Ukrajina je obrovská země s mnoha různými tradicemi a tisíciletou historií, jež zanechala svůj vliv ve všech jejích zákoutích. Vedle baby Jagy potkáme kozáky, cary a carevny, chytré i hloupé Ivany, zvířata i neživé předměty s lidskými vlastnostmi, živou vodu, ale i obrázky a postavy každodenního života – proč sestra zabila sestru, jak páni nocovali, kdo byl Dovbuš, co obnášejí zlatá vrata aj.
Novela z Kerouacovy pozůstalosti vyšla až v roce 2002 a nečekaně doplnila ustálený obraz kanonizovaného autora. Jde o jednu z raných prací, ve které líčí příjezd mladého muže do velkoměsta, centra kulturního dění, které začíná okamžitě intenzivně poznávat. Kerouac zde vlastně popisuje prehistorii beatnického hnutí. První vydání v českém jazyce.
Román je druhým případem nekonvenčního šerloka Dirka Gentlyho, kterého Adams stvořil ve chvíli, kdy si potřeboval oddychnout od Stopařova průvodce Galaxií. Dirk Gently, jehož pozoruhodná pátrací metoda opřená o přesvědčení, že všechny věci spolu více či méně zjevně souvisejí, přinesla mnohé ovoce (včetně záchrany světa) už v jeho prvním případě (viz Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho, Argo 2003). V Dlouhém temné čase svačiny duše je tato metoda s úspěchem aplikována znovu, aby rozkryla tajemné okolnosti týkající se ledničky, nápojového automatu, letištní přepážky, jež sama sebe obětuje, a ásgardských bohů, zastupovaných zejména bojovným Thórem.
Román Fasáda, s podtitulem M. N. O. P. Q., vydaný v roce 1987, za který Libuše Moníková obdržela jednu z prestižních německých literárních cen Alfred-Döblin-Preis, je jejím nejvýznamnějším dílem. Literárním jazykem němčina, tématem Čechy, češství, Češi a jejich místo v Evropě současné i v historii. Román má tři části. Dějištěm první je zámek Frýdlant-Litomyšl, kde čtyři umělci z Prahy originálním způsobem restaurují koncem 70. let, tedy za hluboké normalizace, renesanční sgrafita zámecké fasády. Ve druhé části odjíždějí tři z nich s dvěma dalšími „dočasnými“ zámeckými zaměstnanci, historikem Nordancem, Lucemburčanem žijícím v Čechách, a biologem Qvietonem na světovou výstavu do Japonska, kam však nikdy nedorazí. V Čechách román vychází poprvé.
Příběh dobrodruha Maxe Barabandera, který se po smrti svého syna vydává z Argentiny do rodného Polska. Doufá v rozptýlení a zapomenutí, ale také v jakýsi nový začátek po dvouletém období problémů s potencí. Ve Varšavě naváže kontakty nejen s rodinou zbožného rabína, ale hlavně s místním podsvětím, a pomoc hledá i u známého spiritisty. Max se stále více zaplétá, sklouzává hlouběji a hlouběji. Svůj postupný pád i jeho nevyhnutelné následky si jasně uvědomuje; ovšem k tomu, aby se postavil vlastním špatným sklonům i pokušením, jimž ho vystavuje okolí, se mu však nedostává mravní síly.
Humoristický román mladého českého autora. Co si má počít rozhlasový redaktor, který začal koktat? Nalezne lék v milostném vztahu? Anebo se musí vypořádat se svými náhle objevenými židovskými kořeny a tatínkem, který emigroval? A jak vlastně, když se mu v redakci rozhlasu nedaří získat pro své kulturní pořady širší publikum? Možná by pomohl projekt, který by vyřešil všechny jeho trable najednou.
Román I Am the Clay napsal Chaim Potok v roce 1992. Tematicky v něm opouští svět židovské rodiny a obrací svoji pozornost do zcela odlišného prostředí. Po Knize světel se vrací ke svým zkušenostem duchovního v americké armádě v Koreji. Válečné útrapy Korejců tentokrát pozoruje z perspektivy tradiční korejské společnosti. Jednoduchým jazykem působivě vypráví dramatický příběh tří lidí, které svedla dohromady náhoda. Starší manželský pár najde při útěku ze své vesnice v příkopu jedenáctiletého těžce zraněného chlapce, který v ženě vyvolá vzpomínky na vlastní dítě, jež jí zemřelo po porodu.
Kniha západoafrické mýtů a bajek z pera odborníka, který v Africe dlouhodobě žil, obsahuje teoretický, obsahově velmi bohatý úvod, a překlad folklorních, nezvyklých textů, pocházejících z relativně omezené oblasti, ovšem od několika etnických skupin, a umožňujících čtenáři proniknout do hloubky a mytologického bohatství malých a velkých afrických národů.
Gerald Messadié, kterého čeští čtenáři znají mimo jiné jako autora knihy Dějiny ďábla, se tentokrát představuje jako romanopisec. Ve své ambiciózní trilogii Jana z Hvězdy se vrací do přelomového období konce středověku a počátku renesance. Hrdinkou románu je mladá dívka Jana Parrishová, jejíž život poznamenala rodinná tragédie: dům její rodiny byl vyrabován, rodiče zavražděni, mladší bratr zmizel. Ve strachu z anglických zběhů plenících normandský venkov se vydá do Paříže. Zkouší štěstí jako pekařka a zalíbení v její kráse brzy nachází básník François Villon, ale i král Karel VII. Na stránkách Růže a lilie autor prokázal nejen svou odbornou zdatnost, ale i obratnost romanopisce, a nezůstává nic dlužen své pověsti uznávaného autora.
Na tento román života od autora Mateřské školky, Postele, Ach jo, atd… se čekalo několik let. Byl v plánu. Dlouho. Ještě se však „žil“. V Třetím přání jsou obsaženy zatím jenom jeho první dva díly, přičemž ten druhý končí oznámením: „Pokračování příště“. Plánuje se pět dílů, aby toho, když už, v životě románů podle Fulghuma nebylo málo, třetí je už skoro na papíře, a zbývající dva se teprve musí odžít. Jak typické pro Roberta Fulghuma, umělce života, který vždycky o umění žití psal. Vyprávění doplňují ilustrace s popisky, písničky s notami a rozverné veršovánky.