Tato kniha, věnovaná duchovnímu světu Indiánů kmene Goajiro, vznikla na základě terénních výzkumů prováděných pod vedením známého francouzského antropologa Clauda Lévi–Strausse. Na území kmene na pomezí Kolumbie a Venezuely byl shromážděn bohatý textový materiál, tvořící první část knihy. V její druhé části autor, žák a pokračovatel slavného antropologa, tento materiál podrobně analyzuje.

V češtině dosud nevydané dvě povídky známého amerického spisovatele. Vzpomínka na dědečka – napsaná v roce 1946 a znovuobjevená v roce 1984 – je poetickou vzpomínkou na dětství, psanou původně jako dárek pro Capoteho tetu. Malý chlapec opouští s rodiči svůj domov, kde zanechává svého milovaného dědečka i s jeho tajemstvím… Inspirací pro postavu dědečka byl autorův starší bratranec. Návštěvník na Den díkůvzdání vyšel původně v časopisu McCall’ s v roce 1967. Chlapec Buddy žije se svou postarší excentrickou sestřenicí slečnou Sookovou v domě na venkově. Chystají se na hlavní americký svátek – Den díkůvzdání. Oním zvláštním návštěvníkem je spolužák Odd, který Buddyho neustále trápí a tyranizuje. Pozváním na slavnostní večeři se má Buddy naučit nenávidět své nepřátele. Obě novelky doplňuje nejproslulejší a jedna z Capoteho nejkrásnějších povídek, u nás již známá Vánoční vzpomínka.

Nezbytná pomůcka, která pomůže studentům s přípravou na přijímací zkoušky na VŠ z oblasti práva, sociologie, filozofie, politologie, historie, literatury, psychologie, mezinárodních vztahů, umění a světové ekonomiky. Obsahuje 1377 otázek a odpovědí z uvedených oblastí. Druhé doplněné a revidované vydání.

Soubor povídek, které jsou všechny spojeny jediným tématem – létáním, jež se stalo autorovi slavného Jonathana Livingstona Racka posedlostí. A nebyl by to Richard Bach, aby své zážitky z létání neokořenil duchovním podtextem – hledáním otázek a nalezením některých odpovědí. Tato kniha je určena všem, kteří se touží povznést nad pozemskou přízemní existenci a popást se na pravém pocitu svobody.

Dvacátý třetí díl dosud nepřekonané původní české encyklopedie.

Kniha napsaná v Saroyanově nejtypičtějším žánru – osobním, literárním eseji. V knize z roku 1970 už poněkud starší Saroyan zaznamenává své myšlenky o životě, smrti, cestování vesmírem a časem, o kávě a cigaretách, o cti a o tom, jak stárnout. Přestože je už starší, stále v textu nalézáme onoho bravurního vypravěče stále mladého a dobrodružného ducha, kterého lze poznat podle humoru, zvídavosti, soucitu i citlivého vzteku.

Ve své čtenářsky úspěšné novele rozehrává britská spisovatelka, která se našim čtenářům představila už svou prvotinou Na světě nejsou jen pomeranče, příběh z doby napoleonských válek. Prvním vypravěčem je mladý francouzský venkovan Henri, který nadšeně narukuje do Napoleonovy slavné armády, ale nestává se vojákem, nýbrž kuchařem a Napoleonovým pikolíkem. Druhým vypravěčem je pak svobodomyslná Benátčanka, převozníkova dcera Villanelle. Jejich životní pouti se za ruského tažení osudově protnou a mají svou dohru v Benátkách. Příběh nabývá místy rysů magického realismu.

Kritikou vysoce hodnocená románová prvotina britského spisovatele (nar. 1960). Protagonistou komorního, avšak poutavého příběhu je reálná postava, pátý vévoda z Portlandu, který si koncem minulého století nechal na svém panství v hrabství Nottinghamshire vybudovat síť podzemních tunelů. Autor umělecky domýšlí jeho příběh. Próza má zajímavou kompozici; sestává z fiktivních deníkových záznamů starého podivínského šlechtice a z vyprávění jeho zaměstnanců i místních obyvatel. Pohledy jednotlivých pozorovatelů se v mnohém liší a postupně se rozvíjí pozoruhodný portrét, který nepostrádá nádech nadpřirozena.

Pozoruhodné dílo francouzské beletrie čerpající ze židovské tradice. Nejde o vzpomínky na holocaust ani o návrat do světa východoevropských aškenázů: autor, původem egyptský Žid, později žijící ve Francii, se inspiroval nejstarší rabínskou moudrostí. S básnickým citem vytvořil neobyčejně originální dílo, mající formu fiktivních rozhovorů, výroků rabínů a úryvků z deníků a promlouvající bezprostředně k dnešnímu člověku.

Soubor esejů a úvah o nizozemské malbě a pitoreskním světě nizozemských malířů 15. a 16. století. V této poutavé a myšlenkově bohaté knize se setkáváme s alegoriemi, hierarchií hodnot, symboly a výklady Jana van Eycka, Hieronyma Bosche, Pietra Bruegela staršího apod. Autorka ve svých úvahách položila důraz nejenom na dobovou reflexi pozdně středověkého světa, ale i na její ohlas v náladách, pocitech a rozpacích naší doby. Kniha je doplněna barevným a černobílým ilustračním materiálem, jenž prostřednictvím detailů zachycuje magický svět podzimu středověku.