Přehledně pojatá monografie věnována císařskému a královskému rodu, původně leníkům francouzského krále, představuje poslední práci německého historika Jörga K. Hoensche, autora celé řady historických knih, především pak biografií dvou českých králů Přemysla Otakara II. a Matyáše Korvína. Hlavní důraz v ní autor samozřejmě položil na osobu císaře Jindřicha VII., jehož prostřednictvím si lucemburská dynastie vydobyla na více než sto let nejvýznačnější místo ve středoevropském prostoru. Jeho potomci, jimž se na mnohá desetiletí podařilo získat českou a posléze i říšskou korunu, svým způsobem pokračovali v Jindřichových plánech, vždy je však dokázali podle svých osobnostních předpokladů a samozřejmě i s ohledem na politické ambice a moc svých protivníků výrazně proměnit a zacílit novým směrem. Skutečně promyšlenou dynastickou politiku však prováděl až Karel IV., jenž v generaci svých synů sice uspěl, avšak z dlouhodobého hlediska moc Lucemburků nakonec rozmělnil. Protože v centru Hoenschova zájmu stojí lucemburští panovníci, je jeho knihu možné vnímat i jako řadu navzájem propojených biografií mocných mužů 14. století – Jindřicha VII., jeho bratra, trevírského arcibiskupa Balduina, českého krále Jana Lucemburského, „popského krále“ Karla IV. a v neposlední řadě i portrétů jeho synů Václava IV. a Zikmunda Lucemburského.

K hrdinům lidových příběhů z Barmy patří moudrý a spravedlivý králík, krokodýl Dešťový mrak či vodní draci nagové, kteří na sebe podle potřeby mohou brát lidskou podobu, ale také dokážou pouhým pohledem spálit živého tvora na popel. Dále se v nich vedle králů, princů a princezen setkáme jak s dobrými duchy naty, tak s duchy zlomyslnými, lidožravými obry a obryněmi, mazanými podvodníky, pijáky palmového vína a kuřáky opia. Mnohé příběhy vyvolávají úsměv, jiné přinášejí mravní naučení – to je příklad buddhistických džátak, které se do barmské lidové slovesnosti dostaly s všeobecným přijetím buddhismu před zhruba jedním tisíciletím.

Další z potrhlých próz oblíbeného autora.
Sissy Hankshawová je krásná dívka, kterou příroda obdařila nadměrně velkými palci a vášní pro autostop. Bonanza Jelybeanová si za životní cíl vytkla, aby se každé děvčátko, které po tom touží, mohlo navzdory všem stát kovbojkou. Číňák je výstření poustevník se slabostí pro exotické hlízy, který své potenciální žáky provokuje nepřístupností a poněkud přehnaným individualismem. Dr. Robbins je psychiatr, který s potěšením zjišťuje, že to, co se ukrývá za zdmi blázince, někdy nemusí ani v nejmenším být šílené. Hlavní postavy románu Toma Robbinse mají jedno společné – zbytek světa je vnímá jako ujeté, vyšinuté, handikepované jedince. Jako by se do „normální“ společnosti nehodili, a snad i proto je osud u jednoho jezera v severní Dakotě svede dohromady.

Způsob předávání a výuky starého čínského umění Tchaj-ti čchuan doznal v posledních desetiletích obrovské proměny. Zatímco dnes je běžně možné zakoupit řadu příruček různé kvality, čekal za starých časů žák někdy roky, než se s ním jeho učitel podělil o některou ze svých znalostí. Pouze neúnavně napodoboval pohyby svého učitele, a teprve když jeho mistr usoudil, že se dost snaží, udělil mu ústní poučení, která se zachovala v písemné podobě. Mistři nebyli mnohomluvní, a tak jejich slova znějí v porovnání s moderními příručkami stroze a často zkratkovitě. Mají však tu výhodu, že se opírají o dokonalé pochopení a nedovolí čtenáři, aby se ztratil v přemíře vedlejších údajů. Tajná předání rodiny Jangů představují nezbytnou příručku pro všechny, kteří chtějí jít v umění Tchaj-ti čchuan do hloubky a navázat na znalosti dávných učitelů.

Kořeny poezie Tomáše Míky tkví v tradici hudebního a kulturního hnutí New wave z přelomu 80. let, u nás zatím doposud nepříliš využívané. Míka se soustředí zejména na popis zdeformovaných vztahů ty – já, ve kterých operuje s mírnou nihilistickou pózou, ironií a černým humorem… Mnohdy jsou východiska Míkových básní poznamenána existenciálním ztracením… ve světě, nikoliv však v rovině pouhého hledání, jak by se na debutanta zdálo. Opravdovost a osamocení… jsou vedle zvolněného verše zajímavým hlasem v současné poezii. Za zmínku jistě stojí i jistá modelovost prostředí, v němž se Míkův poetický svět odehrává, i bolestnost vlastní bezmoci, která není s to v tomto světě učinit vzpouru proti konvenčnosti, erotické vyprázdněnosti vztahů či samotě. (Michal Jareš)
Tomáš Míka patří k předním českým překladatelům. Jeho vlastní tvorba zatím vycházela časopisecky.
Kniha je doplněna CD ROMem s videozáznamy autorských „čtení a promítání“ textů, ilustrace mají formu aktivních scanů.

Hrdiny Fretek spisovatelek jsou Budgeron a Danielle. S nimi budeme usedat k papíru, psacímu stroji i počítači a sledovat, jak se snaží zachytit bohatství svých vnitřních světů a předat je čtenářům. Čekají je úspěchy i neúspěchy, pátrání po ztracené můze, tvůrčí pochyby a radosti.

Esej autora velmi podnětné a fundované práce Strach na Západě pojednává o formování se představ o ráji v prostředí západního křesťanství od pozdní antiky až po 18. století. Detailně a na základě pramenů sleduje vznik ideje ráje, jež soupeřila s ostatními eschatologickými prostředími, očistcem a peklem, črtá její prvotní tvář v podobě ráje skrytého po potopě světa na lidem nepřístupném místě na zemi, posléze pak postupnou, učeneckou transformaci ve spíše imaginární a symbolický prostor až po osvícenskou skepsi nad posmrtným životem či existencí zásvětných prostor.

Dr. Tatiana dlouhá léta vede „sexuální poradnu pro všechna živá stvoření“ v časopise Economist. Jejími klienty jsou zamilovaní brouci, sexuchtivé žáby, unavení sloni a další živočichové, kteří mají stejné problémy jako lidé: posedlost sexem a frigidita, nevěra a žárlivost, vynucený sex a násilí, sexuální úchylky. Ve své nejnovější knize autorka humornou formou ukazuje, že mnohé sexuální praktiky, které můžeme pozorovat v živočišné říši a které se nám na první pohled mohou zdát brutální, nemorální nebo dokonce nepřirozené, jsou ve skutečnosti nezbytné pro přežití druhu.

Habsburkové patřili od druhé poloviny 13. století k nejvýznačnějším soupeřům českých královských dynastií, Přemyslovců i Lucemburků. Do širšího evropského vědomí vstoupili až v osobě římského krále Rudolfa Habsburského (1218–1291), jenž byl v době oslabení panovnické moci v říši zvolen „německým králem“ a jako soupeř Přemysla Otakara II. se úspěšně pokusil dobýt pro svůj rod rakouské dědictví po Babenbercích. Přemyslova porážka na Moravském poli a obhájení zájmů v rakouských oblastech učinilo z Rudolfa a jeho potomků jeden z nejmocnějších rodů středověké Evropy a zajistilo silnou mocenskou základnu, jež dřívějším římským panovníkům scházela. Z hlediska Habsburků nebyli jejich soupeři ale pouze Přemyslovci či Lucemburskové – obdobné politické střety museli vést i s Wittelsbachy či se švýcarským spříseženstvím. Ve 14. století i přes mohutné snahy mnoha panovníků (Fridrich Sličný, Rudolf IV.) došlo k oslabení jejich postavení a do velké politiky je vrátil až císař Fridrich III. (1415–1493), jenž dokázal mistrným způsobem využít nestabilní politické situace a především svoji sňatkovou politikou připravil cestu svému synovi, Maxmiliánovi I.

Dvě světově proslulé knihy o vesmírné těžařské lodi Červený trpaslík (česky Argo 2002, 2003) z přelomu osmdesátých a devadesátých let sepsala autorská dvojice Rob Grant & Doug Naylor. V polovině devadesátých let se oba autoři k tématu vrátili, tentokrát každý zvlášť. Kniha Douga Naylora sleduje příběh posledního člověka v tři miliony let vzdáleném vesmíru. David Lister třímá v rukou osud celého lidstva. Jedinými pomůckami mu přitom jsou jeho duchaplnost, mazanost a dvoustrana s dámským prádlem, vytržená z nabídkového katalogu zásilkové služby. A samozřejmě u toho nesmí chybět Rimmer, Kocour a Kryton.