V této knize je svoboda analyzována spíše jako sociální vztah nežli jako idea nebo postulát. Při pohledu z tohoto hlediska nám svoboda odhaluje svoji relativní tvář, jež může pro každého z nás vypadat jinak. Kam až lidská paměť sahá, znamenala svoboda vždy privilegium, z něhož se svobodní těšili buďto díky síle nebo naopak kvůli slabosti. Protože je svoboda základním námětem mnohých společenských věd, budou informace obsažené v této knize, jež je nikoliv nepodstatným příspěvkem k teoretickému výzkumu současné společnosti, přínosem pro učitele i studenty značně široké škály společenskovědních disciplín.

Chcete vědět, jak zvítězit v zápase sumo? Toužíte přeplavat kanál La Manche? Napadlo vás někdy, že právě vy byste dokázali potopit ponorku? Chtěli jste někdy ulovit bílého žraloka, ale nevěděli jste, jak se to dělá? A co třeba uzavřít nebezpečný jaderný reaktor? Anebo jen vypůjčit si na víkend Monu Lisu? Pokud jste dobrodružné povahy a máte slabost pro adrenalinové sporty, kniha Huntera S. Fulghuma je ta pravá četba pro vás. Kdo si vezme její návody k srdci, už nikdy nebude tou bábovkou co dřív.

Kvalitní odborná publikace s rozsáhlým obrazovým materiálem od našeho předního specialisty na výzkum historických staveb, od architekta Jiřího Škabrady. V knize jsou všechny základní druhy stavebních konstrukcí a doplňků poprvé představeny v uceleném přehledu jejich historického vývoje v základních časových či slohových etapách od středověku do přelomu 19. a 20. století. Materiál je rozdělen do kapitol podle druhů konstrukcí – postupně se probírá zdivo, dřevěné stěny, hlína a lepenice, stropy, klenby, podlahy a dlažby, zábradlí a mříže, krovy, pokrytí střech, vytápění, větrání, voda a odpady, dveře a vrata, okna, úpravy povrchů. V jednotlivých kapitolách je pak charakterizován typologický vývoj příslušných konstrukcí v následných časových, resp. slohových etapách na stavbách románských, gotických, renesančních, barokních, klasicistních a ze 2. poloviny 19. století. Obecný výklad je doprovázen bohatým ilustračním (kresebným a fotografickým) materiálem a v závěru je doplněn opačně koncipovaným stručným přehledem všech konstrukcí, typických pro každé uvedené období.

Přehledně pojatá monografie věnována císařskému a královskému rodu, původně leníkům francouzského krále, představuje poslední práci německého historika Jörga K. Hoensche, autora celé řady historických knih, především pak biografií dvou českých králů Přemysla Otakara II. a Matyáše Korvína. Hlavní důraz v ní autor samozřejmě položil na osobu císaře Jindřicha VII., jehož prostřednictvím si lucemburská dynastie vydobyla na více než sto let nejvýznačnější místo ve středoevropském prostoru. Jeho potomci, jimž se na mnohá desetiletí podařilo získat českou a posléze i říšskou korunu, svým způsobem pokračovali v Jindřichových plánech, vždy je však dokázali podle svých osobnostních předpokladů a samozřejmě i s ohledem na politické ambice a moc svých protivníků výrazně proměnit a zacílit novým směrem. Skutečně promyšlenou dynastickou politiku však prováděl až Karel IV., jenž v generaci svých synů sice uspěl, avšak z dlouhodobého hlediska moc Lucemburků nakonec rozmělnil. Protože v centru Hoenschova zájmu stojí lucemburští panovníci, je jeho knihu možné vnímat i jako řadu navzájem propojených biografií mocných mužů 14. století – Jindřicha VII., jeho bratra, trevírského arcibiskupa Balduina, českého krále Jana Lucemburského, „popského krále“ Karla IV. a v neposlední řadě i portrétů jeho synů Václava IV. a Zikmunda Lucemburského.

Kniha oslovuje rodáky, obyvatele i návštěvníky, všechny, kdo mají rádi tento kraj na pomezí Čech a Moravy. Formou několika procházek seznamuje s jednotlivými lokalitami, významnými budovami i jinými pozoruhodnými místy ve městě. Kromě geografických a historických údajů se kniha zabývá i lidmi, kteří v Poličce zanechali své stopy. Publikace je doplněna jmenným i místním rejstříkem a rejstříkem popisných čísel.

Kouzelný příběh o Krabatovi, pocházející původně z Indie a objevující se později v různých obměnách souboje čarodějova učně a mistra v mnoha zemích světa, je příběhem chlapce, který se na prahu dospělosti přiblížil temným silám a je jimi fascinován, dokud nepozná, že jej mohou zahubit. Převyprávění lužickosrbské legendy o Krabatovi (Krawatovi, Chorvatovi) z přelomu 17. a 18. století ze slezské Horní Lužice, již nám krásným a poutavým jazykem a předkládá rodák ze severočeského Liberce a známý německý spisovatel Otfried Preussler, je o silách srdce, jež nelze změnit a jež ovládají naše city a jednání a mohou být zdrojem nenávisti i lásky, zloby, závisti či radosti. Je možné je využívat k dobrému či zlému (neboli k bílé i černé magii, jak se kdysi říkávalo). V tomto věčném souboji vede k osvobození z osidel zla jen cesta pevné vůle a víry v lásku.

K hrdinům lidových příběhů z Barmy patří moudrý a spravedlivý králík, krokodýl Dešťový mrak či vodní draci nagové, kteří na sebe podle potřeby mohou brát lidskou podobu, ale také dokážou pouhým pohledem spálit živého tvora na popel. Dále se v nich vedle králů, princů a princezen setkáme jak s dobrými duchy naty, tak s duchy zlomyslnými, lidožravými obry a obryněmi, mazanými podvodníky, pijáky palmového vína a kuřáky opia. Mnohé příběhy vyvolávají úsměv, jiné přinášejí mravní naučení – to je příklad buddhistických džátak, které se do barmské lidové slovesnosti dostaly s všeobecným přijetím buddhismu před zhruba jedním tisíciletím.

Způsob předávání a výuky starého čínského umění Tchaj-ti čchuan doznal v posledních desetiletích obrovské proměny. Zatímco dnes je běžně možné zakoupit řadu příruček různé kvality, čekal za starých časů žák někdy roky, než se s ním jeho učitel podělil o některou ze svých znalostí. Pouze neúnavně napodoboval pohyby svého učitele, a teprve když jeho mistr usoudil, že se dost snaží, udělil mu ústní poučení, která se zachovala v písemné podobě. Mistři nebyli mnohomluvní, a tak jejich slova znějí v porovnání s moderními příručkami stroze a často zkratkovitě. Mají však tu výhodu, že se opírají o dokonalé pochopení a nedovolí čtenáři, aby se ztratil v přemíře vedlejších údajů. Tajná předání rodiny Jangů představují nezbytnou příručku pro všechny, kteří chtějí jít v umění Tchaj-ti čchuan do hloubky a navázat na znalosti dávných učitelů.

Další z potrhlých próz oblíbeného autora.
Sissy Hankshawová je krásná dívka, kterou příroda obdařila nadměrně velkými palci a vášní pro autostop. Bonanza Jelybeanová si za životní cíl vytkla, aby se každé děvčátko, které po tom touží, mohlo navzdory všem stát kovbojkou. Číňák je výstření poustevník se slabostí pro exotické hlízy, který své potenciální žáky provokuje nepřístupností a poněkud přehnaným individualismem. Dr. Robbins je psychiatr, který s potěšením zjišťuje, že to, co se ukrývá za zdmi blázince, někdy nemusí ani v nejmenším být šílené. Hlavní postavy románu Toma Robbinse mají jedno společné – zbytek světa je vnímá jako ujeté, vyšinuté, handikepované jedince. Jako by se do „normální“ společnosti nehodili, a snad i proto je osud u jednoho jezera v severní Dakotě svede dohromady.

Kořeny poezie Tomáše Míky tkví v tradici hudebního a kulturního hnutí New wave z přelomu 80. let, u nás zatím doposud nepříliš využívané. Míka se soustředí zejména na popis zdeformovaných vztahů ty – já, ve kterých operuje s mírnou nihilistickou pózou, ironií a černým humorem… Mnohdy jsou východiska Míkových básní poznamenána existenciálním ztracením… ve světě, nikoliv však v rovině pouhého hledání, jak by se na debutanta zdálo. Opravdovost a osamocení… jsou vedle zvolněného verše zajímavým hlasem v současné poezii. Za zmínku jistě stojí i jistá modelovost prostředí, v němž se Míkův poetický svět odehrává, i bolestnost vlastní bezmoci, která není s to v tomto světě učinit vzpouru proti konvenčnosti, erotické vyprázdněnosti vztahů či samotě. (Michal Jareš)
Tomáš Míka patří k předním českým překladatelům. Jeho vlastní tvorba zatím vycházela časopisecky.
Kniha je doplněna CD ROMem s videozáznamy autorských „čtení a promítání“ textů, ilustrace mají formu aktivních scanů.