Třetí část naprosto unikátního literárního díla světového měřítka, které vzniklo výhradně na podkladě zápisů snů.

Krátká historie mýtu se zamýšlí nad mýty a sleduje jejich vývoj od dávnověku do dnešní doby. Co jsou to mýty? Jak vznikaly? A proč vůbec? Mají pro nás ještě nějaký význam? Ztratili jsme k nim vztah? Dějiny mýtu jsou vlastně historií lidstva – záznamem jeho nadějí a usilování, jeho pátrání po řádu věcí. Mýty nám pomáhají porozumět vesmíru a našemu místu v něm. Mýty a jejich trvalé proměny nám pomáhají pochopit ty, kdo si tyto příběhy vyprávěli a vytvářeli je. Mýtus nelze číst potichu, pokud mu chceme porozumět. Takový mýtus nemá smysl. Mýtus je třeba žít a prožít. A znovu a znovu ho vyprávět.

Brazilský spisovatel Rubem Fonseca (nar. 1925), u nás známý výborem z rozsáhlé povídkové tvorby Černý román a jiné povídky, je označován za „mistra thrilleru“, a to především v krátkých prózách. Uveřejnil však také osm románů. Vypravěčem románu Mocné vášně a nedokonalé myšlenky, jehož děj se rozvíjí v Rio de Janieru, Berlíně, Paříži a Diamantině – brazilském centru těžby zlata a diamantů -, je filmový režisér, který má natočit pro německého producenta Babelovu Rudou jízdu a v době karnevalu se nečekaně zaplete do sítě brazilských pašeráků drahokamů. V politicky rušné době konce osmdesátých let minulého století se střetává s kuriózními postavami intelektuálního světa i podsvětí a prochází řadou nebezpečných situací, v nichž si vlastní proces myšlení konstruuje jako filmový scénář a své představy a obsese konfrontuje s drsnou realitou.

Cesta Karla IV. představuje v domácí medievalistické literatuře dílo vskutku výjimečné. Autor poslední velkou diplomatickou cestu císaře Karla IV. pojal jako dialog mezi textem a obrazem, mezi dobovými relacemi kronikářů s reportážními vyobrazeními iluminátorů rukopisů francouzské provenience. Díky novým objevům se autorovi dokonce podařilo vizuálně sledovat cestu Karla IV. do Francie téměř krok za krokem. V první části knihy se autor pokouší odhalit vnitřní souvislosti mezi Karlovým mládím ve Francii, politickými i reprezentačními aktivitami Jana Lucemburského na pařížském dvoře v první polovině 14. století či Karlovými postoji ve stoleté válce a podobou i účelem pařížských slavností na počátku roku 1378. V závěru pak detailním způsobem analyzuje odezvy pařížské schůzky „dvou Karlů“. Druhá část knihy, opět vystavěná na dobových pramenech i vyobrazeních, obsahuje více než desítku jedinečně vystavěných etud, v nichž autor na základě nejnovějších poznatků archeologie, kulturní antropologie či ikonografie rozkrývá způsob organizování královských slavností a banketů, ubytovávání jejich hostí, vztah lidí a koní, způsoby stolování, recepty pokrmů, které Karel a jeho družina v Paříži pojídali, význam ostatků pro panovnickou reprezentaci, dobovou módu, hygienu i kurtoazii dvorských gest.

Kniha přináší současným i budoucím majitelům psů všechny informace, které potřebují, aby se o svého společníka mohli dobře starat. Je plná praktických a spolehlivých rad počínaje výběrem psa přes chování a řeč těla až po péči o zdraví, stravu, výchovu, cvičení, rozmnožování, cestování se psem a účast na výstavách. Nechybí ani přehled nejoblíbenějších psích plemen, v němž čtenář nalezne užitečné informace o velikosti, historii i povaze každého plemene, o stravě, péči o srst, zdraví a požadavcích na pohyb. Pro majitele psů bude tato kniha neocenitelným zdrojem informací ve všech fázích života jejich společníka. Ti, kteří přemýšlejí o tom, který pes bude nejlépe odpovídat jejich potřebám, zde najdou inspiraci, jakého psího společníka si pořídit.

Kniha Pohled z druhé strany známého italského prozaika Antonia Tabucchiho (1943) přináší osm povídek, v nichž jsou vyprávěny zvláštní lidské osudy, jejichž smysl se proměňuje podle toho, z jaké strany je pozorujeme. Tak se například hrdina titulní povídky setkává v Lisabonu se zajímavou ženou, která nezištně pomáhá obětem salazarovského režimu, ale posléze si musí položit otázku, zda její nebezpečný altruismus nebyl jen zástěrkou erotických her. Ve všech příbězích je pro Tabucchiho atraktivnější „pohled z druhé strany“, obrácená perspektiva, která jde proti proudu času a snaží se objevit v lidských životech onen okamžik, který složí rozporná fakta ve smysluplný příběh. Tabucchi se v těchto povídkách představuje jako jemný psycholog a skvělý vypravěč, blízký Pirandellovi, Jamesovi, Proustovi či Borgesovi.

Francois Bluche patří k velkým odborníkům na tzv. „starý režim“. Pod jeho vedením vznikl známý Slovník velkého století (1990). Králi Slunce zasvětil autor dnes již klasickou trilogii, jejíž třetí část vychází poprvé česky. Monografie zachycuje nejmocnějšího francouzského krále na jeho dvoře i v soukromých komnatách a detailně popisuje život všech vrstev francouzské společnosti. Autor se zjevným obdivem popisuje dobu vrcholného mocenského i kulturního vzepjetí Francie, nevyhýbá se však ani jejím temným stránkám. Bluche ve své neobyčejně čtivě napsané, přitom však odborně fundované práci postihuje proměnu francouzské společnosti a kultury, jež se promítla do života dvorských elit i pařížských žebráků a předkládá nám barvitý obraz života lidí v době, kterou spolu s Voltairem nazývá „stoletím Ludvíka XIV.“

Kronika Franků tourského biskupa Řehoře představuje jedinečný pramen o historii francké říše 5. a 6. století. Díky svému rodovému zázemí (Řehoř pocházel z pokřesťanštěné, galorománské senátorské rodiny, která po generace zastávala vysoké světské i duchovní funkce) mohl nejslavnější francký spisovatel pronikat již od mládí do změti politických střetů, které ovládaly život ve francké Galii. Jako tourský biskup pak udržoval velmi intenzivní styky s místním duchovenstvem, vlivnými aristokraty i příslušníky městského patriciátu. Především pro tyto vrstvy se někdy v poslední čtvrtině 6. století rozhodl sepsat dějiny franckého království od jeho počátků až po jeho současnost.

Kniha analyzuje anglické revoluce 17. století z hlediska současníků, z pohledu tvůrců dobové politické filozofie a politického myšlení a také z historického odstupu – totiž z hlediska pozdějších anglických pozorovatelů francouzské revoluce.

Kniha mladého historika Miloše Řezníka, který přednáší moderní dějiny na univerzitě v Saské Kamenici, je monumentální sondou po polských dějin 18. a 19. století. Autor v ní barvitým způsobem líčí proces formování se moderního polského národa „revoluční cestou“, tolik odlišnou od české národní emancipace. Velmi dinamický vývoj mezi léty 1794–1864 dal autorovi možnost srovnávacím způsobem analyzovat tři polská povstvání: Kościuszkovo 1794, listopadové 1830–1831 a lednové 1863–1864). Velký důraz ve své analýze položil na proměnu myšlení polských a litevských elit, na proměnů politických argumentací a programů, včetně ohlasů dobového liberalismu. Velkou pozornost rovněž věnoval rozboru stavovského systému, teritoriálního a kulturního vědomí, jež formovalo představy politické, a veden komparativní metodou sledoval i ohlas polských povstání v českém prostředí.