Výbor z legend a pověstí různých kmenů severoamerických Indiánů zachycuje ústně tradované a dochované příběhy a mýty o stvoření, lásce, indiánských hrdinech, o válce, zvířatech, nejrůznějších pletichářích i o konci světa.

Mistrný esej jednoho ze zakladatelů francouzské historické školy Annales věnovaný genezi kapitalistického způsobu myšlení a podnikání v evropských dějinách 15.-18. století. Společně se široce pojatou historií vlády španělského krále Filipa II. představuje tento esej nejuznávanější práci F. Braudela – historika „dlouhých a neměnných dějin“.

Za osu knihy si americký básník vybral pohádku bratří Grimmů Železný Jan a toto téměř mytologické vyprávění mu slouží jako podpůrná konstrukce pro jeho úvahy o jednotlivých fázích života, o zkouškách a prozřeních, kterými by měl procházet každý opravdový muž, chce-li být nejen navenek, ale i vnitřně šťasten, a snaží se v ní vykreslit archetyp muže, vystopovat ty rysy, které má dnešní muž společné s mužem, jenž žil na zemi už dávno před Kristem, stejně jako ty, o které s postupující civilizací přišel. Kniha měla obrovský ohlas v USA i v zahraničí a je dnes, jen pouhých osm let po svém vydání, klasickým dílem o mužské identitě, v němž hledají inspiraci jak muži, tak i ženy.

Cílem této publikace je sdělit základní praktické zkušenosti získané při ambulantní autohomologní léčbě mnoha tisíc pacientů. Autohomologní terapie, která využívá účinků individuálně připravených preparátů z extraktů biologického materiálu daného pacienta, patří mezi postupy moderní aktivní imunoterapie. Pro jejich imunomodulační efekt aplikujeme s úspěchem autohomologní přípravky u různých poruch imunity a řady chronických onemocnění.

Román o snaze prosadit svou identitu a individualitu navzdory pevnému sevření židovské komunity.

Dva roky po prvním a slavném románu Vyhoďme ho z kola ven vyšel Keseymu v roce 1964 román druhý – Tak mě někdy napadá. Objevuje se v něm opět téma romantického superhrdiny – Kesey příběh zasadil do svého rodného kraje, do státu Oregon, a s dovedností skvělého fabulátora vypráví osudy svérázné dřevorubecké rodiny Stamperů, z níž se chce každý prosadit po svém. Sám Kesey prohlašoval, že tak dobrou knihu jako tuto už nikdy nenapíše.

Naučná kniha cambridgeského profesora se na pozadí studia hominidů snaží najít odpověď na základní otázky vývoje člověka. Autor si neklade za cíl omráčit čtenáře novou senzační teorií o vzniku lidstva, ale rekapituluje dosavadní poznatky na poli evoluce člověka a podává seriózní výklad, založený na dosavadním vědeckém zkoumání pozůstatků hominidů. Zamýšlí se též obecněji nad různými vědeckými přístupy ke studiu evoluce.

Tato Van Lysebethova práce – volně navazující na knihu Učím se jógu (Argo 1998) -, kterou český čtenář dostává do ruky poprvé v plném rozsahu (předchozí, krácená vydání vyšla pod názvem Cvičíme jógu), tvoří logický přechod od hathajógy k radžajóze. V knize najdeme řadu dalších ásan, o něž je možné doplnit už zvládnutou sérii, asi třetina textu je věnována jóginově životosprávě (důraz je kladen na zažívání, relaxaci, některé zvláštní hygienické návyky a na pokyny týkající se spánku). V poslední, v předchozích českých vydáních z větší části vypuštěné části, se čtenář seznámí se základy jógy mentální, především s koncentračními cvičeními a technikami meditace.

Další kniha drobných příběhů, úvah, zamyšlení a filozofických postřehů známého a oblíbeného autora.