Kniha předního polského bohemisty je poutavým a jedinečným pokusem o zachycení obrazu dějin a kultury rytířů–vojáků, světských vládců, dvořanů a rytířů Kristových v období největšího rozkvětu českého státu ve 13.–15. století. Na základě dobových pramenů Iwanczak vykreslil život středověké dvorské společnosti, určovaný tradiční rytířskou výchovou, řinčením zbraní při rytířských kláních či válečných vřavách a dodnes stále živým milostným i epickým básněním. Nejzávažnější otázky, které kniha řeší, jsou přejímání západoevropských vzorů a tradic, původnost české rytířské kultury a její specifika.

Nejznámější německá historička v této knize podává první komplexní zpracování dějin ženské problematiky od období raného středověku až do konce 15. století. Její práce sleduje vývoj právního postavení žen všech sociálních kategorií (šlechtičen, měšťanek i venkovanek), každodenní život ženských církevních řádů, poutavé osudy žen – podnikatelek, obchodnic, chudých služek i všudypřítomných prostitutek. Značný důraz klade i na poznání specificky ženské středověké zbožnosti. Mimo její pozornost nezůstávají ani praktiky středověkých porodních bab, ženská práce v kuchyni i úloha při výchově dětí. Pozoruhodnou kapitolou je obraz žen z pohledu středověkých mužů, v němž něžné pohlaví básníkům i rytířům zosobňovalo eroticky vzrušující ideál a církevním teologům a kazatelům zhmotňovalo všudypřítomné působení všemocného ďábla.

Základní příručka světových náboženství z pera dvou předních světových odborníků v oblasti dějin náboženství. Jednotlivá hesla jsou rozdělena podle zeměpisných oblastí a dále pak chronologicky. Četné odkazy na dílčí jevy, božstva, různé náboženské skupiny a hnutí jsou obsaženy v rejstříku. Kniha, vycházející v českém překladu už podruhé, poskytne nejen poučení zájemcům o religionistiku, ale je rovněž užitečnou pomůckou pro všechny, kdo se v rámci svého zaměstnání setkávají s jim neznámými pojmy z různých náboženství světa.

Druhá část souborné práce předních světových odborníků seznamuje čtenáře s počátečními fázemi vývoje mystiky křesťanské.

Norbu Čhöphel věnoval několik let sbírání a zaznamenávání příběhů, tradičně v rodinách ústně předávaných z generace na generaci či vyprávěných profesionálními vypravěči, jejichž tradice však už dnes prakticky vymřela. Příběhy jsou plné princů a princezen, nejrůznějších zástupců zvířecí říše, zlých čarodějnic a obrů, ale i dobrých draků žijících v palácích na jezerním dně. Vyprávění jsou často prostoupena duchem lamaismu, víry tak nerozlučně spjaté se zemí ležící na střeše světa. Publikace patří ke snahám Knihovny tibetských děl a archivu se sídlem v severoindické Dharamsale o zachování a šíření bohaté tibetské ústní lidové slovesnosti.

Dodatky k Ottovu slovníku naučnému, zahrnující hesla mezi písmeny Oe-Pr.

Tibet vždy představoval neznámou a tajemstvím opředenou zemi, která skrývá svá tajemství za hradbou nepřístupných hor. Povědomí o jeho existenci se do Evropy dostalo až ve středověku, ale živé svědectví o této zemi s její tradiční kulturou, náboženstvím a zvyky bylo podáno až koncem 19. století. Jedním z nich je i cestopisný příběh mladého ruského etnografa, jenž navštívil Tibet na přelomu 19. a 20. věku. Ve své knize líčí těžkou, dobrodružnou cestu do této země a její pamětihodnosti a samozřejmě si všímá zdejších zvyků, náboženství a jeho hierarchie i životního stylu zdejších lidí. Zvláštní pozornost věnuje tibetskému středobodu Lhase. Je to vlastně poslední svědectví o starém Tibetu, který právě vstupoval do své méně šťastné periody.

V románu se autor slavného Jména růže opět vrací do středověku. Vesnický uličník Baudolino, rodák ze severní Itálie, se v lese setkává s Fridrichem Barbarossou. Netuší, s kým má tu čest, a prorokuje vítězství Barbarossy v nastávající bitvě. Král si Baudolina oblíbí, ujme se jej a posílá ho na studia do Francie, kde chlapec začíná spolu s dalšími spřádat své sny o tajemném křesťanském království Kněze Jana, ležícím kdesi daleko v Asii. Paděláním Janova dopisu zavdá podnět ke křížové výpravě, na níž Barbarossa umírá, ale Baudolino pokračuje v putování krajinou obydlenou monstry středověkých bestiářů.

Soubor středočeských pohádek vybraných z exempel a přepsaných K. Dvořákem nám ukazuje základní vzory námětu většiny českých pohádek. Mimo neobyčejně čtivý přepis textu si kniha uchovává zásluhou širokého poznámkového aparátu i svou vědeckou hodnotu.

První moderně pojatá biografie předního českého agrárního politika období první republiky z pera amerického historika Daniela A. Millera. Antonín Švehla, ústřední postava Pětky, spolupracovník a zároveň politický rival Masarykův, patřil nejenom k zakladatelům Československé republiky v roce 1918, ale především k duchovním otcům československé vnitřní i zahraniční politiky v meziválečném období. Jako předseda nejsilnější politické strany, „agrárníků“, nesl v neklidném období dvacátých let společně s Masarykem největší odpovědnost za vývoj celé společnosti. Díky tomu, že na rozdíl od celé řady svých stranických odpůrců dokázal nalézat přijatelné kompromisy, dařilo se mu názorové proudy v agrární straně a v celé politické pravici utlumovat a převádět na řešení skutečně důležitých problémů. Monografie Daniela Millera je tudíž věnována především Švehlově politické činnosti a lze ji považovat za skutečně základní příspěvek k poznání politického života v období první republiky. Její velkou předností pak je skutečnost, že ji napsal historik, jenž není nijak zatížen stereotypy tak silně ovládajícími současný pohled české historiografie na léta 1918–1938.