V další ze svých knih vychází bývalý psychoterapeut a světoznámý autor knih z myšlenky, že jednou z vážných chorob současného světa je nedostatek „civilizovanosti“ – tedy elementární, nevypočítavé lidské slušnosti. Ta je přitom pro zdravé fungování lidských organizací (od manželství přes rodinu až po velké firmy) zásadní. Autor na příkladech ze života i ze své praxe objasňuje, jak se oprostit od sebestřednosti a manipulativního chování, jak najít cestu zpět k civilizovanosti, a tím i k vlastní vyrovnanosti.

V roce 1990 se americký židovský spisovatel Chaim Potok vrátil po osmnácti letech k hrdinovi své slavné knihy Jmenuji se Ašer Lev, aby pokračoval v jeho fiktivním osudu. Ašer Lev se v něm přes odpor své přísné židovské komunity i odpor svého otce stane malířem a proslaví se kontroverzním obrazem ukřižování. Jako ve skutečnosti i v příběhu uplyne dvacet let. Ašer Lev je celosvětově uznávaným umělcem a žije i s rodinou v Paříži. Přesto má stále pochybnosti o svém pravém životním povolání. Úspěch mu nepřinesl to, co očekával. Ašer Lev se vrací do své newyorské chasidské komunity na pohřeb milovaného strýce. Je stále zatracován, ale v jeho synu se zhlédne Ašerův otec, velký rebe, který hledá, komu by předal své poslání. Chaim Potok ve svém románu opět rozehrává dramatický příběh o tom, jak je složité opustit svět a tradici, jež ho formují.

Po I. B. Singerovi nejznámější americký židovský spisovatel vydal roku 2001 trilogii novel, které jsou propojeny postavou ženy, jejíž život se dotkne tří velmi odlišných mužů. V námětech novel se odrážejí nejsložitější témata 20. století. Ilana Davita Dinnová se náhodou ocitá v roli posluchačky životních osudů tří mužů: první se týká dobytí jednoho polského města německou armádou a dění v místní synagoze, druhý idealistického ruského lékaře v době ruské občanské války a pak studené války, zaznamenaný písemně bývalým agentem KGB, a třetí významného profesora historie vojenství, který píše své memoáry. Osu knihy tvoří také životní příběh samotné posluchačky. Ze studentky, která dává hodiny angličtiny, je v poslední novele již slavná spisovatelka.

Smrt není jen přirozeným zakončením života – iniciační smrt je důležitým předělem v životě příslušníků afrického kmene Sara. Autor, francouzský etnograf, sám podstoupil iniciaci, aby poznal různé tváře „nepravé” smrti – smrti rituální, výchovně zaměřené a kolektivní. Jeho svědectví je o to cennější, že Čad, kde kmen Sara sídlí, se přijetím islámu a křesťanství rychle vzdaluje vlastním tradicím.

Duchovní svět indiánských kočovníků očima francouzského etnologa. Autor, přední znalec araguayských kultur, strávil rok na východě země mezi příslušníky kmene Guayaquí a o svém pobytu napsal mimořádně výstižnou knihu. Všímá si v ní všech aspektů života zmíněného společenství, od narození dítěte až po projevy kanibalismu. Hluboký psychologický vhled se prolíná s líčením materiálních podmínek života kmene.Perokresby v textu.

Kniha básní Jindřicha Štyrského vyšla po prvé v edici Kvart v roce 1945 a patří k nejvýznamnějším knihám poezie surrealistického hnutí.

Další z oblíbených výpravných svazků věnovaných mimoevropské orální literatuře je věnován legendám a mýtům Madagaskaru. V tradici tohoto ostrova, ležícího nedaleko afrických břehů, se prolínají vlivy černého kontinentu s prvky, které sem přinesli plavci z pomezí jižní Asie a Oceánie. Texty vybral a přeložil český přírodovědec, jenž se už léta systematicky zabývá nejen přírodou, ale i etnografií tohoto svérázného ostrova.

Singhova kniha mapuje historii šifrování i současný stav kryptologie a vybírá si z nich ta nejzajímavější témata, která podává mistrovským způsobem, živě, srozumitelně a přitom bez zkomolení. Díky přístupnému stylu a jasnému vysvětlení řady složitých šifrovacích systémů a algoritmů lze knihu doporučit každému zájemci o tuto nesporně zajímavou oblast lidského konání.

Dodatky k Ottovu slovníku naučnému, zahrnující hesla Ši-Už.

Leckdy krutá a těžko pochopitelná se pro nás mohou zdát vyprávění lidí žijících v „primitivních“ materiálních podmínkách, obklopených džunglí, která je pro ně alfou i omegou životního koloběhu. Tato vyprávění jsou však hlubokou studnicí moudrosti a pouček, které jsou od útlého věku vštěpovány dětem a pomáhají jim částečně se zorientovat v neúprosném světě. Jsou i zdrojem zábavy a rozptýlení dlouhých večerů při olejových lampách. Díky této ústní tradici jsou uchovávány po generace příběhy významných lidí, příběhy o původu přírodních jevů, příběhy z říše zvířat aj. Kniha je souborem autentických vyprávění etnoložky, která strávila na Borneu několik měsíců mezi příslušníky kmene lovců lebek.