Kniha francouzského medievalisty Jacquese Heerse je věnována středověké karnevalové kultuře a středověkému vztahu k zábavám a slavnostem. Rozsáhlou pozornost autor věnuje církevním slavnostem a jejich významu pro každodenní prožívání křesťanské víry. Vedle svátků a slavností, které stály na pomezí mezi laickou a církevní kulturou, ale ve středověku existovaly i ryze světské slavnosti, svátky bláznů, karnevaly, jimž věnuje Heers největší pozornost. Na základě především francouzských pramenů se mu podařilo zachytit jejich pestrou podobu, v níž někdy dominovaly děti, jindy naopak tělesně postižení či blázni. Samostatnou pozornost pak věnuje kategorii blázna, i dvorského blázna, ve středověké společnosti, jež této postavě často přisuzovala divotvorné a magické vlastnosti.

Českým čtenářům se již dostala do rukou kniha „Skříňka s démonem“, která začíná Keseyho propuštěním z vězení, kde autor v roce 1967 strávil šest měsíců kvůli obvinění z držení marihuany. Během pobytu v kriminále vznikly Zápisky z lochu, v nichž se mísí záznamy bizarních snů s ještě bizarnějšími rozhovory mezi vězni, s dopisy ženě, anekdotami a básněmi, a vznikají tak výmluvné portréty spoluvězňů i dozorců. Obraz života vězeňské komunity, „šílenějšího než v pakárně“, dotvářejí pestrobarevné koláže. Základem knihy byly poznámkové bloky, které Kesey ve vězení popsal a pokreslil. Při jeho propuštění byly některé ze zápisníků zabaveny a ztratily se, mnohé se ale podařilo zachránit. Po návratu domů Kesey přetvořil náčrtky a zápisky v koláže a uspořádal z nich soubor, který se podařilo vydat až téměř po třiceti letech, kdy dal autor knize její současnou podobu.
Deník je nejen uměleckým dílem literárním, ale i výtvarným, a navíc slouží jako sonda do myšlení těch Američanů, kteří se v padesátých a šedesátých letech nechtěli smířit s americkou vnitřní ani zahraniční politikou.

Příběhy o dávných bozích, elfech, skřítcích i lidech se dodnes vyprávějí především na irském venkově, kde tato tradice vyprávění lidových příběhů zůstává stále živá. Lidé věří, že existují magická místa, kudy lze vstoupit do země kouzelných bytostí a kudy občas tyto bytosti přicházejí do našeho světa. O setkáních s bytostmi Sidhe se vypráví nepřeberné množství příběhů a v této knize vám nabízíme alespoň malý zlomek z obrovské pokladnice pohádek a mýtů smaragdového ostrova.

Rozsáhlá historická práce o dějinách templářského řádu od jeho prvopočátků spojených s ideou křížových výprav až po jeho skandální zrušení na počátku 14. století představuje doposud nejrozsáhlejší a nejpodrobnější práci o dějinách templářského řádu ve středověku. Na základě všech dostupných pramenů v ní autor analyzuje zrod idey „nového rytířství“ v souvislosti s vyhlášením křížových výprav a samotné počátky templářského řádu. Detailně sleduje dějiny řádu v Palestině a Sýrii ve 12. a 13. století, přičemž klade velký důraz jak na vnitrní život řádu, tak na jeho koexistenci s pohanským obyvatelstvem a zkoumá mocenské rozšiřování vlivu templářů po Evropě, jejich zásahy do nejvyšší politiky a spolu s tím i způsoby jejich úspěšného ekonomického podnikání.

16 pohlednic s obrazy Pavla Brázdy (nar. 21.8.1926) je průřezem tvorbou tohoto originálního a dlouho opomíjeného umělce.

Kniha je Dalajlámovým komentářem o duchovní přípravě na smrt a je inspirována klasickým textem tibetského buddhismu – básní ze 17. století, jejímž autorem je první pančhenlama. Tuto značně ezoterní báseň Jeho Svatost 14. Dalajlama komentuje a rozvádí do konkrétních rad pro každodenní život. Vysvětluje, jak a proč meditovat o pomíjivosti, jak vytvořit vhodné prostředí pro umírající, jak praktikovat během umírání. Zvlášť podrobně vysvětluje jednotlivá stadia umírání i způsob, jak si vštěpovat jejich posloupnost, aby naše umírání probíhalo beze strachu a aby hlubší stavy mysli, k nimž během umírání dochází, mohly být využity pro duchovní praxi všech úrovní. Celý výklad prokládá příběhy o vysoce duchovně vyvinutých mniších a mniškách, s nimiž se sám setkal, a seznamuje čtenáře také s událostmi kolem volby posledního pančhenlamy tak, jak je sám prožíval.

Oficiální kniha o natáčení filmu Šifra mistra Leonarda. Scénárista Akiva Goldsman nám dává nahlédnout do zákulisí natáčení, které zůstává veřejnosti normálně skryto.
Úplný text Goldsmanova propracovaného scénáře s bohatým obrazovým doprovodem 275 fotografií plus storyboardy, scénáristické poznámky a komentáře.

Oceňovaný americký autor (nar. 1963) s evropskými kořeny je u nás zatím znám jen díky románu Úžasná dobrodružství Cavaliera a Claye. Chabon se stihl ovšem proslavit už dříve, zaujala už jeho prvotina The Mysteries of Pittsburgh, podle jeho druhého románu Wonder Boys byl v roce 2000 natočen film s Michaelem Douglasem v hlavní roli. Živě se zajímá o komiks, hudbu a popkulturu vůbec, na jeho webových se mj. dočteme že „podíl Monty Pythonova létajícího cirkusu na utváření osobní estetiky byl primární“. Modelový svět je soubor povídek z přelomu 80. a 90. let. Autor sice tvrdí, že mu více vyhovuje větší prostor románu, jeho povídky nicméně dokazují, že mu malá plocha umožňuje dokonale zkoncentrovat autorské kvality, díky nimž si získal kritiky i čtenáře.

Anglický filozof a politolog John Gray pokračuje ve vytříbeném, přitom však velmi břitkém, až nelítostném odhalování klamné iluze lidstva, která se nazývá víra v pokrok. Eseje původně vznikaly pro londýnský týdeník New Statesman, lze je tedy považovat i za svého druhu komentáře ke světovému dění na prahu 21. století. Gray, u nás známý zejména knihami Slamění psi či Dvě tváře liberalismu, vidí lidskou historii nikoli jako vzestupnou spirálu vedoucí do vysněného lepšího světa, ale jako nekonečný cyklus, v němž na sebe vzájemně působí proměnlivé znalosti a neměnné lidské potřeby. Jediné, čeho můžeme dosáhnout, je snažit se zkrotit drsnější instinkty člověka-divocha a drobnou prací omezovat síly, které hrozí, že nás zničí.

Humorný román od nizozemského autora mladší generace, kterému se u nás přezdívá „holandský Viewegh“. Fantomová bolest je románem v románu, v němž spisovatel Robert Mehlman, opilec a sukničkář, vypráví o svém pádu z výsluní slávy a následném chrabrém návratu. Hořký i humorný text sleduje hrdinu na jeho cestě po Americe v doprovodu náhodné známé, kterou potkal na cestě. Dílo patří k tomu nejlepšímu, co v současné době v nizozemské literatuře vzniká.