V rouše vědecko–fantastického příběhu předkládá jeden z montypythonovců své pojednání o smyslu humoru, aby je hned na konkrétním případu přesvědčivě doložil. Carlton je robot, který pracuje pro dva komedianty z 22. století. Jako počítač nerozumí ironii, a přesto se pokouší napsat práci o komice, jejím místě v evoluci, a zda se dá vyléčit. Jeho úkolem je také studovat komiky z konce 20. století (včetně obskurní skupiny Monty Pythonů). Dojde Carlton nakonec k názoru, že nejrychleji se ve vesmíru šíří smích?

Esejisticky pojatá kolektivní práce českých medievalistů, jejíž ústřední postavou je člověk českého středověku. Ve dvaceti kapitolách se zde čtenář zevrubně seznámí se specifickým způsobem myšlení a jednání nejcharakterističtějších reprezentantů středověké společnosti (vesničan, měšťan, diplomat, rytíř, právník, lékař, kronikář, poutník, venkovský farář, prelát, heretik apod.). Kniha je doplněna bohatým obrazovým materiálem, jenž dodává jednotlivým sociálním typům středověkých Čechů skutečně plastický obraz.

Kniha obsahuje kompletní soupis a reprodukce grafických listů z 16. a 17. století zobrazující město Prahu. Doplněno úvodem, rejstříkem a seznamem literatury. Texty v ČJ, AJ a NJ.

První erudovaná kniha věnovaná inspiračním zdrojům Tolkienova nejslavnějšího díla (Hobit a navazující trilogie Pán prstenů), které se řadí k základům světové fantasy literatury. Seznamuje čtenáře s množstvím mýtů a legend z různých historických období a regionů i s lingvistickými prameny, které Tolkienovi posloužily jako zdroj klíčových motivů. Kniha zároveň přibližuje historii a vývoj fantasy literatury do doby, kdy Tolkien začal na svém díle pracovat. Předjímá i vliv, který následně měl a má na autory fantasy, i nepolevující oblibu všech jeho knih.

Kniha představuje rozšířenou verzi dizertační práce německého autora na téma dějiny heroinu. Odpovídá tomu i chronologické členění knihy, která sleduje dlouhou cestu jedné z nejužívanějších omamných drog vůbec od jejího „objevení“ ve farmaceutickém průmyslu v Německu (vyvinutém z výroby barviv) přes testování jejích učinků, použití v medicíně, armádě a sportu, sledování rozmáhajícího se vývozu do USA až k zákazu její výroby. Kniha končí kapitolou o mýtech a faktech, která závislost na heroinu provázejí.

Sbírka mýtů kmene Lakota (Sioux) z Velkých plání Severní Ameriky obsahuje především autentické pověsti nasbírané misionáři a lingvisty v průběhu 19. a počátkem 20. století. Mnohé z uvedených mýtů až doposud neopustily archivy a některé z nich dokonce nebyly dodnes přeloženy z původního jazyka. Kniha obsahuje tři typy mýtů: šibalské pověsti s lakotským šibalem jménem Iktómi, šibalské bajky o zvířatech a mýty s lakotským kulturním hrdinou (např. Kamenný hoch, Spadlá hvězda a další). Mýty jsou uvedeny v bilingvní podobě – tedy lakotsky a česky. Český překlad je pořízen přímo z lakotštiny. Podrobné komentáře nabízejí analýzu mýtů a představují první pokus o ucelené pojetí lakotské mytologie za použití srovnání s dostupnými prameny.

Čtyři povídky anglicky píšících ženských autorek z 19. a první poloviny 20. století, spojené výskytem nadpřirozeného prvku. Tím, že těžiště všech leží spíše v psychologii postav než v křiklavé hrůze, nám možná připomenou podobně pojatý výbor z amerických autorů Komu se to dostane do rukou (Odeon, 1990). Ze známých spisovatelek je zde zastoupena např. Angličanka George Eliotová novelou o muži stíhaném nedobrovolným odposlechem myšlenek druhých lidí a Američanka Edith Whartonová povídkou, kde se nadpřirozený prvek projeví až dodatečně, čímž se zpětně změní atmosféra celého příběhu. Zato Violet Huntovou nebo Lanoe Falcnerovou zná dnes už jen pár odborníků, a přece nacházíme v jejich fantastických povídkách přesvědčivost a podmanivost, a paradoxně i věcnost, jakou bychom těžko hledali v naší literatuře přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Richard Bach, neúnavný poutník oblohou, jednoho krásného léta neodolal vábení života těch báječných mužů na létajících strojích, kteří se ve 20. letech minulého století toulali od jednoho amerického městečka k druhému, užaslým divákům předváděli akrobatické kousky a za pár dolarů s nimi podnikali vyhlídkové lety nad jejich domovy. Rozhodl se vydat po jejich stopách, spát pod hvězdami a křídly svého letadla, prožívat dobrodružství ve vzduchu i na zemi a vychutnávat opojný pocit svobody z létání daleko od frekventovaných tras a shonu moderní doby.
V této knize líčí příběhy z cest a zároveň předává svou víru, že člověk není a nezůstane sám.

V tomto románu sleduje autor (vl. jm. Stephen Bergman) další osudy svého alter ega Roye Basche, hlavního hrdiny svého předchozího bestselleru Dům Páně (česky 1999) na jeho pouti spletitým světem medicíny. Roy se rozhodl specializovat se v jednom z oborů BPP (bez péče o pacienta) – v psychiatrii. Na prestižní psychiatrické klinice s příznačným jménem Hora hoře se noří do tajemství lidské mysli, s vydatnou pomocí svérázných kolegů, které často pouze jmenovka na plášti odlišuje od pacientů. Roye čeká obdobný kolotoč jako při stáži v Domu Páně: ideály, rozčarování a nakonec smíření.

Židovský učenec Jákob se po jednom z masakrů Chmelnického dostává jako otrok do zaostalé vísky v polských horách. Přes těžkou práci a nesnesitelné životní podmínky zde poznává i novou stránku života – přírodu, která ho opět sbližuje a smiřuje s Bohem. Neví sice o osudu své ženy a dětí po pogromu, ale přesto se posléze zamiluje do živočišně temperamentní Wandy, dcery sedláka. Tento osudový vztah rozehrává mistrný vypravěč I.B. Singer na pozadí reality polské společnosti první poloviny sedmnáctého století.