Nové, samostatné vydání lyrizovaného románu z roku 1930. Ústřední dvojice postav této knihy symbolizuje základní antinomii Hessova díla: protiklad člověka duchovního a člověka smyslového, protiklad etického a estetického, protiklad postoje myslitelského a postoje uměleckého. Tento spor „ducha a těla“, reprezentovaný mnichem Narcisem a nadaným umělcem Goldmundem, zůstává nerozřešen.

Und je prostor, kde se na jednom kilometru čtverečním nachází vězení pro těžké zločince, dům pro tvůrčí pobyt umělců, univerzita a hřbitov. To vše naleznete i ve stejnojmenné knize Tomáše Míky. Povídka Und, podle které se jmenuje celá kniha, hovoří o zvláštním prostoru, kde se zločin setkává s uměním. Zločin se s uměním významně prolíná ještě v jedné z povídek sbírky, v těch ostatních autor motivicky pracuje se zločinem, bizarní automobilovou nehodou, dementní stařenou a obsedantními psychopaty. Zkrátka příjemné počtení pro čtenáře, kterého nic nepřekvapí.

Komparativně pojaté dějiny středoevropských národů (Čechů, Slováků, Maďarů, Poláků, Němců, Rakušanů a Židů) v moderní éře od sklonku 18. století do současnosti kombinují syntetizující a paralelní přístupy, usilují o překročení tradičně pojímaných národních dějin, z nichž vyrůstají často zavádějící představy o národní – ať pozitivní či negativní – výlučnosti. Základní proud líčení politických a sociálních dějin, spojených též s poznatky nových historických disciplín o každodennosti, mentalitách apod., je vždy rámován širšími hledisky civilizačními a mezinárodními a přehledem interpretačních diskusí o zásadních otázkách v soudobé světové literatuře. Knihu doplňuje padesát portrétů významných osobností posledních dvou století a na třicet exkurzů, které pojednávají o jevech na okraji hlavního proudu dění, či dokonce mimo něj, zvláště vybraných problémech kulturně-uměleckých, náboženských nebo národnostních (autory těchto částí jsou povětšinou historikové mladé generace). Ke knize je připojeno několik schémat politických systémů, statistické přehledy a více jak dvacet historických map.

Jedná se o žánrově pestrý soubor textů psaných Bukowskim pro losangeleské periodikum Open City v 2. pol. 60. let. V knize najdeme svérázné úvahy, stylizované vzpomínky a syrové příběhy o karbanu, baseballu, bitkách a alkoholu, o bizarním sexu, psaní, toulání, dostizích a sázkách, o Nealu Cassadym, Ginsbergovi a revolucích, o samotě, lásce a smrti, šílenství a sebevraždě, o mrtvolách, gangsterech, ale i o Praze a Dubčekovi. V jízlivě vtipných fejetonech se autor vyslovuje k literatuře, sexu i politice, nevyhýbá se aforismům, v poetických minitextech si něžně vypráví s dcerou, v zábavných historkách zpochybňuje zažité pravopisné, stylistické i mravní normy. Zkrátka Bukowski je více než autentický.
Kniha vychází v novém překladu a je doplněna doslovem.

Bretaň, divoký skalnatý, větrem a vodou zkoušený poloostrov, který vybíhá na západě Francie do Atlantického oceánu, je tajuplná země, jejíž nejstarší obyvatelé dodnes používají jazyk svých předků, keltskou bretonštinu. Možná právě keltský původ zdejších lidí, spolu s živly, které neustále na tuto malou a malebnou zemi útočí, působily na mnohdy poněkud ponurou fantazii Bretonců natolik, že nenajdete jedinou usedlost, lesík, zátoku nebo skálu, ke které by se nevázala nějaká legenda nebo pověst. Výběr z příběhů, jejichž kořeny často sahají do dob před příchodem křesťanství, přibližuje českým čtenářům kouzlo této západní výspy Evropy a způsob myšlení jejích obyvatel.

Fotodokument amerického fotografa, jehož fotografie byly publikovány již v knize 101 umělců v České republice (oceněna titulem Nejlepší kniha fotografií roku 2000 na pražském Knižním festivalu), přináší 88 uměleckých portrétů Romů, kteří svým vzděláním, prací, profesionalitou, posláním a životním stylem odporují zaběhanému stereotypu o nenapravitelnosti této etnické skupiny. Kromě své umělecké hodnoty – Chad Wyatt své fotografie nadmíru nestylizuje, snaží se zachytit přirozeného prostředí, ale přesto konečné portréty vypadají, jako by je dlouho promýšlel – má kniha nesmírný socio–politický význam a je první svého druhu.
Vyšlo ve spolupráci s nadačním fondem Dobrý soused.

Malý „Správce snů“ má práce nad hlavu. A to né z toho, že je malý. Ostatně tak malý už není. Roste z toho… a pak když je unaven, vydává se k moři… pak dál kouzelnou říší snů a vyprávění, abychom i my našli cestu. Takže tedy šťastnou cestu a nashledanou v krajině snů!
Kouzelné dobrodružství pro čtenáře od 7 do 70 let, které představuje dnes již klasický text, plný slovních hříček a paradoxů, potěší jistě každého.

Nové vydání americké kultovní novely čtenářům znovu připomene půvabný příběh Thomase Tracyho, newyorského mladíka, ke kterému se jednoho dne připojí jako stálý společník tygr, na něhož mladík už od dětství čeká, aby v něm probudil lásku k dívce Lauře a naučil ho dalším důležitým věcem, jež potřebuje mladík ke své proměně v muže.

Ve své nejvýznačnější práci autor sleduje vývoj magie od jejích předkřesťanských kořenů, přes její křesťansko-pohanskou podobu v období vrcholného a pozdního středověku až po její okultistické vyústění v 15. a 16. století. V centru jeho zájmu nestojí pouze magické praktiky křesťanské Evropy, ale stejně tak i učenecké představy o magii arabských středověkých intelektuálů a jejich vlivu na renesanční okultismus. Tuto knihu je rovněž možné číst jako středověký dialog mezi pověrečností, počátky přírodních věd a pokusů propojit lidovou zbožnost s ortodoxními náboženskými představami, s vědomím, že laici nemohou většinu teologických subtilit pochopit a že je pro ně třeba věrouku zjednodušit a částečně i zpohanštět.

Netradiční historický román plný černého humoru a napětí pro pravé gurmány z pera amerického autora, jenž se skromně i z lásky k nápadu vydává pouze za překladatele italského spisovatele Uga Di Fonteho. Jedná se o netypický historický román z renesanční Itálie 16. století – fiktivní memoáry chudého venkovana, který se v době hladomoru a moru nedobrovolně stane ochutnavačem u zpupného a nenáviděného vévody. V situaci, kdy každé sousto může být jeho posledním, musí co nejrychleji ovládnout své řemeslo a odhalit tajemství intrikánského dvora, chce-li sám přežít a ochránit i svou krásnou dceru. Daří se mu to dlouho, a to jen díky své chytrosti, statečnosti, ale i notné dávce štěstí.