Jedna z nejvýznamnějších prací známého rumunského badatele, pojednává o základních pojmech historie náboženství. Autor se v této knize zabývá povahou posvátna, různými typy božstev, stěžejními náboženskými symboly a jevy, posvátným prostorem i časem a morfologií a funkcí mýtů.

Představy o středověku se v mnohém ohledu liší od skutečnosti. Dominují jim hrady, rytíři a nekončící střety. Autor knihy tuto představu nepopírá, zároveň ji však poněkud modifikuje a doplňuje. Detailním způsobem se totiž táže po hloubce rozkolu, který s sebou přinesly různé vlny „velkých invazí“, zvažuje sílu a slabosti karolinského vojska, připomíná válečnický kontext, který obklopoval a podmiňoval středověký svět, zkoumá války jako prvek, který posiloval moc státu. Jeho práce přináší syntézu vytvářející nový obraz rytířského středověku, v němž si hlavní pozornost zasluhuje vztah mezi válkou a křesťanstvím, které, kromě toho, že přineslo ideu spravedlivé a svaté války, vytvářelo i předpoklady ke vzniku pacifismu a myšlenky nenásilí.

Tento významný projekt přináší v 25 původních esejích pohled na příštích padesát let pokroku lidského vědění a dopadů tohoto pokroku na osud lidstva. Nejde o módní prognostické fantazírování, které by jen prodloužilo křivku současných trendů, ani o hádání z křišťálové koule: přední vědci a myslitelé z těch nejexponovanějších oborů zde podávají kvalifikovaný vhled do vnitřní struktury a dynamiky rozvoje svých specializací i jejich mezioborových vazeb – vývoje, z něhož vyjdou revoluční změny blízké budoucnosti. Autor projektu a pořadatel knihy, John Brockman, je zakladatelem Edge Foundation, diskusního fóra pro mezioborovou spolupráci špičkových vědců.

Román je druhým případem nekonvenčního šerloka Dirka Gentlyho, kterého Adams stvořil ve chvíli, kdy si potřeboval oddychnout od Stopařova průvodce Galaxií. Dirk Gently, jehož pozoruhodná pátrací metoda opřená o přesvědčení, že všechny věci spolu více či méně zjevně souvisejí, přinesla mnohé ovoce (včetně záchrany světa) už v jeho prvním případě (viz Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho, Argo 2003). V Dlouhém temné čase svačiny duše je tato metoda s úspěchem aplikována znovu, aby rozkryla tajemné okolnosti týkající se ledničky, nápojového automatu, letištní přepážky, jež sama sebe obětuje, a ásgardských bohů, zastupovaných zejména bojovným Thórem.

Ukrajina je obrovská země s mnoha různými tradicemi a tisíciletou historií, jež zanechala svůj vliv ve všech jejích zákoutích. Vedle baby Jagy potkáme kozáky, cary a carevny, chytré i hloupé Ivany, zvířata i neživé předměty s lidskými vlastnostmi, živou vodu, ale i obrázky a postavy každodenního života – proč sestra zabila sestru, jak páni nocovali, kdo byl Dovbuš, co obnášejí zlatá vrata aj.

Novela z Kerouacovy pozůstalosti vyšla až v roce 2002 a nečekaně doplnila ustálený obraz kanonizovaného autora. Jde o jednu z raných prací, ve které líčí příjezd mladého muže do velkoměsta, centra kulturního dění, které začíná okamžitě intenzivně poznávat. Kerouac zde vlastně popisuje prehistorii beatnického hnutí. První vydání v českém jazyce.

Román Fasáda, s podtitulem M. N. O. P. Q., vydaný v roce 1987, za který Libuše Moníková obdržela jednu z prestižních německých literárních cen Alfred-Döblin-Preis, je jejím nejvýznamnějším dílem. Literárním jazykem němčina, tématem Čechy, češství, Češi a jejich místo v Evropě současné i v historii. Román má tři části. Dějištěm první je zámek Frýdlant-Litomyšl, kde čtyři umělci z Prahy originálním způsobem restaurují koncem 70. let, tedy za hluboké normalizace, renesanční sgrafita zámecké fasády. Ve druhé části odjíždějí tři z nich s dvěma dalšími „dočasnými“ zámeckými zaměstnanci, historikem Nordancem, Lucemburčanem žijícím v Čechách, a biologem Qvietonem na světovou výstavu do Japonska, kam však nikdy nedorazí. V Čechách román vychází poprvé.

Příběh dobrodruha Maxe Barabandera, který se po smrti svého syna vydává z Argentiny do rodného Polska. Doufá v rozptýlení a zapomenutí, ale také v jakýsi nový začátek po dvouletém období problémů s potencí. Ve Varšavě naváže kontakty nejen s rodinou zbožného rabína, ale hlavně s místním podsvětím, a pomoc hledá i u známého spiritisty. Max se stále více zaplétá, sklouzává hlouběji a hlouběji. Svůj postupný pád i jeho nevyhnutelné následky si jasně uvědomuje; ovšem k tomu, aby se postavil vlastním špatným sklonům i pokušením, jimž ho vystavuje okolí, se mu však nedostává mravní síly.

V novém románu s typicky složitým názvem nám autor představuje další úžasnou postavu, jež se řadí do galerie robbinsovských hrdinů – muže jménem Switters, jenž si po všech stránkách odporuje: anarchista, který pracuje pro vládu, pacifista, co nosí zbraň, vegetarián, který se cpe šunkou, nadšenec virtuální reality, jenž nenávidí počítače, „umělec“ života, který ale dokáže být pěkně prudérní, muž posedlý propagací nezkažené morálky, který však zároveň touží připravit o panenství svou nezletilou sestřenici (a zároveň zahořet pro značně starší jeptišku). Děj nás také tradičně zavede na čtyři kontinenty a fyzickou zvláštnost představují v této knize Swittersovy nohy. Popis děje však u Robbinse nikdy neznamená popsat knihu. Jako vždy se jakékoli charakteristice vzpouzí.

Román I Am the Clay napsal Chaim Potok v roce 1992. Tematicky v něm opouští svět židovské rodiny a obrací svoji pozornost do zcela odlišného prostředí. Po Knize světel se vrací ke svým zkušenostem duchovního v americké armádě v Koreji. Válečné útrapy Korejců tentokrát pozoruje z perspektivy tradiční korejské společnosti. Jednoduchým jazykem působivě vypráví dramatický příběh tří lidí, které svedla dohromady náhoda. Starší manželský pár najde při útěku ze své vesnice v příkopu jedenáctiletého těžce zraněného chlapce, který v ženě vyvolá vzpomínky na vlastní dítě, jež jí zemřelo po porodu.