5. října roku 1969 odvysílala televize na programu BBC první televizní skeč z Monty Pythonova Létajícího cirkusu (česky 1999 a 2000) a od té doby skupina britských komiků skrývající se za tímto jménem začala pomalu, ale jistě dobývat svět, až se dočkala v roce 1999 svého třicetiletého výročí, jež jejich nakladatelé oslavili spoustou reedic a nových shrnujících publikací. Jednou z nich je také tato, v níž, jak už napovídá název, vyprávějí Graham Chapman, John Cleese, Terry Gilliam, Eric Idle, Terry Jones a Michael Palin svými slovy o tom, jak třicetileté trvání tohoto originálního seskupení vnímají, shrnují, hodnotí a komentují.

Autor, člen řádu jezuitů, působí už dlouhá léta v Africe. Během pobytu v Kamerunu se sblížil s domorodým kouzelníkem, jenž jej zasvětil do svých tajemství. Kniha umožňuje neobyčejně ucelený a zasvěcený pohled na tento aspekt tradičního života černé Afriky. Text je doplněn řadou ilustrací i notových záznamů.

Tato kniha, která získala autorovi mimořádnou popularitu, je podrobným líčením jeho pěší pouti do Santiaga de Compostela a zhodnocením získané duchovní zkušenosti. Po stopách středověkých poutníků se Paulo pod vedením učitele a přítele Petra vypravil, aby našel meč, který mu byl při slavnostním rituálu jednoho esoterického řádu pro přílišnou pýchu a posedlost zázraky odepřen a ukryt kdesi na svatojakubské cestě. Během náročných zkoušek, s jejichž pomocí poutník jednotlivé úseky cesty za ztraceným mečem zdolává, se vyvíjí i složitý vztah učedníka a mistra ve vzájemném dávání a přijímání.

Rob Grant a Dough Naylor, britští autoři kultovního humoristického sci-fi díla, zfilmovaného jako mnohadílný sitcom televizní BBC a v této podobě notoricky známého i u nás, nám představují své hrdiny, neohroženě se řítící vesmírem: Listera, posledního žijícího člověka, Rimmera, hologram, jenž kdysi býval člověkem a ponechal si všechny jeho odpudivé vlastnosti, Hollyho, senilní palubní počítač s IQ 6000, Krytona, popleteného mechanoida, a Kocoura, marnivého mutanta vyvinutého z kočky domácí.

Paměti poslance parlamentu s podtitulem Sexyromán jsou podivným politickým spiskem a zároveň čtvrtým románem autora Hastrmana, Sedmikostelí a Poslední tečky za Rukopisy, příběhem napsaným v rytmu sexuálního aktu jako nejsžíravější, nejbizarnější a nejanarchističtější odsudek demokratické totality, jak ji známe z posledních let.

Mottem této sbírky básniček skvělého a předčasně zesnulého překladatele z angličtiny je „Dnes jsem sál mléko z prsů Matky Země. A poblil jsem se…“, a rozhodně o Tomášově poezii leccos napovídá. Pro čtenáře jeho vynikajících překladů bude jistě zajímavé proniknout v tom nejintimnějším z tvůrčích literárních žánrů do mysli člověka, který nebyl jen geniálním převaděčem textů, posluhovačem pro jiné autory, ale také zcela originálním mužem a umělcem. Z jeho sbírky básní, jež se mimo jiné vyznačuje netypickou jazykovou vynalézavostí, je jasné, kde se bralo jeho umění překladatelské. Kniha vychází jako bibliofilní tisk v ruční vazbě v nákladu 500 číslovaných výtisků a byla oceněna 3.místem v soutěži o Nejkrásnější knihu roku v kategorii Bibliofilie

Sbírka drobných zátiší v próze z roku 1914, s podtitulem Předměty – Jídlo – Pokoje. Jazyková lahůdka, poezie v próze, humorné pohrávání si s čtenářovou obrazotvorností – tak lze charakterizovat útlou knihu postřehů o věcech z pera slavné americké bohémky a expatriotky, která měla umělecký salon v Paříži ve 20. a 30. letech, jenž se stal mekkou mnoha umělců. Křehké knoflíky ničily staré zaběhané a posvěcené vzorce vidění a cítění a Sherwood Anderson po přečtení knihy prohlásil, že „je to takové vzrušení, jako když přijdete do nové a krásné země, kde je všechno zvláštní“.

Třetí část encyklopedie seznamuje čtenáře s vývojem křesťanské mystiky ve 12.-17. století (Byzanc, západní Evropa, Porýní). Tento svazek obsahuje rovněž nástin problematiky alchymie a stať o mystických básnících.

Druhá část úspěšné knihy vyprávění známého autora se opět vrací do spisovatelova dětství a mládí. Svazek je rozdělen do tří oddílů (Varšava, Bilgoraj a Zpět do Varšavy), v nichž Singer načrtává rázovité figurky tehdejšího polského Židovstva a líčí drobné události, charakteristické pro tu část jeho života, kterou prožil v Evropě.

Historie jedné lásky, vyprávěná autorovým alteregem, začínajícím spisovatelem Aronem. Ten tápe ve svým milostných vztazích, aby dospěl ke konečnému prozření a našel svou lásku v prosté, upřímné a čisté duši dívky jménem Šoša.