Kolektiv renomovaných německých medievalistů – Neithard Bulst, Heribert Müller, Heinz Thomas, Bernhard Töpfer, Jürgen Miethke, Joachim Ehlers, Hans-Werner Goetz aj. – představil v této širší čtenářské obci určené knize soubor osmadvaceti biografií francouzských středověkých králů. Každý z těchto panovníků, mezi nimiž nalezneme takové osobnosti, jako byli Hugo Kapet, Jindřich I., Filip II., Ludvík IX. Svatý, Filip IV. Sličný, Ludvík XI. či Karel VIII., kteří mnohostranně ovlivňovali evropskou politiku, zasahovali do volby papežů i římských králů, zasloužili se o zrušení templářů, dobytí Svaté země, pořádání církevních koncilů apod., představuje hutnou, přitom však výstižnou a promyšlenou kapitolu z francouzské historie.

V roce 1984 se svou prvotinou Vosí továrna (česky 1998) prorazil tento britský autor jednou provždy do světa krásné literatury i do světa sci-fi literatury. Román Most (z jeho tvorby v oblasti krásné literatury) z roku 1986 má nejméně čtyři roviny a nesmí se vyprávět, protože jeho kouzlo i smysl tkvějí právě v rozuzlování oněch složitých rovin. Co lze říci, je to, že po téměř osudové nehodě se hlavní hrdina ocitá v jakémsi alternativním světě, kde neplatí omezení časem ani prostorem. Tím světem je ohromný, zdánlivě nekonečný most, kde vládnou absurdní pravidla a kde si nikdo není jistý, co vlastně platí (natož čtenář), a z hrdinovy amnézie mu pomáhá výkladem snů dr. Joyce.

Profesor Evans patří k předním anglosaským bohemistům. Jeho kniha reprezentuje základní práci o politickém, hospodářském a kulturním vývoji střední Evropy v 16. a 17. století. Jejím centrálním tématem jsou dějiny Rakouska, Čech, Uher a Říše, které perzonálně sjednocovala habsburská dynastie. Paralelním srovnáváním těchto tří oblastí se Evansovi podařilo prokázat jak obecně středoevropské tendence historického vývoje, tak i specifické rysy života jednotlivých regionů, které se navzájem odlišovaly strukturou stavovské společnosti a úrovní kultury.Rozsáhlou část knihy Evans věnoval i rozboru katolicismu 16. a 17. století, učené a lidové magie a především dobově pojímané vědy, která se pěstovala výhradně v intelektuálním prostředí.Tím přímo navázal na svůj nedávno česky vydaný intelektuální životopis císaře alchymistů Rudolfa II. Evansův Vznik habsburské monarchie představuje zcela zásadní syntetickou práci o středoevropských dějinách, kterou v českém jazyce doposud velmi citelně postrádali.

Vůbec poprvé se mohou čeští čtenáři seznámit s obrovským množstvím pravidelných promluv Ferdinanda Peroutky psaných pro československé vysílání RFE. V tak velkém rozsahu zatím nebyly knižně publikovány, nejde však oveškeré příspěvky, nýbrž o výbor z nich vycházející ve třech objemnýchsvazcích. První svazek představuje léta padesátá, druhý a třetí pak létašedesátá a sedmdesátá. Všechny tři svazky jsou opatřeny poznámkami, v prvnímjsou navíc jmenné vysvětlivky vztahující se ke všem třem dílům, druhý díl byměl obsahovat fotografickou přílohu a třetí CD s nahrávkou Peroutkova hlasu.

Kniha londýnského autora představuje pozoruhodnou sbírku dvanácti téměř neuvěřitelných povídek, které autor obratně stmelil svým záměrně surrealistickým nazíráním každodenního života lidí se všemi jejich možnými i nemožnými tužbami a tajnými smyslovými vzněty. Z větší části jde o fiktivní příběhy z doby nejen dnešní, ale i dávno minulé, s jistým morálním ponaučením. Všechny povídky spojuje jejich mnohovýznamovost a pronikavý účinek, který mají na čtenáře, o čemž svědčí fakt, že ve Velké Británii se kniha stala v roce 2001 naprostým bestsellerem. Neblahé předtuchy, žena-automat, odliv odhalující něco zcela nečekaného, budoucnost předpovídající bankomaty nebo bludiště, které se vytrácí z paměti – to vše svědčí o úžasné fantazii a vypravěčském umění autora. Ne nadarmo si za název své knihy zvolil část maďarského přísloví: Králíkům se nikdy nedá věřit. Vypadají skoro jako dětská hračka, ale sežerou vám úrodu.

Fretky záchranářky na moři jsou prvním svazkem pětidílného souboru nazvaného Knihy fretek. Autor v nich spojuje touhu po dobrodružství s vědomím odpovědnosti a filozofickým přístupem k životu a smrti. Jeho fretky řeší zásadní životní otázky jako lidé, mají stejné sny i problémy.

Autorovo nejslavnější, dnes již klasické dílo rekonstruuje „magický věk“ jako moment vývoje dějin ducha – tj. údobí, kdy jsou hranice mezi člověkem a přírodou, mezi subjektem a objektem dosud nezřetelné a z této nejistoty vzniká drama „krize přítomnosti“. Magie představuje soubor technik, jak člověka z této krize vyvést a upevnit jeho pocit existence. De Martino na základě různých etnografických zjištění stanovuje hlavní momenty tohoto dramatu. Na rozdíl od iracionalistického hlediska, které nepřihlíží k historické povaze magie a činí z ní metafyzickou zkušenost, a na rozdíl od racionalistického pojetí, které ji vyškrtává z dějin, de Martino ukazuje, jak je tento problém sám historickým produktem, jehož zrod spadá právě do magického věku.

Poslední román autora slavného Přeletu nad kukaččím hnízdem (česky pod názvem Vyhoďte ho z kola ven) je brilantní, vtipný a povzbudivý příběh o boji lásky se zlem v posledním slušném místě na světě.
Píše se rok 2017 a Izák Sallas, legendární ekologický terorista 90. let, se probudí ve stařičkém přívěsu nad aljašským přístavem Kuinak uprostřed noci, v níž ho potká hned několik špatných znamení. Nejdřív vzteklý démon, z něhož se vyklube kočka s hlavou uvězněnou ve sklenici od majonézy, a pak stříbrovlasý albín Nikolas Levertov, který se snaží vymlátit duši z polonahé Eskymačky. Když další den vidí, jak do přístavu vplouvá obrovská stříbrná jachta filmařské společnosti s Levertovem na palubě, pochopí, že si Nikolas přijel vyrovnat pár starých účtů. Sallas už chtěl prožít zbytek života v klidu a lovit s přáteli ryby, ale když sleduje, jak Levertov korumpuje město balíky peněz filmové společnosti a balíčky drog, zjistí, že má v sobě ještě dost síly a odhodlání, aby zlo vyhnal z města. Je to napínavá obhajoba poslední výspy starého světa před nájezdem zástupců civilizace, dusící se v penězích a ve skleníkových plynech.

Pětka, druhá próza britského autora, jehož prvotinu Muž z podzemí Argo vydalo v roce 2001, se odehrává v Anglii za druhé světové války. Její hrdina, chlapec Bobby, je spolu s mnoha dalšími dětmi evakuován z bombardovaného Londýna. Ocitá se v malé vesničce, v podivném a nezvyklém prostředí, které pro cizince z města může znamenat bezmála stejné nebezpečí jako bombardování. Je „odhalen“ jako německý špión Pětkou, partou místních kluků, ale z počátečního nedorozumění a nevraživosti se stává spiklenecké přátelství a Pětka Bobyho přijímá mezi sebe. Příběh malého azylanta se mění v sérii uličnických historek odehrávajících se v dobrodružné a tajemné krajině dětství, aby pak vyústil ve znepokojivé rozuzlení.

Poslední svazek Souborného díla Hermanna Hesseho přináší výbor různorodých textů – spisovatelových úvah, recenzí, článků, dojmů, vzpomínek a dopisů. Lze z nich vyčíst mnohé o Hesseho životě a osobnosti, učinit si představu o jeho smýšlení, filozofii a politických názorech, o jeho literárním vkusu, vzorech i o zdrojích, z nichž se napájela témata či jednotlivé motivy jeho děl. Součástí svazku je monografie mapující život a tvorbu Hermanna Hesseho, jejímž autorem je náš přední germanista Jiří Stromšík.