Monumentální, posmrtně vydaný román (v roce 1998) nositele Nobelovy ceny vycházel původně dvakrát týdně na pokračování v jidiš novinách Daily Forward v roce 1957. Singer v něm opět se svou bravurní vypravěčskou schopností rozehrává pohnuté osudy zbožných Židů, kteří se najednou ocitají na životní křižovatce a nevědí, zda se rozhodnout pro „moderní“ světský trend, či se navrátit k čisté víře svých otců a dědů.

V útlém svazku jsou shrnuty zákony, axiomy, dovětky, které, i když mají souvislost s českou ekologickou realitou, určitě zaujmou nejen české ekology a pracovníky státní správy, ale i ženy v domácnosti, studenty a určitě každého, kdo v zákonu pana Murphyho vidí nejen zábavu, ale i zdroj poučení. Jsou to možná první Murphyho zákony vycházející ze znalosti typicky českého prostředí. Jejich sběr působil autorovi značnou radost, neboť tato knížečka je prvním důkazem samostatnosti našeho národa při tvorbě zákonů.

Kniha jednoho z předních francouzských historiků, jenž se proslavil svou vynikající prací o dějinách každodenního života katarské vesnice Montaillou na přelomu 13. a 14. století. V Masopustu v Romans Ladurie barvitě vykreslil obraz slavností, her, volného času a divokých renesančních zábav. Na pozadí karnevalů na francouzsko–italském pomezí Ladurie jedinečně zachytil městskou a venkovskou každodennost a mentalitu konce 16. století.

„Podobně jako u lékařů ani u právníků nejsme nijak nadšeni, když se s nimi musíme setkat, ale jsme rádi, že tu jsou, když je potřebujeme,“ píše v úvodu své další sbírky zákonů Arthur Bloch. Není divu, že se Arthur Bloch po své sbírce zákonů o lékařích pustil zrovna do profese, která je tak nepopulárně populární a jejíž vtipné komentování balancuje buď na hranici černého humoru, nebo se pohybuje na tenkém ledě, což dokazuje ještě jeden Blochův postřeh z úvodu ke své nové knize: „S anekdotami o právnících je ta potíž, že je právníci nepovažují za vtipné a ostatní lidé je zase nepovažují za anekdoty.“

Výbor z poezie s doslovem a básněmi Tess Gallagherové, autorovy druhé manželky. Americký spisovatel R. Carver (1939–1988) proslul především jako autor povídek, s nimiž se už český čtenář měl možnost seznámit. Sám Carver si však více než povídek cenil své básnické tvorby, které se průběžně věnoval po celou svou spisovatelskou kariéru. Básně mapují vnější i vnitřní události Carverova soukromého života – rozporuplný vztah k matce, otci, první ženě a dětem, boj se závislostí na alkoholu, zážitky z cest po světě a rybářských výprav, hluboký vztah ke druhé ženě Tess, boj s rakovinou a smíření se smrtí. Podobně jako v povídkách, tak i v básních ještě ve větší zkratce dokáže povýšit banální životní okamžik na moment čehosi posvátného.

Kniha má sice podtitul Vzpomínky, ale v pravém smyslu memoárová literatura to není. V šestatřiceti kapitolkách jako by si autor namátkou vybíral střípky zážitků, které si jeho paměť náhodou zachovala a on je jaksi dofabuloval či vypointoval s jistou dávkou své osobité filozofie. Všechny postavy, s nimiž se tu setkává, lidé různého věku a různé intelektuální či společenské úrovně, jsou v jeho nazírání obdařeny jakousi výlučností, originalitou, člověčí dimenzí, přirozeností, která je základním kriteriem jejich hodnocení. A z celé skladby prosvítá i nenapsaný, typicky americký příběh chudého chlapce, tentokrát arménského původu, který se proslavil.

Je až s podivem, že tato hravá a zároveň hluboce modrá knížka, či spíše šest modrých sešítků – písanek –, upadla v zapomenutí. Již před třiceti lety se totiž u nás objevil text, který nejenže nezestárnul, ale naopak lze s jistotou tvrdit, že jeho kvality dokážeme ocenit až dnes, kdy se nabízí srovnání s konečně dostupnou světovou literaturou. Jako by povaha dnešní doby přímo dychtila po textu tohoto typu, kdy vnější zábavná pestrost a hravost v sobě skrývá mnohovrstevnatost a hluboké poznání. Svérázný humor a přímo neuvěřitelná imaginace prostupují všechny roviny textu, od dětinsko–dadaistických jazykových hříček a nadšení pro bláznivé zkratky přes absurdní humor až po mrazivá podobenství podaná s nikterak zakrývaným černým humorem.Ilustroval Mikuláš Rachlík.

Novela, která má schopnost – budete-li naladěni na její notu, ale možná i v případě, že ne, a o to bude větší vaše překvapení – přenést vás do světa denního snění. Do vašeho vlastního, či toho autorova, k zapomenutým vzpomínkám, snům a touhám uniknout kamsi. Můžete své vlastní denní snění díky této útlé novele prožít i s jiným člověkem a těšit se z poznání, že existují souběžně a nezávisle po celou dobu vašeho života dva paralelní světy – ten skutečný a ten vysněný.

Další ze skupiny amerických experimentálních autorů, který je stejně jako D. Barthelme a T. Pynchon označován za satirika satirizujícího vše americké. Tato Cooverova hravá novela je malým literárním klenotem, v němž se přísný pán a jeho nepříliš pečlivá služka každé ráno znovu a znovu setkávají při opakujícím se rituálu zvláštního druhu vyplácení.

Saroyanův román z roku 1964, stejně jako Kluci a holky, když jsou spolu, nese autobiografické prvky – je o spisovateli, který se zastavuje na týden v New Yorku v očekávání velkých věcí, ale přichází okamžik, který vždycky, dříve nebo později, musí nastat, jeden den v odpoledni světa, jak ho nazývá Saroyan, kdy se člověk chce jen natáhnout na postel a zavřít oči. Je to příběh muže, který hledá smíření se svým vlastním soumrakem, s vědomím nedokončených a nedokončitelných věcí.