Fretky záchranářky na moři jsou prvním svazkem pětidílného souboru nazvaného Knihy fretek. Autor v nich spojuje touhu po dobrodružství s vědomím odpovědnosti a filozofickým přístupem k životu a smrti. Jeho fretky řeší zásadní životní otázky jako lidé, mají stejné sny i problémy.

Autorovo nejslavnější, dnes již klasické dílo rekonstruuje „magický věk“ jako moment vývoje dějin ducha – tj. údobí, kdy jsou hranice mezi člověkem a přírodou, mezi subjektem a objektem dosud nezřetelné a z této nejistoty vzniká drama „krize přítomnosti“. Magie představuje soubor technik, jak člověka z této krize vyvést a upevnit jeho pocit existence. De Martino na základě různých etnografických zjištění stanovuje hlavní momenty tohoto dramatu. Na rozdíl od iracionalistického hlediska, které nepřihlíží k historické povaze magie a činí z ní metafyzickou zkušenost, a na rozdíl od racionalistického pojetí, které ji vyškrtává z dějin, de Martino ukazuje, jak je tento problém sám historickým produktem, jehož zrod spadá právě do magického věku.

Poslední román autora slavného Přeletu nad kukaččím hnízdem (česky pod názvem Vyhoďte ho z kola ven) je brilantní, vtipný a povzbudivý příběh o boji lásky se zlem v posledním slušném místě na světě.
Píše se rok 2017 a Izák Sallas, legendární ekologický terorista 90. let, se probudí ve stařičkém přívěsu nad aljašským přístavem Kuinak uprostřed noci, v níž ho potká hned několik špatných znamení. Nejdřív vzteklý démon, z něhož se vyklube kočka s hlavou uvězněnou ve sklenici od majonézy, a pak stříbrovlasý albín Nikolas Levertov, který se snaží vymlátit duši z polonahé Eskymačky. Když další den vidí, jak do přístavu vplouvá obrovská stříbrná jachta filmařské společnosti s Levertovem na palubě, pochopí, že si Nikolas přijel vyrovnat pár starých účtů. Sallas už chtěl prožít zbytek života v klidu a lovit s přáteli ryby, ale když sleduje, jak Levertov korumpuje město balíky peněz filmové společnosti a balíčky drog, zjistí, že má v sobě ještě dost síly a odhodlání, aby zlo vyhnal z města. Je to napínavá obhajoba poslední výspy starého světa před nájezdem zástupců civilizace, dusící se v penězích a ve skleníkových plynech.

Pětka, druhá próza britského autora, jehož prvotinu Muž z podzemí Argo vydalo v roce 2001, se odehrává v Anglii za druhé světové války. Její hrdina, chlapec Bobby, je spolu s mnoha dalšími dětmi evakuován z bombardovaného Londýna. Ocitá se v malé vesničce, v podivném a nezvyklém prostředí, které pro cizince z města může znamenat bezmála stejné nebezpečí jako bombardování. Je „odhalen“ jako německý špión Pětkou, partou místních kluků, ale z počátečního nedorozumění a nevraživosti se stává spiklenecké přátelství a Pětka Bobyho přijímá mezi sebe. Příběh malého azylanta se mění v sérii uličnických historek odehrávajících se v dobrodružné a tajemné krajině dětství, aby pak vyústil ve znepokojivé rozuzlení.

Poslední svazek Souborného díla Hermanna Hesseho přináší výbor různorodých textů – spisovatelových úvah, recenzí, článků, dojmů, vzpomínek a dopisů. Lze z nich vyčíst mnohé o Hesseho životě a osobnosti, učinit si představu o jeho smýšlení, filozofii a politických názorech, o jeho literárním vkusu, vzorech i o zdrojích, z nichž se napájela témata či jednotlivé motivy jeho děl. Součástí svazku je monografie mapující život a tvorbu Hermanna Hesseho, jejímž autorem je náš přední germanista Jiří Stromšík.

Autor nepodává vývoj české architektury jako encyklopedický přehled staveb, nýbrž jako dějiny idejí. V ohnisku jeho pozornosti jsou vedle výtvarných forem také za nimi skryté nebo souběžné významy. Různá témata a dílčí aspekty architektury historismu a rané moderny mají být představeny jako dialog mezi umělci, teoretiky a jejich publikem. Mluva architektury je konfrontována s jinými projevy dobového myšlení, především s dostupnými texty, které ozřejmují souvislost výtvarného cítění a dalších sfér života české společnosti.
Kniha vychází s předmluvou profesora Wolfa Tegethoffa, ředitele mnichovského Zentralinstitut für Kunstgeschichte.

Jindřich Vybíral (1960) Studoval bohemistiku, historii a dějiny umění na univerzitách v Ostravě, Brně a Londýně. Působil v Národní galerii v Praze, naposledy jako vedoucí sbírky architektury, od roku 1997 je prorektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. O architektuře 19. a 20.století vydal řadu studií a také knižní publikace: Zrození velkoměsta (1997, německy 2001), Století dědiců a zakladatelů (1999), Mladí mistři (2003).

Pokračování Červeného trpaslíka líčí další příhody party kosmických ňoumů ve vesmíru vzdáleném tři miliony světelných let od Země. Všichni společně se tentokrát ocitnou v zajetí nejúžasnější, nejdokonalejší a nepřekonatelné počítačové hry „Lepší než život“, která má jedinou nevýhodu: je tak dobrá, že z jejího systému nelze uniknout zaživa. Jak ovšem víme již z prvního dílu, smrt někdy může být pro život tím nejlepším řešením a putovat po kosmu se stříbřitým hologramovým H na čele může mít svůj půvab.

Základní příspěvek k aztéckému myšlení z pera zakladatelské osobnosti mexické aztékologie, vycházející z analýzy dochovaných textů. Jednotlivé kapitoly pojednávají o filosofickém studiu mezi nahuaskými etniky, jejich obrazu světa, metafyzických a teologických idejí, pojetí člověka a problému původu a vývoje aztéckého myšlení. Od 1. vydání (1956) přeloženo do řady jazyků.

Kniha předkládá čtenáři řadu strategií a svépomocných metod, jejichž cílem je umění zvládat život. Šťastný život není ani tak záležitostí „vlastnictví štěstí“ jako spíše schopností žít šťastně. Štěstí znamená dovednost, které se můžeme naučit. Tato kniha těmto dovednostem všímavého, šťastného a moudrého života učí, je praktickým návodem pro čtenáře, který si může sám na sobě tyto postupy vlastní zkušeností ověřit a přesvědčit se o smysluplnosti a praktické využitelnosti této metody. Toto „umění žít šťastně“ využívá starodávného psychologického vědění Abhidhammy (abhi – vysoké, dhamma – učení), která je základem Buddhovy metody tréninku mysli a léčení a která je nyní opět objevována moderní psychologií, resp. psychoterapií.Vědecký rámec této knihy je slučitelný s přístupy a teoriemi psychologů a psychoterapeutů, jako jsou C. R. Rogers, G. Bateson, E. Fromm, E. Gendlin, J. L. Moreno či C. Naranjo.

Dodatky k Ottovu slovníku naučnému, zahrnující hesla Sm – Še.