Fotodokument amerického fotografa, jehož fotografie byly publikovány již v knize 101 umělců v České republice (oceněna titulem Nejlepší kniha fotografií roku 2000 na pražském Knižním festivalu), přináší 88 uměleckých portrétů Romů, kteří svým vzděláním, prací, profesionalitou, posláním a životním stylem odporují zaběhanému stereotypu o nenapravitelnosti této etnické skupiny. Kromě své umělecké hodnoty – Chad Wyatt své fotografie nadmíru nestylizuje, snaží se zachytit přirozeného prostředí, ale přesto konečné portréty vypadají, jako by je dlouho promýšlel – má kniha nesmírný socio–politický význam a je první svého druhu.
Vyšlo ve spolupráci s nadačním fondem Dobrý soused.
Ve své nejvýznačnější práci autor sleduje vývoj magie od jejích předkřesťanských kořenů, přes její křesťansko-pohanskou podobu v období vrcholného a pozdního středověku až po její okultistické vyústění v 15. a 16. století. V centru jeho zájmu nestojí pouze magické praktiky křesťanské Evropy, ale stejně tak i učenecké představy o magii arabských středověkých intelektuálů a jejich vlivu na renesanční okultismus. Tuto knihu je rovněž možné číst jako středověký dialog mezi pověrečností, počátky přírodních věd a pokusů propojit lidovou zbožnost s ortodoxními náboženskými představami, s vědomím, že laici nemohou většinu teologických subtilit pochopit a že je pro ně třeba věrouku zjednodušit a částečně i zpohanštět.
Netradiční historický román plný černého humoru a napětí pro pravé gurmány z pera amerického autora, jenž se skromně i z lásky k nápadu vydává pouze za překladatele italského spisovatele Uga Di Fonteho. Jedná se o netypický historický román z renesanční Itálie 16. století – fiktivní memoáry chudého venkovana, který se v době hladomoru a moru nedobrovolně stane ochutnavačem u zpupného a nenáviděného vévody. V situaci, kdy každé sousto může být jeho posledním, musí co nejrychleji ovládnout své řemeslo a odhalit tajemství intrikánského dvora, chce-li sám přežít a ochránit i svou krásnou dceru. Daří se mu to dlouho, a to jen díky své chytrosti, statečnosti, ale i notné dávce štěstí.
Další román velmi populárního americko–židovského spisovatele. Příběh se odehrává v době korejské války a těsně po ní v prostředí newyorské židovské komunity, v Koreji a také v Japonsku. Gershona Lorana, tichého studenta rabínského semináře, sužuje temná realita okolního světa. Kromě strýce a tety, kteří silně zatrpkli po smrti jediného syna, nemá žádné příbuzné. Bez rodičů a přátel vidí Gershon naději pouze ve studiu kabaly, mystickém učení vidin, pravdy a světla. Kabala je tak jedním ze stěžejních témat knihy.
Pozoruhodná práce francouzského historika J. Le Goffa, která mapuje proměny vztahu křesťanství k lichvě, k penězům, k zisku ve středověku, přičemž velký důraz klade i na zdánlivě paradoxní vztah středověké ekonomie a středověké zbožnosti. Jacques Le Goff v této své rozsahem nevelké, na myšlenky a smělé interpretace však velmi bohaté a originální práci věnuje pozornost problematice vztahu křesťanství a peněz. Do svých úvah vnáší všechny aspekty nazírání středověkého světa: náboženské, filozofické i ekonomické. Ústředním tématem knihy je tedy někdy paradoxní vztah středověké ekonomie a středověké zbožnosti, a to jak v podobě traktované intelektuálními elitami, tak ve zjednodušené podobě exempel, s nimiž se věřící setkávali při nedělních kázáních a jež výrazně ovlivňovaly jejich představy o mravním životě a posmrtném nebezpečí.
Román Alchymista – největší brazilský bestseller všech dob – byl dosud přeložen do 34 jazyků a prodalo se ho na 10 milionů výtisků. Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou ( jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit samu svou osobnost.
Vydání čtvrté v Argu třetí.
Historický román z Portugalska 16. století o brutální vraždě a pátrání pomocí kabaly. Ulicemi Lisabonu se šíří nedůvěra a strach. Uznávaný a mocný kabalista Abraham Zarko, zasvěcený mystice i v době, kdy portugalští Židé musí nuceně přijímat křesťanskou víru, byl zavražděn, a co víc, po boku mrtvého ležela nahá dívka. Abrahamův synovec Berekjáš, nadaný mladý iluminátor rukopisů, pátrá po vrahovi svého strýce a prostřednictvím kabaly objeví stopy, které ho přivedou ke strašnému tajemství.
Soubor esejů světově uznávaného francouzského medievalisty, jenž navazuje na velice úspěšnou a obdobně koncipovanou knihu, vydanou nakladatelstvím Argo v roce 1998 – Středověká imaginace. V programové práci, která dnes patří ke klasice medievalistiky podmíněné přístupy školy Annales, autor soustředil své eseje z období 60. a 70. let. Jejich vzájemný svorník představují dějiny mentalit a témata inspirativně ohledávající problémy středověkého vnímání času, prostoru, zbožnosti, pověrečna a zázračna. Le Goff se v nich projevuje jako mistr intelektuální reflexe a hledač základních kategorií středověkého světa.
Další z historických románů Georgese Messediého začíná úmrtím Achnatona, jednoho z nejslavnějších egyptských faraonů 18. dynastie Nové říše. Vládl sedmnáct let; za tu dobu ztratil Egypt Palestinu, Sýrii a Súdán a v provinciích se rozmohl chaos a nepořádek. Achnaton, jemuž dala Nefertiti šest dcer, se zhlédl v nevlastním bratrovi. Smenchkare mu připomínal syna, jehož nikdy neměl. Jmenoval ho regentem a jejich pouto přerostlo v milenecký vztah. Zapomenutá a zhrzená Nefertiti hned po manželově smrti zbaví Smenchkareho moci a dá se prohlásit regentkou, vládnoucí jménem sedmiletého Tutanchamona. Prohlásí, že jediným bohem zůstane i nadále Aton. To ale mocní velekněží starých kultů, kteří tak dlouho čekali na svou příležitost, v žádném případě nehodlají připustit…
Sbírka lyrických básní prince Václava Českého, nejmladšího syna Jana Lucemburského a bratra římského císaře a českého krále Karla IV., kterou slavný kronikář francouzského středověku Jean Froissart vtělil do svého veršovaného rytířského románu „Méliador“. Mnohá z těchto písní zaujme neobyčejnou zpěvností a vycizelovaností i toho, kdo zná soudobou milostnou lyriku, šířící se již od 12. století po všech známých evropských dvorech. Václav je skládal francouzsky, v jazyce své matky Beatrix, spřízněné s francouzským královským rodem.