Tento román se vrací do Japonska těsně po druhé světové válce. Hlavní postavou a vypravěčem příběhu je malíř Masudži Ono, který dal ve 30. letech svůj talent do služeb japonské militaristické propagandy, a svého nejlepšího žáka dokonce udal na policii jako ideologicky nespolehlivého. Ono se jako mnoho lidí své generace stává náhle společensky nežádoucí osobou a měl by se možná za své minulé činy „omluvit“ sebevraždou, avšak malířova fasáda dlouho nejeví žádné známky trhlin. Náš čtenář jistě ocení pohled do nitra člověka, jenž se lidsky i umělecky propůjčil totalitnímu režimu a přežil jeho pád.

Ve svém románu světoznámý představitel tzv. retrofiction barvitě evokuje život v New Yorku ve třicátých letech tohoto století. Doctorow oživuje vzpomínky na Bronx a Manhattan v době, kdy na ulicích bylo bezpečno a rodiny v těžkých časech držely pospolu. Chlapec jménem Edgar tehdy intenzivně vnímal své okolí, zachytil všechny jeho vůně, zvuky i zvyky, sladkobolné přísliby doby, jež vyvrcholily Světovou výstavou roku 1939.

Texty a ilustrace Johna Lennona vděčí za svou popularitu jménu svého autora. Písání (1964) i Španěla na vesnici (1965) napsal a vydal ještě v době první fáze „beatlemánie“. Absurdní krátké texty a básničky jsou postaveny především na vynalézavé hře s jazykem (slovním významem a legračními novotvary) a popírání obvyklých forem, dějů a spádu příběhů, což však není v britské literární tradici nijak cizí.

Texty a ilustrace Johna Lennona vděčí za svou popularitu jménu svého autora. Písání (1964) i Španěla na vesnici (1965) napsal a vydal ještě v době první fáze „beatlemánie“. Absurdní krátké texty a básničky jsou postaveny především na vynalézavé hře s jazykem (slovním významem a legračními novotvary) a popírání obvyklých forem, dějů a spádu příběhů, což však není v britské literární tradici nijak cizí.

Jedno z nejznámějších klasických děl kulturní antropologie. Americká kulturní antropoložka ukazuje své názory na společnost a kulturu na příkladu tří různých kultur, totiž Indiánů amerického Severozápadu (vyznačujících se mimořádnou soutěživostí), Pueblanů (snažících se o co nejklidnější život v souladu se svými božstvy) a oceánského etnika Dobu (charakteristického vysokým stupněm nepřátelství a podezíravosti vůči všem, dokonce i vůči příslušníkům vlastní rodiny). Každá z uvedených tří kultur je vylíčena v samostatné kapitole tak mistrně, že kniha je poutavou četbou i pro naprosté laiky.

O úkladných vraždách, spáchaných v sebeobraně, o detektivním pátrání, jež vedlo zpátky, o morálním pádu, který byl krásný, a o zvrácené lásce, jež byla čistá – tento příběh vypráví Sedmikostelí, existenciální gotický horror o městě ve městě nad Vltavou.

Portugalský spisovatel Nuno Júdice – u nás známý z antologie Portugalští básníci v Praze – vytvořil v novele Šarlatová žena svou vlastní verzi o skutečném setkání slavného portugalského básníka Fernanda Pessoy a neméně proslulého esoterického spisovatele a mága Aleistera Crowleyho, k němuž za záhadných okolností došlo v roce 1930 v Lisabonu. Třetí postavou příběhu je Crowleyho milenka Hanni Jaeger, známá jako Šarlatová žena, která anglického astrologa do Portugalska doprovázela.
Fikci Nuna Júdiceho doplňují články z dobového tisku, v nichž Fernando Pessoa mystifikuje portugalskou veřejnost líčením podivného zmizení „Mistra Theriona“ v přímořské Bráně pekel poblíž Lisabonu.

Sedmnáctý pátý díl dosud nepřekonané původní české encyklopedie.

Kniha sebraných citací převedených do humorných zákonů týkajících se všech oblastí života a práce, tentokrát pod úhlem nadcházejícího vstupu do nového tisíciletí. Vychází s ilustracemi Pavla Reisenhauera.

Kniha autorských písňových textů a krátkých veršovaných reflexí veřejného života naší společnosti.