Jedná se o teprve druhý rozsáhlejší překlad z okcitánské trubadúrské poezie do češtiny vedle knihy Vzdálený slavíkův zpěv z roku 1963. Výbor chce představit trubadúrskou poezii v celé její žánrové a tematické šíři. Vedle skladeb milostných (na něž se soustřeďoval výbor z r. 1963) nabídne ve větší míře i kompozice zaměřené moralistně, sarkasticky, reflektující různé historické události, dvorskou lásku, a i samotnou trubadúrskou poezii. Výbor je doplněn komentářem shrnujícím dosavadní poznání trubadúrské poezii, její ohlas v české literatuře, nechybí ani stručné medailóny jednotlivých trubadúrů s překlady jejich dobových životopisů, tzv. vidas. Některé skladby jsou uvozeny dobovými prozaickými komentáři obsahu písní, okolností jejich vzniku apod. (razós).Jako zajímavost kniha přináší i několik stran obrazových příloh s faksimilemi z několika dobových zpěvníků obsahujících zápis textu, melodie některých trubadúrských písní, miniatury atd. Vybrali a z okcitánštiny přeložili Josef Prokop a Jiří Holub.

Novelou Indické nokturno vstoupil italský spisovatel Antonio Tabucchi v osmdesátých letech na evropskou literární scénu, roku 1987 za ni obdržel prestižní francouzskou cenu Médicis Étranger (mezi jeho rivaly byl tehdy i Bohumil Hrabal), tato kniha byla také úspěšně zfilmována. Je pojata jako cesta po Indii -mohla by sloužit i jako průvodce pro milovníky neobvyklého putování, jak říká v úvodní poznámce autor. Protagonista hledá svého přítele, jeho pouť je však i poutí po stopách vlastní minulosti a mění se v hledání sama sebe.

S podtitulem “Život ve čtyřech knihách„ se Lanark, autobiografická fantazie a moderní vize pekla zasazená do rozpadajících se měst Unthank a Glasgow, kombinující různé literární žánry, stala literární senzací a román je považován za stěžejní dílo moderní skotské literatury a srovnáván s Joyceovým Odysseem. Prosadil se hned při prvním vydání v roce 1981 a od té doby se dočkal mnoha reedic a cizojazyčných vydání. Podle slov jednoho kritika je to ”sága města, kde je realita asi tak stejně spolehlivá jako hodinky Salvadora Dalího„.

Dvacátý pátý díl dosud nepřekonané původní české encyklopedie.

Malíř na čas a z nezbytnosti odložil štětce a vydává se na pouť. Během své cesty se svými druhy poznává moře, vnitrozemské pustiny, džungli a nakonec se vrací zpět na moře, tentokrát jako nádeník.Básnická trilogie známého výtvarníka vychází v nezvyklé grafické úpravě a je doprovázena autorovými barevnými ilustracemi.

Upřímně, bez patosu a s neodolatelným a zcela originálním humorem se mladý americký spisovatel Dave Eggers, objev roku, ve své autobiografické prvotině z roku 1999 vypořádává se smrtí obou rodičů, když mu bylo jednadvacet a on se musel začít starat o svého osmiletého bratra. To jeho „srdceryvné dílo” je záznam hledání vlastního místa v postmoderním světě, kde je „hrozně těžké být otevřený a velkomyslný a vstřícný a mít pochopení a umět odpouštět, ale to jediné má přece v životě smysl. Člověk prostě musí umět říct životu ano.”

Český překlad lexikonu historických míst Čech a Moravy, jenž vznikl v roce 1998 jako kolektivní dílo dvaceti německých a dvaceti českých historiků pod vedením Joachima Bahlckeho, Winfrieda Eberharda a Miloslava Polívky. Kniha představuje první česko-německý projekt, jehož výsledkem je hutná encyklopedie určená jak odborné, tak laické veřejnosti.

Stěžejní dílo prvního velkého klasika literatury v jazyce jidiš, dodnes udivující svěžestí myšlenek i stylu. Třebaže jeho autor byl vychován v tradičním prostředí, ochotně vstřebával vlivy evropské literatury, v tomto případě především vliv Cervantesův. Benjamin, židovská obdoba Dona Quijota, žije v uzavřené konzervativní komunitě, zahloubán do studia náboženských spisů. Jednoho dne se však vydá se svým rodákem Senderlem na cestu do neznámého okolního světa, který jim uchystá nejedno kruté překvapení. Na cestu, která příznačně začíná u venkovského větrného mlýna.

Poslední a nejrozsáhlejší román H. Hesseho se stal epilogem a vyvrcholením celého jeho díla. Vyšel v době druhé světové války a „navzdory odporně se šklebící skutečnosti“ se zabývá Hesseho stálým tématem: problémem duchovního života v moderní době. Román líčí utopický budoucí svět, v němž se kulturní elita uzavře do vzdělanecké provincie a pěstuje vědění i kulturu jako hru. Tato hra však postrádá kontakty se skutečným životem, bez nichž ztrácí smysl a bez nichž nemůže existovat ani pravá duchovnost.