Velký a strhující severský román, který volně čerpá inspiraci z osudu kostela Vang ve středním Norsku, který byl skutečně přemístěn a dodnes stojí na severním svahu Krkonoš.
Napínavý historický příběh vychází z legendy o dvou sestrách-
siamských dvojčatech z osady Hekne, které tkaly obdivuhodné
koberce. Zemřely obě téhož dne a otec nechal na jejich památku vyrobit dva nezvykle znějící zvony, jimž se začalo říkat „sesterské“. Časem se kolem nich tvořily pověsti – zvony například
zvonily bez lidského zásahu, když se mělo stát něco tragického.
Dlouho po smrti dvojčat, po letech, kdy církev o kostel příliš
nepečovala a stavba chátrala, se nový farář zasadil o to, aby
postavili kostel nový a starý zbořili. O tom se dozvěděli kunsthistorikové v Drážďanech, kteří tušili, že jde o mimořádnou kulturní památku, rozhodli se kostel koupit, nechat ho rozebrat
a převézt do Saska. Jeden z nich, skvělý kreslíř Gerhard Schönauer, se do Hekne vypraví. V Drážďanech se povídačkám
o kouzelných zvonech smál, ale uprostřed hor a mezi lidmi,
kteří žijí v naprostém souladu se svými prožitky a s přírodou,
pověstem uvěří.
„Evokativní… krásná ukázka moderního norského folkloru.“
– The Guardian
„Mytting napsal skvělou knihu, evokace místa a kultury je dokonalá. Prolíná se tu stará severská tradice s nastupujícím moderním světem…“
– Booklist
„Magie tohoto románu je čistá a tajemství prastará, vše zasazené do nezkrotné norské divočiny. Nezapomenutelný román, který oslavuje nezkrotnou víru.“
– Foreword Reviews
„V této první knize historické trilogie plné magie bojují o duši norské vesnice konce 19. století tři síly: pokrok, náboženství a pověry.“
– Book Browse
„Mytting nám předkládá mnohostranný příběh, v němž se mísí romantika, dobrodružství, architektura a kulturní střet starých pořádků s moderní dobou.“
– The Girly Book Club
Vydání knihy podpořila Nadace norské literatury v zahraničí NORLA.
Už od 24. února 2022 vzdoruje Ukrajina bezuzdné ruské agresi. Miliony lidí před válkou utekly ze
svých domovů, desetitisíce zahynuly, brutální destrukce se nevyhnula školkám, muzeím ani kostelům. Svět obdivuje, nakolik se přes mohutný válečný tlak Ukrajinci odmítli podvolit vůli moskevského diktátora. Obrovská země přitom zápasí nejen s přesilou východních nájezdníků, ale také
s vlastním kulturním a historickým dědictvím. Šestice zpravodajů České televize nabízí ničím nezastřený kritický pohled i na slabiny bránící se Ukrajiny, jako je postsovětská strnulost, endemická
korupce, institucionalizovaný machismus nebo mezigenerační napětí. A nachází jiskry naděje v odhodlání mladých mužů a žen ubránit svou vlast a brzy ji proměnit ve fungující svobodomyslnou demokracii.
Když se Lexie Sinclairová setká s kultivovaným šéfredaktorem
a obchodníkem s uměním Innesem Kentem, uvědomí si, že už
nemůže dál jen čekat, až její život doopravdy začne. Odjíždí z venkova do Londýna a v srdci umělecké scény Soho padesátých let si vybuduje nový život.
V současnosti se Elina a Ted vzpamatovávají z těžkého porodu
svého prvního dítěte. Elina se snaží sladit nároky mateřství se
svou identitou malířky a Teda trápí vzpomínky na vlastní dětství, které se neshodují s verzí událostí jeho rodičů. Když Ted
začne hledat odpovědi, odhalí se neobyčejný portrét dvou žen,
jež od sebe sice dělí padesát let, ale jsou spojeny způsobem,
který by ani jedna z nich nečekala.
Vydání knihy podpořil fond Literature Ireland.
Ostrůvky táhnoucí se na míle daleko na sever od skotské pevniny jsou malebné, ale často bičované větry a nejrůznějším nečasem. Jediným spojením s civilizací je omlácené letadlo letecké společnosti MacIntyreů. Rodinnou štafetu ve firmě má po svém dědečkovi Murdovi převzít Morag, ale mladou pilotku mnohem víc láká svět a velká dopravní letadla a chystá se se svým přítelem přijmout nabídku pracovat pro dubajské aerolinky. Dědeček však onemocní a Morag se musí vrátit do přímořského městečka Corso, aby ho zastoupila a zase na čas přepravovala ornitology, farmáře, horaly a maminky s dětmi k lékaři. Během nouzového přistání skončí na nejmenším z ostrůvků, Inchbornu, a musí vzít zavděk společností (a přístřeším) jediného obyvatele ostrova, samotářského vědce z Glasgow jménem Gregor.
Otevře jí oči několik vynucených dní na ostrůvku?
Zamiluje se opět do rodného kraje a jeho divoké krásy?
Najde cestu i k svéráznému Gregorovi?
Bezejmenná vypravěčka nového románu Terezy Semotamové dokáže svým živým, bezprostředním jazykem a naléhavým tónem rychle vtáhnout čtenáře do svého světa, jenž v sobě obsáhne velkoměstské intelektuální kruhy i moravskou vísku, pražskou periférii i mezinárodní uměleckou rezidenci v Německu. Autorčin osobitý vyprávěcí styl vytrvale osciluje mezi intimitou a ironickým odstupem, přičemž rozehrává odvážnou jazykovou hru plnou břitkého humoru, slangových i nářečních výrazů, aluzí na „vysokou“ kulturu i současnou popkulturu – a z jejích obsesivních nářků, kritických šlehů i bolestné introspekce postupně vyvstává svého druhu generační zpověď. Sonda do života mladé umělkyně se přitom stále stáčí k témuž: k odvaze čelit sobě samé, ke konfrontaci se svými skutečnými emocemi a potřebami.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Roku 1862 byla založena tělocvičná jednota Sokol, která se velmi rychle stala symbolem českého vlastenectví a tím zůstává dodnes. Za myšlenkou Sokola byla už v počátcích jeho existence nejen touha mít vlastní tělocvičný spolek, ale také demonstrace české národní svébytnosti. Už samotné zakládání spolku se neslo v duchu soupeření s německými cvičenci – turnery, ale také zřejmého vzdoru proti Rakouskému císařství. Založení Sokola je v jistém smyslu dovršením českého národního obrození. Sokolové se do značné míry zasloužili o vznik Československa v roce 1918, tvořili páteř československých legií a podíleli se na budování mladého státu. V protektorátním období pak nasadili životy v domácím i zahraničním odboji. Zničit se je podařilo až komunistům v roce 1948. Přesto Sokol v původním duchu přežíval alespoň v zahraničí mezi českými exulanty. U nás byla organizace obnovena až po roce 1989.
S bohatou historií Sokola od prvních pokusů o tělocvičné spolky u nás na počátku 19. století až po současnost vás seznámí nová komiksová kniha. Autor scénáře Zdeněk Ležák a kreslíř Michal Kocián, kteří už vydali komiksové knihy Stopa legionáře, Tři králové či Anthropoid aneb zabili jsme Heydricha, na nové knize spolupracovali s odborníky z České obce sokolské a VHÚ.
Roku 1862 byla založena tělocvičná jednota Sokol, která se velmi rychle stala symbolem českého vlastenectví a tím zůstává dodnes. Za myšlenkou Sokola byla už v počátcích jeho existence nejen touha mít vlastní tělocvičný spolek, ale také demonstrace české národní svébytnosti. Už samotné zakládání spolku se neslo v duchu soupeření s německými cvičenci – turnery, ale také zřejmého vzdoru proti Rakouskému císařství. Založení Sokola je v jistém smyslu dovršením českého národního obrození. Sokolové se do značné míry zasloužili o vznik Československa v roce 1918, tvořili páteř československých legií a podíleli se na budování mladého státu. V protektorátním období pak nasadili životy v domácím i zahraničním odboji. Zničit se je podařilo až komunistům v roce 1948. Přesto Sokol v původním duchu přežíval alespoň v zahraničí mezi českými exulanty. U nás byla organizace obnovena až po roce 1989.
S bohatou historií Sokola od prvních pokusů o tělocvičné spolky u nás na počátku 19. století až po současnost vás seznámí nová komiksová kniha. Autor scénáře Zdeněk Ležák a kreslíř Michal Kocián, kteří už vydali komiksové knihy Stopa legionáře, Tři králové či Anthropoid aneb zabili jsme Heydricha, na nové knize spolupracovali s odborníky z České obce sokolské a VHÚ.
Proslulý arabský cestovatel a kartograf Ibn Battúta se roku 1325
vydal na pouť do Mekky, odkud pokračoval do dalších zemí.
Během třiceti let procestoval téměř celý tehdy známý svět. Kromě muslimské části Pyrenejského poloostrova, severní Afriky,
říše Mali, Sýrie, Arábie a Persie navštívil i Jemen, Omán, Írán,
Malou Asii, Krym, Povolží či Kavkaz. V Indii vstoupil do služeb
tamního sultána, poznal Maledivy, Cejlon, Bengálsko, Sumatru a pobýval i v Číně. Své cesty podrobně zmapoval a popsal
v rozsáhlém díle, které na rozdíl od jiných dobových cestopisů
neobsahuje prakticky žádné zmínky o fantastických a nadpřirozených jevech.
Český výbor vychází v revidovaném a aktualizovaném překladu předního českého arabisty, afrikanisty a historika Ivana Hrbka (1923–1993).
V roce 2024 uplyne 100 let od smrti velkého pražského Němce, spisovatele Franze Kafky. Snad každý zná jeho černobílé
kresbičky, např. muže zhrouceného za stolem. Kafka kreslil velmi rád, a jak v roce 1913 poznamenal v dopise své snoubence
Felici Bauerové, „kreslení ho uspokojovalo víc než cokoli jiného“. Rakouský komiksový kreslíř Nicolas Mahler má podobný
minimalistický styl jako Kafka. Takže se velké výročí rozhodl
oslavit komiksovou Kafkovou biografií: trefně, vtipně, s dobrou
znalostí detailů z Kafkova života a jeho tvorby.
Překlad této knihy byl podpořen z prostředků Spolkového ministerstva pro umění, kulturu, veřejnou službu a sport Rakouské republiky.
Jack Kerouac o svém díle často hovořil jako o souvislém celku tvořícím tzv. Duluozovu legendu a právě Jack Duluoz, autorovo alter ego, stojí v tomto případě přímo v názvu knihy, takže není pochyb o tom, co, nebo lépe řečeno kdo, bude hlavním tématem.
Jack Duluoz své ženě, a tím pádem i čtenáři, vypráví, čím vším si musel projít v letech 1935–46. A že toho nebylo málo: před našima očima se odvíjí dobrodružný přerod ambiciózního maloměstského fotbalisty v intelektuála omámeného New Yorkem, stojíme po jeho boku na moři za druhé světové války i ve vězení při vyšetřování vraždy. To všechno má však jediné směřování – Kerouac, totiž Duluoz, je na nejlepší cestě k tomu, aby se stal kultovním autorem Beat Generation. Citlivější čtenáři možná uslyší jeho hlas, tak naléhavé je jeho překotné vyprávění, tak živý jeho jazyk. Možná se Duluoz občas chvástá, možná občas fňuká, ale nikdy, nikdy není nudný.