Jedno z nejznámějších klasických děl kulturní antropologie. Americká kulturní antropoložka ukazuje své názory na společnost a kulturu na příkladu tří různých kultur, totiž Indiánů amerického Severozápadu (vyznačujících se mimořádnou soutěživostí), Pueblanů (snažících se o co nejklidnější život v souladu se svými božstvy) a oceánského etnika Dobu (charakteristického vysokým stupněm nepřátelství a podezíravosti vůči všem, dokonce i vůči příslušníkům vlastní rodiny). Každá z uvedených tří kultur je vylíčena v samostatné kapitole tak mistrně, že kniha je poutavou četbou i pro naprosté laiky.
Sedmnáctý pátý díl dosud nepřekonané původní české encyklopedie.
Portugalský spisovatel Nuno Júdice – u nás známý z antologie Portugalští básníci v Praze – vytvořil v novele Šarlatová žena svou vlastní verzi o skutečném setkání slavného portugalského básníka Fernanda Pessoy a neméně proslulého esoterického spisovatele a mága Aleistera Crowleyho, k němuž za záhadných okolností došlo v roce 1930 v Lisabonu. Třetí postavou příběhu je Crowleyho milenka Hanni Jaeger, známá jako Šarlatová žena, která anglického astrologa do Portugalska doprovázela.
Fikci Nuna Júdiceho doplňují články z dobového tisku, v nichž Fernando Pessoa mystifikuje portugalskou veřejnost líčením podivného zmizení „Mistra Theriona“ v přímořské Bráně pekel poblíž Lisabonu.
Kniha sebraných citací převedených do humorných zákonů týkajících se všech oblastí života a práce, tentokrát pod úhlem nadcházejícího vstupu do nového tisíciletí. Vychází s ilustracemi Pavla Reisenhauera.
Kniha autorských písňových textů a krátkých veršovaných reflexí veřejného života naší společnosti.
Všechny příběhy knihz se odehrávají v noci 19. března 1929 na nejrůznějších místech světa – v Dánsku, ve východní Africe a v Paříži. Povídky lze označit jako fantastické dobrodružné milostné příběhy s existenciálním podtextem. Hoegův styl okouzluje čtenáře svým magickým realismem a dráždí svou dvojakostí a napětím mezi až extatickým způsobem vyprávění a vznosným a vzletným poetickým jazykem na straně jedné a neustále přítomnou sžíravou ironií a krutým černým humorem na straně druhé. P. Hoeg získal uznání a proslavil se na celém světě svou třetí knihou, vynikajícím románem a bestselerem Cit slečny Smilly pro sníh (1992, č. Argo, 1997), podle mnohých jsou ale jeho doposud nejlepším dílem právě Příběhy jedné noci.
Gíta Mehta pochází z Indie a později studovala jak v Indii, tak v anglickém Cambridge. Dlouhá léta se zabývá tematikou střetu západní a východní kultury, podílela se na natáčení několika dokumentů a píše na toto téma knihy. Karma cola už je v této oblasti klasickým dílem. Západní svět začala Indie masově v 70. letech přitahovat a Gíta Mehta napsala tuto esejistickou knihu jako jakéhosi kulturního průvodce pro všechny zájemce ze Západu o Východ. Humornou formou v ní demýtizuje velká očekávání západních duchovních turistů. Vzhledem k značné popularitě českých zájezdů do Indie a okolí může tato kniha i naše objevitele Východu na leccos připravit.
Idylický venkov jižních Čech je vzácnou rezervací architektury 19. století. Díky své podmanivě krásné krajině a výhodné poloze mezi Vídní a Prahou se tento kraj stal ideálním rámcem venkovského života nejbohatší české šlechty, která zde budovala velkolepá romantická sídla. Mezi nejvýznamnější z nich patřily Hluboká a Rožmberk. Publikace je věnována i stavební činnosti ve větších městech, kde také vyrůstaly nové chrámy, spolkové domy, muzea a výrobní či obytné budovy. Název knihy odráží dvojaký, přelomový charakter století, jež bylo generální rekapitulací dosavadní historie, ale také smělým vykročením k neznámé budoucnosti.
První kniha syna známého spisovatele je autorskou výpovědí o světě za hranicí reálného a normálního, je strhujícím vyprávěním o cestě mladého muže napříč krajinou šílenství. Autor-hlavní postava po absolvování univerzity odchází znuděný akademickým životem a nedůvěřivý k náhlé slávě svého otce do lesů kanadské Britské Kolumbie, kde se svou přítelkyní zakládá komunu. Po počátečním nadšení se u něj začnou projevovat zřetelné rysy duševní choroby. Na svatého Velentína 1971 je Vonnegut přijat do psychiatrické léčebny s diagnózou akutní schizofrenie.
Čtvrtý svazek Hesseho souborného díla přináší jeden román a řadu drobnějších próz. Silně autobiografický podtext má román Panské sídlo, vyšlý roku 1914. Ústřední postavou je malíř Veraguth, prožívající prudkou rodinnou i uměleckou krizi.Kniha vyprávění je souborem 23 krátkých próz s různou tematikou z Hesseho raného tvůrčího období.Knulp, jedno z nejpopulárnějších Hesseho drobných děl, zachycuje ve třech příbězích etapy životní cesty stejnojmenného sympatického tuláka a svérázného mudrce.