Jeho základní práce, která zásadním způsobem ovlivnila bádání o dějinách fašismu, byla poprvé uveřejněna v roce 1963. Nolte se v ní pokusil vysvětlit genezi vývoje fašismu jako svébytného způsobu totalitního myšlení a chování ve třech jeho základních, přitom však neztotožnitelných směrech – francouzský Action francaise, italský korporativní fašismus a německý národní socialismus.

Hadar a Olof, tak se jmenují dva bratři, kteří žijí, každý zvlášť, kdesi v zapadlém koutě severního Švédska, v dobrovolné izolaci od okolního světa. Pokud jde o jejich názory, postoje a záliby, je jeden pravým opakem druhého, přesto jsou si však nedobrovolně blízcí. Spojuje je vzájemná nenávist (nebo snad láska?) a skutečnost, že oba svádějí poslední životní zápas, v němž žádný nechce podlehnout jako první. Pak však do jejich osudu zasáhne žena z jihu, která objíždí švédský venkov s přednáškou o světcích a píše knihu o svatém Kryštofovi…

Klasik české literatury a jeho legendy, psané na základě lidových pověstí, odehrávající se na třech místech: v Praze, v Římě a v Toledu.

Známý anglický modernista D. H. Lawrence (1885-1930), napsal čtyři stěžejní romány. Zatímco Synové a milenci, Ženy milující a Milenec lady Chatterleyové vyšly v češtině už ve 30. letech a znovu v době současné, čtvrtý z nich, román Duha z roku 1915, dosud přeložen nebyl. Symbolický, spíš než realistický román zachycuje život tří generací rodiny Brangwenů žijících na farmě na anglickém venkově. Lawrence, jdoucí vášnivě a tvrdohlavě proti všemu, co vyznávala oficiální kultura a strnulá a pokrytecká morálka, se soustřeďuje na tělesné, emociální a nejvnitřnější pocity svých hrdinů.

Nerozlučná dvojka Tam a Richie, mladí Skotové, pracují pro firmu, jež staví ohrady pro dobytek. Podnik řídí podezřele ambiciozní a tvrdý Donald, jehož krédem je co největší efektivita práce. Krédem Tama a Richieho jsou „děvky, pivko a ročes“, a z toho především ta hospoda, kam musí oba po práci zajít, i kdyby venku trakaře padaly. Firma dostane zakázku z Anglie, kam si však Donald netroufá poslat Tama a Richieho samotné a přidělí jim nového předáka (románového vypravěče). Cesta, pobyt a práce se neobejdou bez všemožných problémů, z nichž ale žádný není nikdy tak velký, aby trojici zabránil ve večerní návštěvě hospody. Pivo je jejich jedinou pohonnou hmotou. Klíčové je pak jejich setkání s řeznickou firmou bří Hallové, která potřebuje spousty ohrad pro „zvířata“. Kouzelná prvotina londýnského řidiče autobusu byla vloni hned po svém vydání navržena na Knižní cenu.

Dnes již klasické dílo světoznámého indologa, historika náboženství a spisovatele obsáhle pojednává o józe, všeindickém souboru duchovních technik, osobitém rozměru indického ducha. V panoramatickém přehledu historického vývoje ukazuje, jakým způsobem do sebe vstřebávala ostatní duchovní, mystické a filozofické systémy Indie a jakým způsobem se podílela na nejhlubších potřebách indické duše: překonat „lidský úděl“, dosáhnout svobody či nesmrtelnosti, stát se „bohočlověkem“, vymanit se z pout utrpení, „časovosti“ a „historičnosti“.

V období zahrnutém ve třetím díle (1688 až 1815) historické práce ovlivnily vývoj lidstva tři revoluce: anglická revoluce (1688), americká revoluce (1775) a revoluce ve Francii (1789). Za těmito politickými otřesy, skrytě a nepozorovaně, probíhaly revoluce ve vědě a výrobě, jež položily základy průmyslového věku, v němž žijeme dodnes.

Nejslavnější americká básnířka z konce minulého století, jejíž poezie se minula s dobou, v níž žila, a ona sama věhlas nezažila. Její básně jsou jako většina velké poezie naprosto moderní právě tím, že oslovují v čtenáři tu nejhlubší vnitřní strunu, jež není závislá na prostoru a času. Jiří Šlédr, dlouholetý milovník jejího díla, připravil zatím největší český výbor z její poezie a doplnil ho vlastní studií.