Záznam o objevitelské výpravě Portugalce Magellana zaujme svou bezprostředností a plastičností a barvitostí líčení dobrodružné plavby a překvapí množstvím informací. Rodem Benátčan a maltézský rytíř Antonio Pigafetta, který se do Magellanovy posádky zapsal pod jménem Antonio Lombardo, nejen pečlivě a důsledně shromažďoval do svých zápisků každodenní události, ale popisoval i život posádek pěti lodí při hledání západní cesty k ostrovům koření, Molukám. Výsledkem je poutavý a poučný cestopis, z něhož lze poměrně přesně rekonstruovat trajektorii plavby a také se seznámit s povahami jednotlivců i s atmosférou společnosti první třetiny 16. století.

Nové, samostatné vydání méně obvyklé, avšak nikoli méně cenné podoby Hessova díla. Na menší ploše a s využitím romantického instrumentária „nereálného“ světa pohádky probírá autor opět z jiného úhlu svá věčná témata. Nevelký cyklus potěší všechny čtenáře, jimž není cizí nahlížet nadčasová témata, zdánlivě odtažitá modernímu světu, médiem pohádkového vyprávění.

Casanova = don Juan. Vžité spojení, ale také často a zatvrzele opakované hluboké nedorozumění, které dodnes přežívá. Nepopiratelně byl velkým milovníkem, ale své milenky nezraňoval, nepůsobil jim trýzeň. Casanovovi pouze nasadili tuto masku bezuzdného svůdníka bez morálky. Nepochybně patřil k neposedným a neúnavným cestovatelům. Mnohému proto může připadat jako dobrodruh. Věnujeme-li však pozornost jeho spisům (nejen Historii mého života), objevíme, že (kromě toho, že patří mezi největší spisovatele 18. století) je hrdinou a zároveň obětí své epochy, věku rozvoje věd, techniky a filozofie, století Osvícenství. A snad právě z drobných esejů zřetelněji vystupuje trochu jiný Casanova: encyklopedicky vzdělaný soudce, žalobce, obhájce a svědek své doby a jejích lidí, včetně sebe, a také jednající filozof.

Soubor textů známého italského spisovatele a sémiotika, který lze považovat za pokračování jeho Šesti procházek literárními lesy (č. 1997). Texty vznikaly příležitostně v průběhu uplynulého dvacetiletí, obracejí se k poměrně širokému publiku a jejich společným tématem je literatura a její funkce. Eco se v nich soustřeďuje na jemu důvěrně známé autory, jako jsou Nerval, Joyce, Borges, Dante, Wilde, ale poměrně často se stává ilustrací a předmětem jeho úvah i jeho vlastní tvorba. Rentgenuje literaturu ze všech možných stran a úhlů, zabývá se např. vlivem literárních textů na vývoj historických událostí, intertextovou ironií, verbálním zobrazením prostoru, povahou možných fiktivních světů či problematikou literárních vzorů, inspirací a úzkosti z ovlivnění jiným autorem. Ecovy texty, třebaže vznikaly nezávisle na sobě a jsou tematicky různorodé, prozrazují kontinuitu autorových zájmů. Užívání stejných literárních i mimoliterárních příkladů v různých souvislostech je pak důkazem, že jeho úvahy o literatuře se živí jediným trvalým a silným zdrojem inspirace.

Čtvrtá část pentalogie o fretkách se odehrává pod horami v americké prérii. Jako oba předchozí díly, i tento vypráví o životním určení, vztahu a lásce. Na rozdíl od dvou pilotů, kteří se ve vzduchu šťastně setkávají, a spisovatelů, které spojuje stejné poslání, mají rančeři Lou a Montgomery odlišné životní sny. Jejich vnitřní hlas je volá každého jinam. Zprvu si nedovedou představit, že by se rozdělili, ale nakonec se k tomu rozhodnou. Ani pak však nevědí jistě, zda udělali správně…

Stephen Hawking ještě nikdy nebyl tak srozumitelný a výstižný jako ve své nejnovější knize Ilustrovaná teorie všeho, která je vlastně přepisem série přednášek z Cambridgeské univerzity. Autor svým osobitým stylem, okořeněným suchým anglickým humorem, podává fascinující pohled na svět kolem nás a nevyhýbá se ani přesahům do oblasti filozofie, či dokonce teologie. Tato práce, jež se důsledně vyhýbá matematickým vzorcům, je přes svou stručnost strhujícím úvodem do komplexních teorií o počátku vesmíru a času. Profesor Hawking, jenž patří ke špičkám v tomto oboru, si přes své postižení – a možná právě kvůli němu – uchoval optimistický pohled na svět, který sleduje s lehce ironickým odstupem. Jeho komentáře k teoriím dalších velkých fyziků se možná mohou jevit uštěpačné, vyznívají však vždy upřímně. I zde klade autor znepokojující otázky týkající se smyslu bytí, či dokonce samotného Stvořitele. Kniha nejen že čtenáři dovolí nahlédnout do tajemného soukolí vesmíru, ale především mu otevře prostor k vlastnímu názoru a probudí v něm touhu dozvědět se víc.
Slovenská verze.

Kniha je nejen životopisem naší planety jako vesmírného tělesa, ale i portrétem vzniku a vývoje života. Navíc přináší sugestivní pohled do vzdálené budoucnosti Země, založený na analýzách mladého vědního oboru zvaného astrobiologie. Geolog a zoolog Peter Ward a astronom Donald Brownlee jedni ze zakladatelů této vědy zde kombinují vypravěčské schopnosti s nesmírnou vědeckou pečlivostí. Výsledkem je vyprávění stejně poutavé jako díla science fiction, od nichž se však odlišuje věrohodností svých závěrů a předpovědí. Popis různých alternativ budoucnosti naší planety nás donutí k zamyšlení, občas při něm i zamrazí v zádech. Ačkoli některým možným scénářům nemůžeme zabránit, dobrou zprávou je, že jiným ano.

Protagonistou románu současného německého autora (narozen 1975) je mladý fyzik David Mahler, který se vědecky zabývá problémem času. Jedné noci zjistí, že druhý termodynamický zákon neplatí, čas nepostupuje lineárně dopředu. Ve stavu snového vytržení sepíše třicet stran matematicko-fyzikálního zdůvodnění. Čísla a vzorce jsou správné, základní fyzikální axiom tedy neplatí, minulost není minulost, zítřek může být včerejškem, minulé se teprve stane. Mahler se snaží svůj objev, který otřásá světem v samých základech, zveřejnit. Nepodaří se mu však proniknout do vnitřních kruhů vědeckého establishmentu, proto hledá podporu slavného fyzika, nositele Nobelovy ceny Borise Valentinova. Při honbě za nedostižitelným vědcem prožívá Mahler realitu tak, jako by byl jeho převratný objev potvrzen – svět se vykolejil z času. Mahlerovi se Valentinova nepodaří dostihnout, slavný vědec uniká. Osamělost, kterou Mahler trpí už od dětství, se stupňuje do nesnesitelnosti. Při osudném míjení Valentinova na závěr, kdy je setkání zdánlivě na dosah, a přesto nemožné, Mahler pod obrovitým zářícím sluncem umírá.

Daniel Kehlmann se narodil v roce 1975 v Mnichově, od šesti let žil ve Vídni, kde také vystudoval germanistiku a filozofii. Dnes střídavě pobývá v New Yorku a Berlíně. Ve dvaadvaceti letech debutoval románem Beerholmsova představa (Beerholms Vorstellung, 1997), následovaly povídkový soubor Pod sluncem (Unter der Sonne, 1998), román Mahlerův čas (Mahlers Zeit, 1999, česky 2004) a novela Nejvzdálenější místo (Der fernste Ort, 2001). Další román Já a Kaminski (Ich und Kaminski, 2003, česky 2010), který kritika i čtenáři přijali s nadšením, předznamenal ohromující úspěch autorovy knihy Vyměřování světa (Vermessung der Welt, 2005, česky 2007), která se stala největší událostí německé literatury posledních let. Dosud se jí prodalo zhruba dva miliony výtisků a byla přeložena do 45 jazyků. V češtině rovněž vyšel Kehlmannův román v devíti příbězích Sláva (Ruhm, 2009, česky 2009). Daniel Kehlmann získal několik významných literárních ocenění, mimo jiné byl finalistou prestižní Německé knižní ceny.

S. je zločinec na útěku. Doposud vyvázl z každé pasti, kterou mu nastražila policie. Když se však dostane do ženského kláštera v horách a je mu poskytnut azyl, zjišťuje, že přežít tu v klidu jediný týden spolu s pěti mladými ženami a jednou tajemnou bytostí může být nad lidské schopnosti – a že při tom brzy jde o život.
Max Unterwasser je pseudonym začínajícího autora. Vyhrazuje si upozornit, že jeho malý erotický horor je určen čtenáři mužského pohlaví a libertinského založení, a sám Michaelu lapidárně charakterizuje takto: „Je to příběh, který začíná jako pubertální fantazie a končí jako postpubertální noční můra.“

Román je zpovědí současného mladého muže, středoškolského učitele dějepisu. Jako student se Aron stal zároveň aktérem i obětí sametové revoluce a teď zápasí s vlastní temnou minulostí, s nejasným pojetím dějin a s tím, že „slova jsou jako prošlé prášky a už na nikoho nepůsobí“. Jedou v létě se rozhodne opustit školu, Prahu, přítelkyni i psychiatra. Připravuje se na cestu do Ameriky. Chce navštívit otce, jehož viděl jen jednou v životě za podivných okolností. Ale především chce pochopit význam tajemného hesla SIKA, které ho pronásleduje od dětství…