Žijeme ve zvláštním a nádherném světě. Je třeba být obdařen neobyčejnou představivostí, aby člověk dokázal docenit ohromující stáří vesmíru, jeho velikost, bouřlivost a dokonce i krásu. Postavení přisouzené nám lidem je docela bezvýznamné. Musíme se velice snažit, abychom dali nějaký smysl tomu všemu, čím jsme obklopeni, a abychom pochopili svou úlohu a účel svého bytí.
Nesporný úspěch první Hawkingovy „Stručné historie času“ svědčí o tom, jak rozšířený je zájem o otázky, které si v ní autor klade: Odkud pocházíme? Proč je vesmír takový, jaký je? Pro mnohé čtenáře nebylo snadné některým pasážím v původní verzi knihy porozumět. V novém vydání, napsaném nyní ve spolupráci s teoretickým fyzikem Leonardem Mlodinowem, si autoři dávají za cíl především usnadnit pochopení obsahu, také však doplnili řadu nových poznatků, které se ve fyzice a kosmologii objevily během posledního desetiletí.

V předmluvě k soubornému vydání povídek Trumana Capoteho (1924-1984) Reynolds Price píše, že pouze dvěma americkým spisovatelům z oblasti vážné literatury se ve 20. století podařilo proniknout do většiny amerických domácností: E. Hemingwayovi a T. Capotemu. Capote proslul především po vydání svého románu faktu Chladnokrevně v pol. 60. let. V českém překladu vyšlo téměř celé jeho dílo a souborné vydání dvaceti povídek představuje chronologicky řazené krátké prózy od r. 1943 až do r. 1982, včetně všech povídek ze sbírky Strom noci, přičemž devět povídek se dostává českému čtenáři do rukou poprvé. Svazek nenechá ani po letech nikoho na pochybách, že Capote byl skutečným mistrem krátké prózy.

Nová, ryze autorská verze pověsti o Libuši si z klasických předloh písemných i výtvarných, především z řeckých mýtů, vybírá ty prvky a motivy, jež slouží moderně vyprávěnému příběhu. Urban látku neironizuje a nedělá si z ní legraci, přesto ji zbavuje vlasteneckého patosu a modeluje z ní portrét silné, cílevědomé ženy, která dokáže nastoupit cestu k moci a dokonce vládnout, a pak se svých výsad důvtipně vzdá, aby dosáhla pocitu svobody a štěstí.
Příběh je českým příspěvkem do mezinárodního projektu Mýty iniciovaného britským nakladatelstvím Canongate, do něhož se již zapojilo 35 zemí světa a v němž vycházejí moderně převypravované mýty od autorů z celého světa.

Brožované vydání světového bestselleru a předlohy filmu Šifra mistra Leonarda. Ve Velké galerii v Louvru je zavražděn kurátor Jacques Saunière. Jeho tělo je nalezeno ve velmi podivné pozici a vedle něj leží záhadná zašifrovaná zpráva. Policie přizve k vyšetřování harvardského profesora symbologie Roberta Langdona, a brzy se na scéně objeví i mladá francouzská kryptoložka Sophie Neveuová. Spolu se prodírají spletí hádanek a zanedlouho zjistí, že kurátor měl cosi společného s Převorstvím sionským a obětoval život, aby ochránil nejposvátnější tajemství, které bylo tajné společnosti svěřeno, totiž místo, kde se nachází Svatý grál.
Toto vydání je bez ilustrací a nákresů.

Děj bestselleru Da Vinciho kód, odehrávající se na skutečných a konkrétních místech především v Paříži, Londýně a Edinburghu, může inspirovat své čtenáře k návštěvám těchto míst při jejich turistických výpravách. Každé důležité místo i klíčový moment v ději má v tomto praktickém průvodci své vlastní heslo uvozené patřičným úryvkem z románu. Netradiční průvodce, vycházející z románu, ponechává prostor i čtenáři, který si může zaznamenat vlastní postřehy a pozorování a porovnat si je pak s Brownovou prózou. Grafická úprava napodobuje slavné deníky samotného da Vinciho. Součástí knihy jsou i dobové mapy.

V knize Andělé a démoni americký spisovatel Dan Brown poprvé představil postavu harvardského symbologa Roberta Langdona, který se pak znovu objevuje ve světovém bestselleru Da Vinciho kód. Langdon je při návštěvě Evropy povolán k případu rituální vraždy, k jejímuž objasnění může přispět díky své znalosti v oboru kódů a šifrování a dějin tajných společností.
Ve špičkovém švýcarském výzkumném ústavu CERN je nalezen brutálně zavražděný vědec.

V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.

První část trilogie sleduje, jak se díky čaroději Gandalfovi zformuje společenstvo, složené ze zástupců lidí, elfů, trpaslíků a hobitů, které má Froda na jeho cestě doprovázet, jak začne cesta společenstva a jak se posléze kvůli moci prstenu a snahám nepřátel společenstvo rozpadá…

Přání se mají plnit, a také do třetice všeho dobrého a zlého, či třikrát a dost. Toho všeho si je dobře vědom populární americký autor Robert Fulghum. Ve třetím svazku jeho Třetího přání, románové pentalogie – Třetí přání, Třetí přání 2. Zbytek příběhu (skoro) – vezme dosavadní vyprávění velmi nečekaný obrat. Do děje vstupuje možná fiktivní čtenářka románu, aby možná fiktivnímu autorovi, který nechal svou hlavní hrdinku Alici na konci čtvrtého dílu zemřít, předvedla – neb je herečka a jmenuje se Alice-Alice – svoji verzi jeho románu, jak jej četla a vnímala ona. Příběh je teď zcela v jejích rukou, a ona doplňuje chybějící místa v románu. Zároveň se rozvíjí její románek s autorem.

Umberto Eco v této práci analyzuje jednotlivé podoby kultury a pseudokultury a jejich přijetí „konzumentem“.
Jak dochází k tomu, že právě v těch strukturách, v nichž fungujeme, přestává být strategie touhy neutrálním nástrojem, který je tu od toho, abychom byli všichni šťastní a veselí? Jelikož se nás ani nedotklo tušení, že něco takového by vůbec bylo možné, stává se naše vlastní práce jakousi negativní utopií, deskripcí děsivé industriální krajiny, obydlené šťastnými a nezodpovědnými roboty. Cesty hledání opravdové skutečnosti jsou sami o sobě literárním dobrodružstvím vedoucím nás skrze jednotlivé obory lidské iracionality. O tom je tato kniha. Zkrátka kniha, nad kterou opravdu neusnete.

Dvě věty o neúplnosti, které formuloval rakouský logik, brněnský rodák Kurt Gödel, patří k nejvýznamnějším, ale také k nejčastěji dezinterpretovaným objevům logiky a matematiky 20. století. Tento geniální matematik byl blízkým přítelem Alberta Einsteina, ale sám se cítil intelektuálním vyhnancem. Americká autorka Rebecca Goldsteinová srozumitelně prezentuje strategii Gödelova slavného důkazu. Zároveň nás i provází intelektuální atmosférou míst, v nichž Gödel žil předválečné Vídně a poválečného Princetonu v USA. Popisuje jeho ojedinělé přátelství s Albertem Einsteinem a vysvětluje i jeho skrytou opozici vůči vlivným intelektuálním proudům jeho doby, především vůči pozitivismu proslulého Vídeňského kruhu a názorům neméně proslulého Ludwiga Wittgensteina.