´Proč chci zrovna dvojplošník? No protože chci cestovat časem…Chci na sobě cítit vítr, když letím, chci, aby se lidi podívali, aby viděli, aby věděli, že ještě pořád existuje nebe.´ Takto uvádí tuto svou knihu světoznámý autor neobyčejných příběhů. Aby se dostal takzvaně ´do nebe´, vyzkoušel Richard Bach několik letadel, několik časových rovin i několik životů. Zalíbil se mu dvojplošník a letěl na něm z východního pobřeží Ameriky do Kalifornie, přes čtyři tisíce kilometrů, a tento osamocený let zaznamenal nejen jako letecké dobrodružství, ale také nezapomenutelnou cestu k objevení sebe sama.

Pátý román spisovatele oceněného cenou Magnesia Litera. „Vstupujeme-li do katedrály, vstupujeme do jiné reality – platí zde vyšší zákony a také nároky na naši morálku jsou vyšší. Málokdo dnes cítí v kostele posvátnou bázeň. Ale pod klenbou katedrály i nevěřící smekají čapku a ztišují hlas v očekávání, že se přihodí něco mimořádného.“ Citát nás uvádí do dějiště strašlivých událostí, jež postihnou nejznámější pražský chrám na podzim nejmenovaného roku: na zdech se objevují znamení s rohy, v zamrzlých kropenkách se zrcadlí budoucnost a v relikviářích přibývají čerstvé ostatky neznámého původu. Je jen otázkou času, kdy v chrámu zazní střelba a před Zlatou bránou poprvé zastaví pohřební vůz.
Na tuto knihu volně navazuje román „Santiniho jazyk“ (Argo, září 2005).

Pátý román spisovatele oceněného cenou Magnesia Litera. „Vstupujeme-li do katedrály, vstupujeme do jiné reality – platí zde vyšší zákony a také nároky na naši morálku jsou vyšší. Málokdo dnes cítí v kostele posvátnou bázeň. Ale pod klenbou katedrály i nevěřící smekají čapku a ztišují hlas v očekávání, že se přihodí něco mimořádného.“ Citát nás uvádí do dějiště strašlivých událostí, jež postihnou nejznámější pražský chrám na podzim nejmenovaného roku: na zdech se objevují znamení s rohy, v zamrzlých kropenkách se zrcadlí budoucnost a v relikviářích přibývají čerstvé ostatky neznámého původu. Je jen otázkou času, kdy v chrámu zazní střelba a před Zlatou bránou poprvé zastaví pohřební vůz.
Na tuto knihu volně navazuje román „Santiniho jazyk“ (Argo, září 2005).

Páté, rozšířené vydání díla, které spojuje úvod do studia grafologie s aplikací grafologických znalostí na poznávání psychických zvláštností osobnosti.

Dvacátý osmý a závěrečný díl dosud nepřekonané původní české encyklopedie.

Mešuge byl původně napsán v jidiš a publikován na pokračování v letech 1981–1983. Pro Singerovy příznivce bude příjemným objevem, že volně navazuje na příběh jednoho z nejkrásnějších autorových románů – na Šošu. Děj románu Mešuge se odehrává už po válce v New Yorku, kam se podařilo uniknout před peklem druhé světové války vypravěči Šoši Aronu Greidingerovi. Aron se nečekaně setkává se svým přítelem Maxem, který měl to štěstí a přežil holocaust v Evropě. Je mu teď 67 let, ale přes svůj věk je vyhlášený tím, že naplno užívá všeho, co muži může poskytnout jídlo, pití a ženy. Max Arona seznamuje se svou bystrou a charismatickou milenkou Miriam, která rovněž přežila druhou světovou válku ve Starém světě. Aron v průběhu děje odkrývá pravdu o její minulosti, což ho přivede k úvahám o vlastním životě…

Ve volném pokračování románu Vyvolení stojí Reuven na prahu dospělosti a zároveň i před otázkou, jaké je jeho místo v židovské tradici. Kniha o střetávání starého a nového, o vztahu k tradičním hodnotám a zápasu o ně, o duchovním hledání vlastní cesty.

Laskavá zamyšlení, drobné příběhy a filozofické postřehy amerického autora. Vyprávění je zcela prodchnuto radostí ze života, průzračným způsobem oslovuje v člověku jeho lepší já a dává smysl i těm nejobyčejnějším věcem na světě.

Kalendář.

Snorri Sturluson (1178/9-1241) zpracoval severskou mytologii, známou také z tzv. Starší nebo Básnické Eddy, do svého druhu učebnice básnické tvorby. Jeho Edda obsahuje shrnutí eddické látky (pod názvem Gylffiho oblouzení), poučení o práci s ustálenými metaforami, typickými pro středověkou poezii (O jazyce básnickém), a v zásadě technický Výčet meter (do tohoto překladu nezahrnutý, protože v podstatě nepřevoditelný). Gylfiho oblouzení, těžiště Snorriho Eddy, je však vedle Starší Eddy jediným písemným zpracováním eddické mytologie, a proto Snorriho práce daleko přesahuje jeho původní záměr, jímž bylo znovuoživení skaldské poezie. Ve Snorriho zpracování jsou mytologie, představy o podobě, vzniku a vývoji světa, panteon i báje o bozích a bohyních vyloženy systematicky jako odpovědi na otázky fiktivního krále Gylfiho, který se pro vědění o božstvech a jejich moci vypraví až do jejich sídla, do Ásgardu.
Sága o Ynglizích je Snorriho příspěvkem k historickému žánru pevně spjatému se severskou literaturou. Snorri své zpracování napůl bájeslovných příběhů o staroislandských panovnících spojil do souboru Heimskringla, Sága i Ynglinzích je její úvodní část.