Dospívání v časech Titovy Jugoslávie, humorný i hořký příběh o konci dětství. Román Kralj ropotajočih duhov (2001) napsal Mazzini podle svého scénáře k filmu Sladke sanje (Sladké snění), za který získal na filmovém festivalu v Portoroži v roce 2001 cenu za nejlepší scénář. Byl přeložen do chorvatštiny a angličtiny. Příběh se odehrává v Titově Jugoslávii na přelomu 70. a 80. let. Jeho vypravěč je dvanáctiletý Egon, který vyrůstá v malém průmyslovém městečku. Vychovává ho neurotická a panovačná matka a silně věřící babička. Konstelace takových okolností samozřejmě tomuto živě a čtivě napsanému románu poskytuje půdu pro řadu groteskních událostí, ve kterých někdy převáží humor, jindy z nich spíš mrazí. Egon je osamělý, nešťastně zamilovaný a věří, že jeho život může změnit jenom jediná věc – gramofon.
Tato kniha je historií nuly. Zrodila se ve starověku a posléze se jí podařilo vybojovat si místo na slunci na Východě, s prosazením na Západě to však měla mnohem obtížnější. Možná proto se naší civilizaci dodnes mstí a neustále působí nové a nové potíže – od havárií řídících systémů až po fundamentální problémy v moderní fyzice.
Stejně je však naše kniha i historií lidí, kteří po staletí s nulou bojovali a nakonec jí v nerovném boji podlehli učenců a mystiků, vědců a kněží, všech těch, kdo se nule snažili porozumět a ovládnout ji. Je to příběh marných, někdy i násilných pokusů západního světa ochránit se před vlivem východních myšlenek. A je to také historie paradoxů, které s sebou přináší nevinně vypadající číslo, paradoxů, které mátly i nejchytřejší mozky minulého století a hrozily narušit vlastní základy vědeckého myšlení.
Nula nakonec vždy zvítězila nad těmi, kdo se jí stavěli na odpor. Lidé ji nikdy nedokázali přinutit, aby se přizpůsobila jejich filozofiím, to ona utvářela naše názory na vesmír i na samotného Boha.
Nový překlad románu z roku 1957, který autorovi přinesl obrovskou popularitu i uznání kritiky a učinil z něj legendu. Kerouac zde nachází své osudové téma i vlastní hlas a metodu: horečně chrlený text odráží autenticitu svobodného života, nesvazovaného konvencemi průměrnosti. Takový život a lidé, kteří jej dovedou žít, jsou pro něj ideálem, jejž se neustále pokouší naplnit a zachytit v postavách svých knih. Na cestě je strhující a přesvědčivý amalgám fikce a autobiografických prvků, dodnes inspirující čtenáře k nalézání vlastní svobodné cesty.
Autor stírá nános národní mytologie spojené se Zlatou bulou sicilskou a přináší řadu informací a faktů, které o ní nejsou všeobecně známy. Zlatá bula sicilská je dnes vnímána jako nesporný doklad hlubokých kořenů české státnosti. Nebylo tomu tak ale vždy a kupříkladu ještě redakce Ottova slovníku nepovažovala za nutné přidělit tomuto privilegiu samostatné heslo. Přinejmenším rozpaky budí rovněž skutečnost, že Zlatou bulu sicilskou nepoužil jediný z vládnoucích Přemyslovců a že tato listina musela být „objevena“ českými stavy v roce 1306 a poprvé byla kodifikována teprve Karlem IV. Zlatá bula sicilská sama o sobě dokumentuje proměnu říše a říšských struktur na přelomu 12. a 13. století. Odtud také plyne soubor řešených otázek, které směřují k objasnění jejího vzniku, skutečného obsahu a jejímu místu v českých a středoevropských dějinách.
Výbor představuje průřez norskou povídkovou tvorbou dvacátého století. Vedle povídek starších, mnohdy již kanonizovaných autorů obsahuje povídky prozaiků současných, s jejichž tvorbou se český čtenář dosud nesetkal. Uvedené texty tak podávají celistvý literární obraz novodobého Norska: odrážejí optimismus doby bezprostředně po založení státu v roce 1905, deziluzi poválečného období, revoluční společenské uvolnění let šedesátých i hravost a skepsi současnosti. Stejně jako většina norské literatury pojednávají o křehkosti mezilidských vztahů, o úskalích váznoucí komunikace, o přírodě a místě, jež v ní náleží člověku. Vyprávění často podbarvuje norská, příznačně suchá ironie, pro niž jistě nejeden český čtenář nalezne pochopení. Knížka vychází u příležitosti stého výročí úplného osamostatnění Norského království.
Tuto pozoruhodnou knihu napsal slavný autor románu Vyhoďme ho z kola ven (Přelet nad kukaččím hnízdem) spolu s kolegou Kenem Babbsem. Vypráví tu příběh skutečných lidí, dávných hvězd slavného Pendeltonského rodea, kde vystupoval mj. světoznámý Divoký Bill Cody. Vypravěč si nezadá s humorem a citem pro historický detail, přestože příběh samotný stojí na pravdivých základech jen jednou nohou; ta druhá se opírá o zábavné historky, které se o hrdinech Pendeltonského rodea dodnes vyprávějí. I proto se Poslední rodeo dá číst jako napínavě napsaný šestákový román z prostředí Divokého západu. Ken Kesey patřil k nejvýraznějším americkým prozaikům 2. poloviny 20. století a Ken Babbs byl jeho přítelem a životopiscem.
Čtyři rytíři se domnívají, že v hlubinách podzemních chodeb pod Jeruzalémem je odpradávna ukryt tajuplný předmět schopný změnit podstatu světa: Boží odlesk… Za každou cenu, i za cenu vlastního života, ho odtud chtějí vyzvednout. Když se v roce 1099 konečně rozšíří netrpělivě očekávaná zpráva, že Jeruzalém byl osvobozen z područí nevěřících, vypraví se rytíři do tajuplného podzemí.
Jednotlivé scény románu se odehrávají v minulosti a v budoucnosti současně. Ale jde opravdu o minulost a o budoucnost? Romain Sardou sbíral materiál na tento román celých sedm let. Jde o iniciační vyprávění, kde se filozofie a metafyzika mistrovsky prolíná s dějinami náboženství.
V roce 2000 uspořádala nadace Leonarda Claye působící při Harvardské univerzitě matematický kongres. Její představitelé vyhlásili sedm nejdůležitějších nevyřešených problémů matematiky a za vyřešení každého z nich vypsali odměnu jednoho milionu amerických dolarů. Problémy zasahují do mnoha moderních oborů současné čisté i aplikované matematiky, od topologie přes teorii čísel, kryptografii a výpočetní techniku až po letecký design. Keith Devlin, nedostižný popularizátor matematiky, v této knize formou srozumitelnou komukoli vysvětluje podstatu, původ a význam každého ze sedmi problémů. Po přečtení této knihy se čtenář hned může pustit do řešení některé z těchto sedmi hádanek — v sázce je přeci sedm milionů dolarů!
Třetí díl moderně pojednané, bohatě ilustrované encyklopedie, která vyplňuje bílé místo v nabídce odborné a populárně naučné literatury zaměřené na sídla nižší šlechty. Třetí svazek zahrnuje katalog tvrzí (včetně nákresů a stavebních plánů), podrobněji seznamuje čtenáře s vybranými stavbami jak notoricky známými, tak i se stavbami donedávna považovanými za zmizelé. Součástí je i terminologický slovníček, rejstřík a kompletní seznam dosud publikované literatury.
Legendární americký písničkář Bob Dylan vzpomíná na počátky své kariéry, kdy v roce 1961 přišel do New Yorku. Bravurním, vtipným a osobitým stylem, stejně okouzlujícím a magnetizujícím, jako jsou texty jeho písní či barva jeho hlasu, vzpomíná autor na Manhattan a magickou čtvrť umělců Greenwich Village, na New Orleans, Woodstock nebo Minnesotu. Dylanovýma očima a skrze jeho břitké výroky získáváme obraz zakouřeného, zhýralého a neustálého živého a tepajícího New Yorku, místa, které bylo možností pro nové talenty, v literatuře i hudbě, kde vznikaly hudební kluby a scény, zkrátka kde bylo možné cokoli.