Pověsti a legendy ze všech koutů Nizozemska i Flander v převyprávění Eelka de Jonga a výběr nejhezčích povídaček z waterlandského kraje v podání místních vypravěčů ze sbírek Meertensova ústavu v Amsterdamu. Brusle sviští, dřeváky klapou, přístavy se utápějí v mlze, vlkodlaci skučí hlady… Překvapivá škála strašidelných i humorných příběhů z krajů, které si spojujeme spíše s nudnou, poklidnou rovinou. Ale domky ze škatulky skrývají za vycíděnými okny nejedno tajemství a dokonce i ve Waterlandu, kam je to z hlavního města co by kamenem dohodil, jsou podivné úkazy na denním pořádku.

Ali Smithová (nar. 1962 ve Skotsku) vydala první knihu povídek v r. 1995, a byla okamžitě označena za výjimečný talent. Její druhý román Hotel svět byl nominován na Bookerovu cenu v r. 2001, a to ji proslavilo ve světě. Český výbor sedmnácti povídek s názvem Jiné povídky a jiné povídky pořízený z jejích tří povídkových souborů Láska je láska (1995), Jiné povídky (1999) a Celý příběh (2003) představuje autorku ve všech polohách, v nichž se čtenářům zatím představila, realistické, experimentální i metaforické. Ráda ukazuje situace, vztahy, okamžiky jinak, než bývá obvyklé, dokonce si ráda vybírá právě zajeté stereotypy a klišé a vychází z nich a pak je zpracovává zcela po svém. Například: domů přijdou překrásné květiny s prázdnou kartičkou – jako výchozí situace to není nic originálního, ale: co to způsobí v domácnosti dvou žen?

Soubor portrétů francouzských panovníků 15.–19. století navazuje na soubornou práci Francouzští králové v období středověku a uvádí nás do období, kdy se Francie stala skutečnou světovou velmocí. Na počátku stála expanzivní politika Františka I., jenž se snažil využít oslabení habsburských panovníků v Říši, způsobeného střetem mezi reformací a protireformací. Nakonec však museli stejné problémy řešit i jeho potomci a samotná Francie se dostala v době bratrovražedných náboženských válek do obtížně řešitelné situace. Nového lesku dosáhla za vlády Ludvíka XIV., za vlády krále Slunce, jenž sice upevnil mocenské postavení státu, zároveň ho však zadlužil. Tím svým následovníkům předal problém, jenž nebyli schopni cele vyřešit až do Francouzské revoluce. Autoři, kteří do této knihy přispěli, se tak tu s větším, tu s menším úspěchem snažili vylíčit portréty panovníků, u nichž už oproti středověku můžeme nahlédnout do jejich soukromého života a individuálních představ, avšak vždy v širokém politickém či sociálním kontextu.

Tento román se řadí ke klasice žánru fantasy, které však nechybí odlehčující nadhled. Goldman, mj. autor scénářů k takovým filmům, jako byly Butch Cassidy a Sundance Kid nebo Všichni prezidentovi muži, o své knize hovoří jako o výtahu „toho lepšího“ z „klasického příběhu skutečné lásky a odvážných dobrodružství od S. Morgensterna“. Goldman podle vlastních slov odstranil rušivý výkladový balast o dějinách a dvorské etiketě, a po destilaci mu zůstalo to, co má podle něj dobrý příběh obsahovat, tedy: „Šerm. Boj. Muka. Jedy. Opravdová láska. Nenávist. Pomsta. Obři. Lovci. Padouši. Ušlechtilí muži. Nejkrásnější z žen. Hadi. Pavouci. Obludy nejrůznějšího původu i podoby. Bolest. Smrt. Hrdinové. Zbabělci. Nejsilnější z mužů. Pronásledování. Úniky. Lži. Pravda. Vášeň. Zázraky.“

Martin Rees předpovídá, že šance, že by lidský druh přežil konec 21. století, nejsou větší než padesát procent. Věda sice rozjařeně postupuje stále vpřed, ale kromě nesporných přínosů vytváří i rizika, proti nimž jsou ty nejkatastrofičtější noční můry zábavným povyražením. Rozvoj technologií, které stále více ohrožují světové životní prostředí, může ve výsledku znamenat větší riziko než zemětřesení, výbuchy sopek či dopady vesmírných těles na zemský povrch. Osud naší planety je v rámci celého univerza doslova symbolický a záleží jen na lidech a na tom, jak se v tomto století budou chovat.

Představit v pořadí osmý ze svérázných a po celém světě oblíbených románů Toma Robbinse znamená představit si toto: mezi ty, kdo přežili válku ve Vietnamu, patří i Američané, kteří nemají nejmenší chuť vrátit se domů. Raději zůstávají nezvěstní. Raději zůstávají „inkognito“, a to jak v Bangkoku, tak v San Franciscu nebo v Seattlu. Život na zapřenou je přece o tolik barvitější.

Druhý díl výboru promluv Ferdinanda Peroutky psaných pro československé vysílání RFE navazují svým charakterem na díl první. Liší se snad jen tím, že zatímco léta padesátá mohl Peroutka komentovat jako „účastník“, v dalších letech se přece jen projevuje, že mu chybí přímý dotyk československé reality, bezesporu se také mezi řádky projevuje rostoucí rozčarování z pojetí smyslu existence RFE. Přesto se čtenáři dostávají do rukou texty, které mu dovolují nahlédnout zpět do světového dění dvou nikoli bezvýznamných desetiletí minulého století a znovu si oživit dobu, která představovala permanentní spor mezi Západem a Východem, často spíš spor „mocných“ či po moci bažících, kteří nezřídka své diskuse vedli na území a prostřednictvím států malých. Oba díly obsahují poznámky, jmenné rejstříky, díl třetí pak fotografickou přílohu vztahující se ke všem třem dílům zároveň.

Monumentální práce předního britského historika Iana Kershawa představuje dosud nejucelenější a nejrozsáhlejší životopis vůdce nacistického hnutí. Druhý díl pojednává o přípravě a rozpoutání druhé světové války, dochází až k Hitlerovu konci. Detailně se přitom zaobírá vlivem Hitlerova okolí na jeho osobnost, analyzuje Hitlerovo duchovní ustrojení, jež ovlivňovalo i jeho zdravotní stav či úvahy o sebevraždě. Knihu doplňuje řada dosud nepublikovaných fotografií.

První práce, která mapuje dosud přehlížené problémy spjaté s genderovou politikou českého umění. V časovém rámci, určeném zhruba lety 1895–1939, její autorka zkoumá nejen způsoby výtvarného zobrazení ženskosti a mužskosti v českém modernismu, ale rovněž to, jak se výtvarné umění podílelo na formování genderové identity a jakou roli v něm v českém kontextu hrály ženy-umělkyně.

Marc Bloch patří k zakladatelům moderní francouzské historiografie a zcela po právu může být považován za nejinspirativnějšího otce školy Annales. Jeho Králové divotvůrci stojí jakoby na počátku antropologicky laděných výzkumů, jež se sice zaobírají výsostnými politickýma otázkami středověkých dějin, avšak nahlížejí je zcela novýma očima. Je dokonce možné, že dodnes představuje tato kniha vrchol obdobného historického uvažování. Bloch v této své dlouho přehlížené knize studoval vznik magické a zázračné představy o léčitelských schopnostech panovníků středověké Francie a Anglie. Původně nejasná představa, jež v sobě mohla nést prvky předkřesťanských pohledů na vyvolené vládce, se někdy v období 11. a 12. století vykrystalizovala do podoby divotvůrné moci léčit nemocné krticí (určitou formou ochrnutí), jíž jsou nadány bohem pomazané osoby. V dobách střetů o nástupnictví na francouzský trůn pak schopnost léčit krtici hrála velice důležitou úlohu při propagandistických bojích mezi znepřátelenými kandidáty a svůj symbolicko-politický význam si udržela až do desakralizačních revolucí v Anglii 17. století – ve Francii pak až do popravy krále a královny za Francouzské revoluce.