Výbor z legend a pohádek obyvatel černé Afriky zachycuje příběhy ústně tradované v jednotlivých kmenech. Veselá i smutná vyprávění o životě a smrti, zvířatech a lidech, lásce, nenávisti a šibalství středoevropského čtenáře překvapí svou zvláštní, syrovou poetikou.

V této knize vypráví Saroyan o své cestě, kterou podnikl v roce 1963 v postarší limuzíně z kanadského Ontaria do Fresna, kam ale v knize nakonec nedojede. Doprovází ho jeho stejně starý bratranec John, s kterým vede delší či kratší debaty na nejrůznější témata, včetně spisovatelského řemesla, a také o smrti a hledání vlastní identity a původu. Za cíl své cesty vysloví Saroyan snad trochu žertem přání stát se na chvíli šoférem vážených členů své rodiny, a samozřejmě než k ní dojede, povozit a vlastně poznat nejrůznější stopaře, nejlíp potulné vagabundy. Vzniká tak pestrá směs drobných příhod, žánrových obrázků, náhodných setkání a rozhovorů s obyčejnými i originálními lidmi.

Román světově proslulého autora, předního představitele současné francouzské prózy. Příběh venkovana, jenž v r. 1845 opouští s ženou a dětmi rodné Irsko, tehdy sužované hladem, a vydává se do Ameriky. Když na cestě do Kalifornie dorazí do Coloradské pouště, jako by se rázem ocitl ve světě Bible a sám znovu prožíval Mojžíšovo drama.

Vynikající biografie předposledního rakouského císaře, jenž svou více než čtyřicetiletou vládou určoval dějiny střední Evropy ve druhé polovině 19. století. Urban se v této knize pokusil vykreslit bohatý portrét tohoto panovníka, jenž před světem skrýval své city a navenek vystupoval jako přísný voják a neúnavný byrokrat, avšak ve svém nitru se musel vyrovnávat s vraždou své manželky, císařovny Sisi, a s tajemnou sebevraždou svého syna, arcivévody Rudolfa.

Reprezentativní výbor povídek legendárního amerického experimentátora je splacením jednoho z posledních mnohaletých dluhů, které v českém překladu vůči americké krásné literatuře zůstaly i po roce 1989. Hravé, absurdní až surrealistické krátké příběhy, bránící se veškeré racionalitě, připomínají E. A. Poea, F. Kafku i Woodyho Allena a čtenáře okouzlují zachycením banality i bizarnosti moderního světa, čemuž odpovídají i jeho oblíbené jazykové prostředky – mluva reklam a vše, co doprovází pokleslou (americkou) kulturu a reálie.

Ve svém románu světoznámý představitel tzv. retrofiction barvitě evokuje život v New Yorku ve třicátých letech tohoto století. Doctorow oživuje vzpomínky na Bronx a Manhattan v době, kdy na ulicích bylo bezpečno a rodiny v těžkých časech držely pospolu. Chlapec jménem Edgar tehdy intenzivně vnímal své okolí, zachytil všechny jeho vůně, zvuky i zvyky, sladkobolné přísliby doby, jež vyvrcholily Světovou výstavou roku 1939.

Tento román se vrací do Japonska těsně po druhé světové válce. Hlavní postavou a vypravěčem příběhu je malíř Masudži Ono, který dal ve 30. letech svůj talent do služeb japonské militaristické propagandy, a svého nejlepšího žáka dokonce udal na policii jako ideologicky nespolehlivého. Ono se jako mnoho lidí své generace stává náhle společensky nežádoucí osobou a měl by se možná za své minulé činy „omluvit“ sebevraždou, avšak malířova fasáda dlouho nejeví žádné známky trhlin. Náš čtenář jistě ocení pohled do nitra člověka, jenž se lidsky i umělecky propůjčil totalitnímu režimu a přežil jeho pád.

Texty a ilustrace Johna Lennona vděčí za svou popularitu jménu svého autora. Písání (1964) i Španěla na vesnici (1965) napsal a vydal ještě v době první fáze „beatlemánie“. Absurdní krátké texty a básničky jsou postaveny především na vynalézavé hře s jazykem (slovním významem a legračními novotvary) a popírání obvyklých forem, dějů a spádu příběhů, což však není v britské literární tradici nijak cizí.

Texty a ilustrace Johna Lennona vděčí za svou popularitu jménu svého autora. Písání (1964) i Španěla na vesnici (1965) napsal a vydal ještě v době první fáze „beatlemánie“. Absurdní krátké texty a básničky jsou postaveny především na vynalézavé hře s jazykem (slovním významem a legračními novotvary) a popírání obvyklých forem, dějů a spádu příběhů, což však není v britské literární tradici nijak cizí.

O úkladných vraždách, spáchaných v sebeobraně, o detektivním pátrání, jež vedlo zpátky, o morálním pádu, který byl krásný, a o zvrácené lásce, jež byla čistá – tento příběh vypráví Sedmikostelí, existenciální gotický horror o městě ve městě nad Vltavou.