Francouzští lazarističtí misionáři E.-R. Huc (1813–1860) a J. Gabet (1808–1853) uskutečnili v letech 1844–1846 „rekognoskační“ cestu do Tibetu, aby zjistili místní podmínky a možnosti evangelizační práce mezi tamním obyvatelstvem.Jejich cesta, vedoucí severní trasou z Mongolska do Tibetu, je plná neuvěřitelných příhod obou cestovatelů. Líčí rozmanitá nebezpečenství divoké přírody, dává přesný popis neznámých populací čínského západu, jejich zvyků, vypráví o tajuplném světě tibetských klášterů. Zpáteční cesta do Číny vedla tentokrát přes východní Tibet, a své cestování ukončili v Macau, kam dorazili v říjnu 1846. Dílo, fascinující svým obsahem, vyšlo poprvé v Paříži v roce 1850 a bylo záhy přeloženo do řady evropských jazyků – do češtiny poprvé v roce 1887 (moderní české vydání v MF je z roku 1971). Třetí české vydání v nakladatelství ARGO se omezuje na druhou část cestopisu, věnovanou Tibetu, která byla doplněna fundovanou úvodní studií tibetologa doc. dr. Josefa Kolmaše, DrSc., a dobovými ilustracemi převzatými z prvního českého vydání z roku 1887.
Dva cestopisy ze 12. století líčící putování Evropou a celým Středomořím. Jejich autoři se navzájem poněkud liší stylem i úhlem pohledu, čímž se oba texty vhodně doplňují. Kniha, vycházející v překladu naší přední hebraistky Jiřiny Šedinové, je opatřena zasvěcenou úvodní studií a poznámkami.
Už v této své prvotině předložil autor, budoucí nositel Nobelovy ceny za literaturu, škálu svého vypravěčského talentu a lze bez nadsázky říci, že jej později, v románech i povídkách, sice mnohokrát zúročil, ale svůj první román už nikdy zcela nepřekonal. V úchvatném příběhu z malého východoevropského městečka vypráví o rebu Gedajlovi, Satanovi, který sem přichází v rouše Mesiáše a začíná v lidských srdcích rozsévat zlo, a o gorajských Židech, kteří nebezpečí buď čelí, anebo se jím dobrovolně nechají strhnout do záhuby.
Nové vydání románu, který byl první přeloženou Robbinsovou knihou, se kterou se český čtenář mohl setkat. Od té doby mu jeho knihy zajistily početnou a oddanou čtenářskou obec. Robbinsův v pořadí čtvrtý román se na oko tváří jako úvod do tajemství výroby vůní, ale ve skutečnosti je to milostný a napínavý příběh, který začíná v šumavských horách za starověku a vede nás mystikou dálného Tibetu až do dnešní Paříže a Ameriky. Chcete se zasmát nebo objevit tajemství nesmrtelnosti ukryté v moudrosti zenu? Tom Robbins je nadán neodolatelným vtipem a schopností mísit smích klauna s postřehem pravého filozofa.
Život a smrt představují ve středověku kategorie, jež od sebe nejsou tak striktně rozděleny, jako je tomu v současnosti. Kniha předního francouzského medievalisty velice poutavým způsobem odhaluje právě onu provázanost těchto dvou světů a jejich odraz v dobové středověké mentalitě. Hlavními hrdiny Schmittovy práce jsou revenanti, navrátilci ze záhrobí, lidé kteří zemřeli i nezemřeli, kteří se vrací ze světa duchů, aby strašili věřící, nabádali je ke křesťanskému životu bez hříchu, sdělovali jim „božská“ či „ďábelská“ poselství a vytvářeli kulturní ovzduší, v němž jsou hranice mezi oním a jsoucím světem téměř neznatelné. Díky odborné erudici a díky vytěžení jak psaných, tak i ikonografických pramenů, patří tato kniha ke klasice moderní medievalistiky.
Robert Bly, překladatel, básník a především autor slavného bestselleru o mužích Železného Jana (1999), a Marion Woodmanová, uznávaná jungiánská psychoanalytička čtou ruskou pohádku o Ivanovi a Babě Jaze, aby společnými silami, třebaže každý zvlášť, rozluštili v metafoře zakódované tajemství našich vnitřních světů. Předestírají před námi pohádku jako návod k nalezení ztracené rovnováhy mezi ženským a mužským elementem našeho já. Ruští bohatýři a zlé baby jagy jako tajemné pochody našeho podvědomí? Došli jsme v naší západní kultuře k bodu, kdy ženy už tolik nemilují muže? Proč by mělo být jedno pohlaví obdařeno větším dílem lásky než druhé? Oba autoři se snaží nahlédnout pod povrch věcí.
Překladatel autorčina světoznámého románu Pod skleněným zvonem (česky 1996) a její velký obdivovatel se rozhodl změřit své překladatelské síly s Janem Zábranou v její básnické tvorbě. Už několik let pracoval na výboru z básní jejích a jejího bývalého muže Teda Hughese a celá kniha měla být koncipována jako rozhovor mezi oběma svébytnými básníky. Majitelé práv však s tímto experimentem nesouhlasili, a tak vznikla kniha jiná, jen jedna strana rozhovoru, monolog bez odpovědí: vybrané básně Sylvie Plathové, s tím, že je umocní a doplní anglický originál.
Třetí část pětidílné série. Po mnoha letech se opět setkáváme s Arthurem Dentem, a zanedlouho potom i s ostatními postavami, které jsme opustili v situacích tak či onak nezáviděníhodných. Zákony života, vesmíru a vůbec se surově postrkují Galaxií, tentokrát pro nic menšího, než je záchrana samotného vesmíru. Ano, je znovu čas sbalit ručník, porozhlédnout se po bezpečné skrýši, kam by člověk mohl odložit pud sebezáchovy, a vyrazit. Po tisíciletích ožívá nebezpečí, že poměrně mírumilovný národ se záviděníhodným citem pro melodii podlehne svému děsu z jiných vesmírných ras a na druhý pokus se s nimi vypořádá jednou provždy. V situacích, kdy i zdánlivě nekonečné večírky končí soumrakem bohů, se zdá, že naši hrdinové měli sotva kdy podstatnější důvody opakovaně si připomínat ono nevyčerpatelně povzbudivé Nepropadejte panice!
Čtvrtá část bravurní parodie na sci-fi, která je dnes již klasickým dílem. Ve vesmíru se může stát cokoliv a tak i odstrkovaný tvor, jako je Pozemšťan Arthur Dent, může slavit svou hvěznou hodinu. Čtvrtá část stopařského cyklu je věnovaná z velké části jemu a jeho milostnému románku.
Kniha podává přehledný obraz současné matematiky a historického vývoje jejích nejzajímavějších oblastí, zároveň vyzdvihuje její základní rysy, jimiž je jednoduchost, čistota, přesnost a elegance, zdařile však předkládá i její mnohdy opomíjenou stránku – estetickou působivost intelektuální, vizuální i akustickou.