Známá finsko-švédská spisovatelka a malířka, autorka slavných dětských knih o skřítcích Muminech, zaznamenává své pocity z dětství prožitého v netradiční a poněkud výstřední umělecké helsinské rodině. V jednotlivých příbězích se zvláštním způsobem prolíná realita s jedinečnou fantazií a neobvyklým vnímáním a pozorováním světa i vlastních vnitřních prožitků. Důležitou součástí tohoto světa je moře a magická severská příroda.
Nikoli náhodou dává autor svým židovským dějinám titul Putování. Líčí příběh menšinového národa, který je stále na cestě. Nesplývá s ostatními kulturami a bývá všude jen hostem, více či méně vítaným a dříve či později perzekvovaným a vyháněným. Nejprve nás provádí civilizacemi jeho starozákonních sousedů, jejichž dny slávy dávno pohasly, a poté sleduje židovskou pouť světem antiky, křesťanství a islámu. Čtenáři se dostává do ruky historie Židů, kterou sepsal velký romanopisec (Jmenuji se Ašer Lev, Vyvolení), předkládající nám osudy svého lidu.
Hlavní teze knihy je rozvíjena na základě tofflerovského trojvlnného dějinného modelu. Zatímco agrární civilizace první vlny vyráběla a zabíjela omezeně pomocí energie svalů a primitivních mechanických nástrojů, industriální civilizace druhé vlny používá ve výrobě i zabíjení masových metod, zdrojem hospodářské a vojenské síly civilizace třetí vlny je informace a vědění. Kniha hledá odpovědi na řadu aktuálních otázek: Lze vyhrát válku s teroristy? Přichází nový zlatý věk žoldnéřů? Který stát upadne do jaderné občanské jako první? Jak změní váleční roboti, chytré pumy a satelitní komunikace charakter příští války? …
Nejnovější román bývalého londýnského řidiče autobusů, který se prosadil svou navýsost originální prvotinou Ohrady pro zvířata. Mills opět předvedl, že ač klasicky nevzdělán, má rozhodně předpoklady řadit se po bok samotného Samuela Becketta. Příběh-nepříběh hrdiny-nehrdiny – obyvatele domu na jakési pustině, zeměpisně neurčené, je ještě obecnějším a tajemnějším podobenstvím o naší moderní době než autorova prvotina. Pustina, domek, běžné zařízení a odpolední čaje, žena, co se odněkud vezme a nastěhuje se, přicházející návštěvy, lidé, kteří houfně odcházejí na jakousi zvláštní stavbu.
Základní práce francouzského medievalisty, autora i u nás známé vynikající knihy Neděle u Bouvines, přináší jedinečný a u nás zcela netradiční pohled na dějiny středověkého umění. Katedrála jako sociální prostor, v němž se v nejrozvinutější podobě uplatnily dobové představy o uspořádání středověkého světa i vesmíru, Dubymu posloužila jako středobod uvažování o době mezí 8. až 14. stoletím, především v prostředí západní Evropy. Na příkladě proměn umělecké výzdoby katedrál a vývoje jejich architektonického ztvárnění autor mistrným způsobem zachycuje vztah člověka k Bohu, ke smrti a k posmrtnému životu, probuzení se lidské individuality a vedle toho i syrovost středověkého světa v jeho každodenním snažení a strádání.
Prozrazovat cokoli z románů Toma Robbinse je vůči čtenáři nefér. Je možné prozradit jen to, čím se jen trochu liší od těch předchozích. Tento autorův předposlední román z roku 1994 je vyprávěný nezvykle v druhé osobě, hlavní postavou je opět žena – tentokrát burzovní makléřka, která zažije krach, a kniha je záznamem následujícího víkendu, jenž by měl být v hrůzném očekávání nejisté budoucnosti pro ženu peklem: všechno je ovšem jinak a v románu Toma Robbinse ji čeká gejzír bláznivých situací a osudových setkání. Ani v tomto románu nezapomíná autor na rozvíjení šílené filosofické teorie, která se tentokrát točí hodně kolem žab.
Dodatky k Ottovu slovníku naučnému, zahrnující hesla Rón-Sl.
Autor knihy, známý americký vysokoškolský profesor, se už delší dobu zabývá otázkou možnosti cestování v čase. Inspirován Einsteinovým dílem vystoupil na toto téma při různých příležitostech už nesčetněkrát, a proto se na něho často obracejí nejen jeho kolegové, ale i zájemci z řad laické veřejnosti, kteří se chtějí seznámit s aktuálním stavem bádání v tomto směru. Zejména pro ně napsal tuto populárně pojatou knihu, v níž se snaží dát odpověď těm, kdo si z nějakého důvodu přejí vrátit minulost.
Ruské a rané sovětské dějiny se dnes v českém prostředí těší velkému zájmu veřejnosti. V posledních desetiletích došlo díky otevření sovětských archivů k rozšíření dosavadních výzkumů o stovky, ba tisíce nových dokumentů, které vrhají na politické představy i činy zcela nové světlo. Na výzkumu doposud neznámých pramenů je založena i rozsáhlá biografie prvního z moderních ruských diktátorů, V. I. Lenina, jejímž autorem je britský historik a sovětolog Robert Service. Jeho práci je možné vnímat dvěma způsoby: jako podrobný anatomický popis Leninovy osobnosti a jako interpretačně otevřenou anamnézu ruské revoluce a počátků totalitní diktatury.
Kniha vychází z autorova dlouholetého bádání na poli dějin holocaustu a je věnována pachatelům, obětem a divákům jednoho z největších zločinů v historii – vyvraždění evropských židů za druhé světové války. Tentokrát nám v ní ukazuje osoby, které holocaust vymysleli, provedli, zažili a vytrpěli, ale také současně směruje naši pozornost na osudové spojení vztahů mezi všemi účastníky holocaustu.