Dva roky po prvním a slavném románu Vyhoďme ho z kola ven vyšel Keseymu v roce 1964 román druhý – Tak mě někdy napadá. Objevuje se v něm opět téma romantického superhrdiny – Kesey příběh zasadil do svého rodného kraje, do státu Oregon, a s dovedností skvělého fabulátora vypráví osudy svérázné dřevorubecké rodiny Stamperů, z níž se chce každý prosadit po svém. Sám Kesey prohlašoval, že tak dobrou knihu jako tuto už nikdy nenapíše.

Naučná kniha cambridgeského profesora se na pozadí studia hominidů snaží najít odpověď na základní otázky vývoje člověka. Autor si neklade za cíl omráčit čtenáře novou senzační teorií o vzniku lidstva, ale rekapituluje dosavadní poznatky na poli evoluce člověka a podává seriózní výklad, založený na dosavadním vědeckém zkoumání pozůstatků hominidů. Zamýšlí se též obecněji nad různými vědeckými přístupy ke studiu evoluce.

Tato Van Lysebethova práce – volně navazující na knihu Učím se jógu (Argo 1998) -, kterou český čtenář dostává do ruky poprvé v plném rozsahu (předchozí, krácená vydání vyšla pod názvem Cvičíme jógu), tvoří logický přechod od hathajógy k radžajóze. V knize najdeme řadu dalších ásan, o něž je možné doplnit už zvládnutou sérii, asi třetina textu je věnována jóginově životosprávě (důraz je kladen na zažívání, relaxaci, některé zvláštní hygienické návyky a na pokyny týkající se spánku). V poslední, v předchozích českých vydáních z větší části vypuštěné části, se čtenář seznámí se základy jógy mentální, především s koncentračními cvičeními a technikami meditace.

Další kniha drobných příběhů, úvah, zamyšlení a filozofických postřehů známého a oblíbeného autora.

Rozhovor vedený s mužem, který stál šest let v čele českého ministerstva vnitra, dobrovolně se zřekl další politické kariéry, a pak náhle založil novou stranu.

Ernst Nolte přednáší moderní dějiny na Svobodné univerzitě v Berlíně. Patří k nejvýznamnějším německým historikům dějin idejí, politického a společenského myšlení 20. století. Jeho základní práce, která zásadním způsobem ovlivnila bádání o dějinách fašismu, byla poprvé uveřejněna v roce 1963. Nolte se v ní pokusil vysvětlit genezi vývoje fašismu jako svébytného způsobu totalitního myšlení a chování ve třech jeho základních, přitom však neztotožnitelných směrech – francouzský Action francaise, italský korporativní fašismus a německý národní socialismus.

Hadar a Olof, tak se jmenují dva bratři, kteří žijí, každý zvlášť, kdesi v zapadlém koutě severního Švédska, v dobrovolné izolaci od okolního světa. Pokud jde o jejich názory, postoje a záliby, je jeden pravým opakem druhého, přesto jsou si však nedobrovolně blízcí. Spojuje je vzájemná nenávist (nebo snad láska?) a skutečnost, že oba svádějí poslední životní zápas, v němž žádný nechce podlehnout jako první. Pak však do jejich osudu zasáhne žena z jihu, která objíždí švédský venkov s přednáškou o světcích a píše knihu o svatém Kryštofovi…

Klasik české literatury a jeho legendy, psané na základě lidových pověstí, odehrávající se na třech místech: v Praze, v Římě a v Toledu.

Nerozlučná dvojka Tam a Richie, mladí Skotové, pracují pro firmu, jež staví ohrady pro dobytek. Podnik řídí podezřele ambiciozní a tvrdý Donald, jehož krédem je co největší efektivita práce. Krédem Tama a Richieho jsou „děvky, pivko a ročes“, a z toho především ta hospoda, kam musí oba po práci zajít, i kdyby venku trakaře padaly. Firma dostane zakázku z Anglie, kam si však Donald netroufá poslat Tama a Richieho samotné a přidělí jim nového předáka (románového vypravěče). Cesta, pobyt a práce se neobejdou bez všemožných problémů, z nichž ale žádný není nikdy tak velký, aby trojici zabránil ve večerní návštěvě hospody. Pivo je jejich jedinou pohonnou hmotou. Klíčové je pak jejich setkání s řeznickou firmou bří Hallové, která potřebuje spousty ohrad pro „zvířata“. Kouzelná prvotina londýnského řidiče autobusu byla vloni hned po svém vydání navržena na Knižní cenu.