Východiskem Morellovy fikce je skutečný příběh ruského bělogvardějce Borise Skosyreva, který se v červenci 1934 pokusil vytvořit nezávislou andorrskou monarchii. Autor se ve své novele opírá o reálná fakta, o několik málo dochovaných královských dokumentů, ironické články v dobovém tisku a vzpomínky své matky. Úsporným energickým stylem, pro nejž jsou charakteristické rytmicky úderné výčtové řetězce, přirovnání odkazující k tradiční moudrosti venkovanů, neotřelé metafory, humor a vlídná, laskavá ironie, sleduje devět slavných dnů samozvaného andorrského krále.

Rozsáhlá monografie předního anglického medievalisty sleduje vznik heretického hnutí a myšlení ve středověké křesťanské Evropě. Stěžejní část knihy představuje analýza rozvoje valdenství a katarství v západoevropském prostředí s důrazem na jejich střet s katolickou církví. Druhá polovina knihy je věnována rozboru pozdně středověkých heretických hnutí – viklefismus, lollardi, bekyně, sekta svobodného ducha a husitská reformace. Lambert podrobně sleduje nejen teologický obsah a společenský dosah jednotlivých herezí, ale i postavení heretika, člověka na okraji společnosti, člověka žijícího v uzavřeném ghettu, nuceného prožívat i nám důvěrně známý život dvojí morálky. Hereze v Lambertově pojetí reprezentuje alternativní středověký svět, který existoval po několik století vedle oficiální církve a jejího učení.

Další ze stěžejních prací předního západoevropského znalce jógy je určena čtenářům, který se již s jógou setkali. Pomáhá jim se v ní prakticky zdokonalit a seznamuje je s novými důležitými ásanami.

Slavný staroindický hrdinský epos převyprávěný předním českým indologem. Text je doplněn úryvky původního textu v překladu D. Zbavitele. Bohatě ilustrováno.

Dvacátý první díl u nás dosud nepřekonané encyklopedie.

Povídkový soubor dnes už klasika americké židovské literatury poutavě vypráví obyčejné i neobyčejné příběhy lidí – převážně východoevropských Židů hovořících jidiš, jejichž zaniklý svět pro nás I. B. Singer zachoval. Autor se sklání před nevyzpytatelností lidských povah a osudů a s uměleckou pronikavostí se dotýká pravd „starých jako svět, hlubokých jako spánek“.

Proslulý román, známý i ze své filmové verze, vypráví o přátelství dvou mužů, jež spojuje fascinace světem ptáků, který je pro ně symbolem volnosti a svobody. Al, potomek italských emigrantů a ostrý hoch, má vůči této zálibě zdravý odstup a nikdy neztratí kontakt s okolním světem, avšak jeho plachému, citlivému a podivínskému příteli se svět ptáků a létání stane vášní a touhou, jedinou skutečností, do které vkládá všechen svůj život. Když pak do jejich osudů vpadne válka, Al se hlásí do armády, ale Birdy před krutou skutečností uniká do svého vysněného světa. Román vyprávějí střídavě oba hlavní hrdinové, a děj tak má dvě rozdílné perspektivy. Al ve vzpomínkách na společně prožitá dobrodružství vypráví o svém příteli a snaží se dobrat podstaty jeho bytosti, zatímco Birdyho vyprávění je svědectvím o posedlosti, z níž nakonec téměř není úniku.

Tento román polského emigranta vzbudil ve světě zaslouženou pozornost. Doba vzniku i styl jej v mnohém spojují s americkou prózou Kerouacovy generace. Hrdinou románu je polský emigrant, který se v Izraeli živí jako sňatkový podvodník, ale příležitostně se dává najímat k páchání podvodů i závažnějších prohřešků proti zákonu. Vypravěčova otevřenost, mnohdy překračující hranice cynismu, nedokáže zakrýt autorovu trpkost tváří v tvář lidské lži, přetvářce a zbabělosti. Na tomto nepříliš rozsáhlém díle je pozoruhodná i jeho formální dokonalost.

Román je založen na konfrontaci dvou dějových rovin – zdánlivě všedního příběhu dvou mladých lidí našich dní a pohádkové roviny starého orientálního vyprávění. Brdečková v orientálním vyprávění vychází z podrobného studia látky, nejde tedy o povrchní přetransponování. Jak postupujeme oběma příběhy, nacházíme v druhém náhle se zjevivší zrcadlo toho, jak žijeme, milujeme, mluvíme a myslíme my, dnešní lidé. Nejde o drastickou kritiku, ale o věrně zachycenou každodennost, z níž se vytrácí zázračné, tajemné a pohádkově vzácné.

Legendární erotické příběhy, které tato kniha předkládá, nepocházejí od jednoho indiánského kmene. Většinou jsou odžibwejské, některé pocházejí od Mohawků či od kmene Naskapi z východní Kanady. Navzdory kmenové rozrůzněnosti procházejí příběhy v knize určitým logickým vývojem. Jako všechny národy, i Indiáni mají příběhy o incestu, sodomii, polygamii a kastraci a vyprávějí se kvůli mravnímu ponaučení. Některé příběhy jsou skutečné a seběhly se teprve nedávno. Indiánská parní lázeň nebývá tak velká, aby pojala takové množství postav, které v této knize vystupují. Autor ji použil jen jako vhodné jeviště.
Ilustrace a grafické zpracování knihy od J. Horvátha bylo na lipském knižním veletrhu 2002 oceněno zlatou medailí Nejkrásnější kniha roku.