Mešuge byl původně napsán v jidiš a publikován na pokračování v letech 1981–1983. Pro Singerovy příznivce bude příjemným objevem, že volně navazuje na příběh jednoho z nejkrásnějších autorových románů – na Šošu. Děj románu Mešuge se odehrává už po válce v New Yorku, kam se podařilo uniknout před peklem druhé světové války vypravěči Šoši Aronu Greidingerovi. Aron se nečekaně setkává se svým přítelem Maxem, který měl to štěstí a přežil holocaust v Evropě. Je mu teď 67 let, ale přes svůj věk je vyhlášený tím, že naplno užívá všeho, co muži může poskytnout jídlo, pití a ženy. Max Arona seznamuje se svou bystrou a charismatickou milenkou Miriam, která rovněž přežila druhou světovou válku ve Starém světě. Aron v průběhu děje odkrývá pravdu o její minulosti, což ho přivede k úvahám o vlastním životě…

Ve volném pokračování románu Vyvolení stojí Reuven na prahu dospělosti a zároveň i před otázkou, jaké je jeho místo v židovské tradici. Kniha o střetávání starého a nového, o vztahu k tradičním hodnotám a zápasu o ně, o duchovním hledání vlastní cesty.

Laskavá zamyšlení, drobné příběhy a filozofické postřehy amerického autora. Vyprávění je zcela prodchnuto radostí ze života, průzračným způsobem oslovuje v člověku jeho lepší já a dává smysl i těm nejobyčejnějším věcem na světě.

Kalendář.

Snorri Sturluson (1178/9-1241) zpracoval severskou mytologii, známou také z tzv. Starší nebo Básnické Eddy, do svého druhu učebnice básnické tvorby. Jeho Edda obsahuje shrnutí eddické látky (pod názvem Gylffiho oblouzení), poučení o práci s ustálenými metaforami, typickými pro středověkou poezii (O jazyce básnickém), a v zásadě technický Výčet meter (do tohoto překladu nezahrnutý, protože v podstatě nepřevoditelný). Gylfiho oblouzení, těžiště Snorriho Eddy, je však vedle Starší Eddy jediným písemným zpracováním eddické mytologie, a proto Snorriho práce daleko přesahuje jeho původní záměr, jímž bylo znovuoživení skaldské poezie. Ve Snorriho zpracování jsou mytologie, představy o podobě, vzniku a vývoji světa, panteon i báje o bozích a bohyních vyloženy systematicky jako odpovědi na otázky fiktivního krále Gylfiho, který se pro vědění o božstvech a jejich moci vypraví až do jejich sídla, do Ásgardu.
Sága o Ynglizích je Snorriho příspěvkem k historickému žánru pevně spjatému se severskou literaturou. Snorri své zpracování napůl bájeslovných příběhů o staroislandských panovnících spojil do souboru Heimskringla, Sága i Ynglinzích je její úvodní část.

Když v roce 1988 vyšel tento autorův debut, způsobil senzaci. Byl označen za nejlepší dánskou prvotinu desetiletí a autor za něj sklidil několik literárních cen. Kniha vlastně ani jako debut nepůsobí, naopak vyvolává dojem, že se jedná o dílo autora zralého, zkušeného a sebevědomého. Je svérázně pojatými dějinami dánských snů, tj. (nezřídka idealizovaných) představ, které si Dánové o sobě vytvářeli v posledních zhruba pěti stech letech. Autor se s nimi a především s jejich odvrácenou stranou nemilosrdně vyrovnává v duchu magického realismu a jeho neomezených možností s nadsázkou, s černým humorem a sarkastickým šklebem. V tomto románu se poprvé objevují témata a motivy, které spisovatel rozvíjí ve svých dalších dílech, mj. i v u nás úspěšných a oblíbených knihách Příběhy jedné noci (česky 1999) a Cit slečny Smily pro sníh (česky 1997).

Druhá z cyklu bajek o fretkách se z větší části odehrává ve vzduchu, což je konečně pro Bacha příznačné. Dvojice fretek-pilotů se na pravidelném letu do Kalifornie dostává do největší bouře, jakou ve své letecké kariéře zažila. Katastrofální počasí je přinutí neplánovaně přistát v naprosto neznámé oblasti. Napínavý boj s nepřízní počasí se stává osudovou zkouškou, ve které projde testem nejen jejich odborná způsobilost, ale i individuální lidské, tedy fretčí kvality: odhodlanost, věrnost ideálu, schopnost nalézt v sobě lásku, i když ztrácíme naději.

První monografie o životě a díle Ladislava Sutnara. Jeho česká tvorba je mezinárodně uznávána a reprezentovala české umění na důležitých zahraničních výstavách. Jde o klíčové dílo amerického designu, které „předběhlo“ svou dobu. Ladislav Sutnar v USA založil moderní vizuální komunikaci, např. firemní vizuální styl nebo různé formy informativních pomůcek v oblastech průmyslu, marketingu, popularizace vědy a ekologie. Jeho práce s informacemi předznamenává internet. Zároveň design odráží a často předstihuje soudobý vývoj volného umění. Sutnar se stal také jedním z prvních publicistů a teoretiků grafického designu. Jeho americká tvorba představuje dnes již klasickou kapitolu v všech encyklopediích designu.

Tato práce význačného francouzského sociologa je věnována originální brazilské kulturní syntéze, v níž se prolínají vlivy africké, evropské a indiánské. Pozornost je zde zaměřena na rituály posedlosti inspirované západoafrickým kultem vudu, který do Jižní Ameriky přenesli černí otroci. Mezi odvlečenými Afričany byli velcí mistři domácího náboženství, díky nimž byly původní kulty na americké pevnině obnoveny v syntéze s křesťanstvím a animismem Indiánů kmene Cabocle.

Podle většiny dnešních kosmologů a astronomů je náš vesmír nekonečný. Janna Levinová, jedna z nejvýraznějších osobností soudobé kosmologie, rozvíjí ve své knize opačnou hypotézu: vesmír je prostorově konečný, a to přesto, že nemá žádné hranice. Je v něm tedy sice možno putovat donekonečna „stále dopředu“, avšak po jisté době dospějeme do výchozího místa. V takovémto vesmíru mohou být vzdálené objekty ve skutečnosti jen ´zrcadlovými´ obrazy blízkých galaxií, jejichž světlo se kdysi v daleké minulosti vydalo na pouť kolem celého vesmíru. Kromě této hypotézy autorka s nadhledem seznamuje čtenáře se základními myšlenkami Newtonovy teorie gravitace, Einsteinovy teorie relativity, kvantové teorie, ale též se standardní kosmologií, černými dírami, představou vícerozměrných prostorů či fundamentálních strun.