Stěžejní práce jakutského badatele, jenž se stal obětí stalinských represí. Kniha obsahuje původní texty vztahující se ke všem aspektům šamanismu, zaznamenané na území Jakutů, Burjatů a Evenků. Tato práce patří k základním pramenům při studiu šamanismu a pozdější badatelé z ní ve velké míře těžili.
Velmi podrobné vylíčení průběhu šabatu v tradiční židovské komunitě na jihu Polska před 2. světovou válkou. Kniha není etnografickou studií v pravém slova smyslu, ale čtenářsky vděčnou formou se snaží zachytit působivou atmosféru zmíněného svátku.
Miloš Urban (1967) s třetí beletristickou knihou, myšlenkově a fabulačně zatím nejodvážnější. I Hastrman je velkoryse vyprávěný příběh psaný na dvojí téma – tentokrát se zde konfrontuje problém ekologie s fenoménem oběti. Rozkročen mezi dvě staletí, několik pohádek a desítky mýtů, vede si autor za ruku divného mužíka, aby vyčistil zdejší vody od nánosu bahna. Z románu stříká mrva, krev a špatné svědomí, ale tomu se u Miloše Urbana nikdo nediví. Pozoruhodné je, že próza, jež by se bez nadsázky dala označit za černou knihu ekoterorismu, je především knihou zelenou.
Kniha obdržela cenu Litera za nejlepší knihu roku 2001 v kategorii próza.
Svazek sdružuje tři díla: Lázeňský host (1925) je záznamem Hesseho léčebného pobytu v Badenu u Curychu a rozborem pacientových tělesných i duševních stavů s předznamenáním krize. Obdobně tematicky zaměřená je próza Cesta do Norimberka (1927), kde autor líčí své dojmy a vnitřní rozpoložení během přednáškového turné. Jako bilance krizí uplynulého desetiletí a pokus o formulování východiska z nich vznikl světově proslulý román Stepní vlk (1927). Poučen psychoanalýzou odhaluje spisovatel ponor ke kořenům vlastní osobnosti i snahu o překonání sváru ducha a pudů. Román vyniká neobvyklou strukturou, poetickou hrou fantazie i působivým prolínáním snu a skutečnosti.
Po raných Lennonových textech z počátku 60. let sebraných do Písání (česky 1996) a Španěla na vesnici (česky 1999) vyšli v grafické úpravě Štěpána Danča do třetice Lennonovy pozdní texty vydané jako Nanebepění v roce 1986, shrnující jeho prózu i nebeletrii doprovázenou vlastními ilustracemi z let 1968–1979, včetně slavné Balady o Johnovi a Yoko, kde Lennon popisuje své seznámení s Yoko, rozpad Beatles, pronásledování americkými i britskými úřady a spojení s americkým undergroundem. Jeho beletrie je parodií na každý druh psaní a svou myšlenkovou i jazykovou hravostí navazuje na tradici, jež je v britské literatuře známá jako poetika nesmyslu.
Podobně jako Monty Pythonův život Briana (česky 2000) vychází – pro větší potěšení ze slovního humoru – v knižní podobě scénář zatím posledního montypythonovského celovečerního filmu z roku 1983, který v jednotlivých filmových povídkách sobě vlastním způsobem a se zcela originálním humorem mapuje důležité etapy v životě každého člověka, od narození až do smrti.
Dnes již klasické dílo – slavný román, psaný formou jednoduchých dopisů Bohu, o ženském sebeuvědomování i sebevědomí. Nejznámější dílo afroamerické spisovatelky, která spolu s Toni Morrisonovou představuje v Americe výrazný ženský hlas a která započala éru literatury, v níž si ženské spisovatelky troufly psát otevřeně o svém sexuálním prožívání.. Barva nachu byla v USA (tedy ještě před později tak opatrnou „politickou korektností“) nadšeně přijata, získala dvě nejdůležitější literární ceny a také ji úspěšně zfilmoval Steven Spielberg. Nezapomenutelný literární portrét hrdinky Celie, jejích přátel a rodiny je plný vášně, bolesti a chuti do života. K opravdovosti a dojemnosti příběhu přispívá především jazykový způsob, jakým je Celiina výpověď podána.
Povídka Loučení se Sidonií vyšla v roce 1989. Jde o autentický příběh odloženého cikánského dítěte vychovávaného rakouskou dělnickou rodinou Hanse a Josefy Breiratherových, které se nepodaří zachránit milovanou malou Sidonii před Osvětimí. Při registraci rakouských cikánů v roce 1943, která předcházela transportům do koncentračních táborů, je vypátrána Sidoniina pravá matka a děvčátko musí sdílet její osud.
Brazilský spisovatel Paulo Coelho, který patří k pěti nejčtenějším autorům světa, vytvořil ve svém románu modelovou situaci, v níž má proběhnout boj dobra a zla. Do upadající horské vsi přijde cizinec, aby se formou ďábelského pokušení dobral podstaty lidské přirozenosti. Důležitou roli v pokušitelově plánu sehraje servírka slečna Chantal Prymová. Románem Ďábel a slečna Chantal autor končí trilogii A dne sedmého…, k niž patří knihy U řeky Piedra jsem usedla a plakala a Veronika se rozhodla zemřít.
Kniha známého autora barvitě popisuje události 2. světové války v Pacifiku od přepadení americké námořní základny v Pearl Harboru japonským letectvem 7. prosince 1941 přes boje o ostrovy roztroušené na obrovské ploše největšího světového oceánu až po podpis bezpodmínečné kapitulace Japonska na palubě americké bitevní lodě Missouri v Tokijském zálivu 2. září 1945. Hlavní pozornost je věnována námořním operacím, jež hrály na tichomořském válčišti dominantní roli a vedly k obrovským námořním bitvám v Korálovém moři, u Midway, v okolí ostrova Guadalcanal, ve Filipínském moři a u Leyte.