Kniha líčí první dobrodružství uznávaného harvardského symbologa Roberta Langdona, budoucího hrdiny knihy Da Vinciho kód. Spletitý příběh jedné noci a jednoho dne začíná nočním telefonátem, v němž se ředitel elitního švýcarského vědeckého ústavu CERN na symbologa obrátí s žádostí o pomoc při pátrání po vrazích jeho kolegy. Cejch, který má zohavená mrtvola vypálený na hrudi, Langdona přivádí na stopu dávného bratrstva iluminátů, kteří po desítkách let zdánlivé nečinnosti opět udeřili, aby přímo v srdci katolické církve, ve Vatikánu, definitivně a poněkud brutálně vyřešili odvěký spor vědy s náboženstvím. Langdon, a s ním i půvabná fyzička Vittorie, prožijí neuvěřitelných čtyřiadvacet hodin, během nichž v římských kostelích kdosi podle starodávného vzorce popravuje kardinály a kdesi v útrobách Vatikánu, očekávajícího volbu nového papeže, odtikává nejničivější časovaná bomba v dějinách lidstva.
Exkluzivní provedení s ilustracemi, fotografiemi a nákresy symbolů i pamětihodností zmiňovaných v textu.

Román dánského autora, jehož základní osnovou jsou tajemné okolnosti smrti malého kamaráda hlavní hrdinky, grónského chlapce Izaiáše. Odhalování záhady vede přes tajné archivy pochybných společností a patologických ústavů, přes kodaňské podsvětí na loď, která odplouvá s tajemným posláním k ostrůvku u západního pobřeží Grónska.

Kniha líčí v první části historii Osvětimi jako původně německého města založeného v roce 1270, nastiňuje její dějiny v době trojího dělení Polska v 18. století a přes zaznamenání jejího místa v germanizačních plánech 19. století dospívá k neblahému vyvrcholení osvětimské historie ve 20. století. V druhé části knihy pak její autoři s velkou přesností dokumentují zrod a expanzi osvětimského vyhlazovacího komplexu, popisují organizaci a průběh masového vyhlazování Židů a věnují se i poválečné proměně Osvětimi v památník židovského utrpení za 2. světové války. Obsáhlá práce autorské dvojice Debórah Dwork a Roberta Jan van Pelta, která současně hledá odpověď na otázku, jak se mohlo stát normální město jedním z center nacistického teroru, představuje jeden z milníků současné světové historiografie šoa.

Faraon Smenchkare zemřel. Intriky kněží a vojevůdců vynesou na trůn mladičkého Tutanchamona, jemuž ještě není ani deset let. Boj o moc však nekončí: slaboučký chlapec má být obrazem živého boha. Chlapec je však silnější, než se zdá. Obnoví starý Amonův kult, ale později propadne mystickému blouznění a v celé zemi dává stavět sochy bohů k vlastnímu obrazu. Jeho jediná spojenkyně, mladičká královna Anchesenpaamon, ví, že nejdůležitější je stabilita země. Co se stane, jestliže Tutanchamon zemře?

Spojení hudby a známého publicisty Roberta Palmera, přispěvatele časopisů New York Times a Rolling Stone, bylo vztahem na celý život. Jeho historie blues začíná na přelomu století, sleduje kořeny blues, jeho šíření, proměnu z lidové hudby těch nejchudších v široce rozšířený a respektovaný žánr. V Palmerově knize se setkáme s hrdiny dřevního blues i jejich následovníky, sledujeme příběh hudby skrze příběhy jejích legendárních protagonistů Roberta Johnsona, Muddy Waterse, Sonny Boye Williamsona, Johna Lee Hookera, B. B. Kinga, Howlin Wolfa, Ika Turnera a mnoha dalších i těch méně známých a pozapomenutých postav bluesové historie. Text doprovázejí úryvky písňových textů a obsáhlá diskografie.

Román jedné z trojice nejvýraznějších mladých amerických spisovatelů (vedle Davea Eggerse a Jonathana Safrona Foera). Nestává se často, aby teprve druhý román sotva třicetileté ženy budil pozornost měsíce před svým vydáním. Dějiny lásky, osudy hned několika postav zasazené do současného New Yorku a vracející se do doby 2. světové války, nezapřou hořký humor a gradaci napětí točícího se hlavně kolem ztraceného rukopisu – všechny tyto motivy patří k nezaměnitelným poznávacím znamením vytříbeného stylu samotné autorky. Židovští prarodiče Nicole Kraussové pocházeli ze čtyř různých států; Dějiny lásky jsou tedy nejen brilantní verzí amerického přistěhovaleckého příběhu, ale svým rozpětím, inspirací a ambicemi i románem kosmopolitním. Nebo ještě spíše tím, co slibuje titul: dějinami lásky.

Trevanianův román (Shibumi, 1979) nepřestal být od svého prvního vydání ve Spojených státech bestsellerem a stal se ve svém žánru klasickým a kultovním dílem. Nabízí čtenáři nejen vynikající literaturu, ale je to rovněž román, který skutečně může změnit váš život. Trevanian je pseudonym, za nímž se skrývá vysokoškolský profesor historie, což vysvětluje řadu popisovaných historických událostí a detailů, politických souvislostí a pohledů, filozofickou hloubku a zeměpisnou i časovou šířku záběru hodnou moderního renesančního umělce. Byla by škoda prozradit dopředu cokoli o příběhu či hlavním hrdinovi románu, jenž je tak perfektně vystavěný podle pravidel japonské hry go. Právě tato postava se v textu zjevuje postupně – pomalu i náhle, drasticky i zázračně, komicky i smutně. Čtenáři nezbývá, než aby spolu s hlavním hrdinou dosáhl onoho úžasného duchovního stavu nazývaného šibumi.

Tento výbor povídek předkládá čtenáři mozaiku reprezentativních textů, které se inspirují nejrůznějšími podobami života v dnešním Izraeli. Rozmanitost námětů odpovídá i rozmanitost tvůrčích přístupů. Na jednom konci široké škály najdeme povídku Dana Benaji Seriho, vyprávějící o rodinném tajemství v tradičním sefardském prostředí, či krátkou prózu Aharona Megeda, připomínající vrcholy ruské jidiš literatury 20. století, jejich protipól představuje text nekonformního Etgara Kereta, patřícího k nejvýraznějším zjevům mladší generace izraelských autorů. Tematický záběr antologie je vskutku široký. Od příběhu muže, kvůli němuž zvolily smrt dvě ženy, až k humorně laděnému, sebeironizujícímu pohledu muže na vlastní manželství, od příběhu rozvádějící se povrchní ženy ke vzpomínce na dávný cit k muži, jenž z útrpnosti usmrtil vlastní matku, od portrétu diktátora, hraničícího se snovou vizí, k příběhu ženy, jež se v prázdném bytě miluje s neznámým mužem, aby přehlušila tíživou vzpomínku z dětství.
Sborník vychází u příležitosti šedesátých narozenin naší přední hebraistky a překladatelky doc. Jiřiny Šedinové jako poděkování jejích bývalých studentů.

Děj napínavého thrilleru je inspirován dohady o existenci tajemného zápisníku italského renesančního umělce Michelangela Buonarrotiho. Studentka Newyorské univerzity Finn během stáže v jistém newyorském muzeu umění nachází v archivu zastrčenou a mylně označenou ilustraci. Poznává v ní Michelangelův záznam průběhu pitvy, jež byla v dobách renesance přísně trestaným zločinem. Poté, co se o svém překvapivém objevu zmíní, začnou se kolem ní dít podivné věci…

Triptych karlovských studií se pokouší na několika příkladech zachytit konkrétní problémy jak Karlovy osobnosti, tak především doby, v níž žil. První část je pokusem o nový pohled na jeden ze způsobů Karlovy sebeprezentace. Druhá část triptychu je věnována problematice českého středověkého nacionalismu a národního vědomí. Klade za cíl částečně relativizovat genetické pojetí rozvoje těchto jevů v průběhu 14. století a zároveň se snaží poukázat na úlohu intelektuálů při formování nacionalismu a národního vědomí v českém prostředí. Na příkladě několika generací kronikářů ukazuje, že intelektuálové na jedné straně citlivě reflektovali dobové společenské představy, na straně druhé však v mnoha ohledech do těchto představ vědomě vnášeli názory, jež byly ve společnosti prozatím přítomny pouze podprahově a hrály zcela okrajovou úlohu. Na druhou část navazuje část třetí, ohledávající způsob, jakým duchovní vzdělanci 14. století nakládali se staršími hagiografickými texty a jak je přizpůsobovali dobovým kritériím laické zbožnosti.