Mezi Seinou a Aubou se rozkládá zalesněný masiv, ktrý má nezvyklé jméno Orient. Ohraničují ho stavby mající znaky stejných stavebních hutí. Na tomto místě vznikl na začátku 12. století slavný, záhadný a hrdý řád templářských rytířů, o kterém Michelet řekl, že jeho pád byl největší katastrofou v dějinách západního světa. Řád, který byl dědicem Kristova zjevení, egyptské a řecké moudrosti, keltské tradice, položil základy toho, co mohla být jiná, duchovnější verze moderní civilizace.
Jakými technickými prostředky, za pomoci jakých finančních prostředků dokázal za necelá dvě století postavit stovky katedrál napříč celou Evropou? Na tuto otázku, stejně jako na mnoho dalších, se snaží najít odpověď Louis Charpentier, jehož knihy v době svého prvního vydání měly pro čtenáře stejný význam jako Jitro kouzelníků Jacquese Bergiera a Louise Pauwelse. Knihy Louise Charpentiera však daleko více míří k samé podstatě, k hledání klíče k dešifrování věčného poselství, ukrytého pod nánosy moderního balastu.
Spolu s autorem doprovázíme ve Svaté zemi devět rytířů, jejichž posláním bylo najít Archu úmluvy a Desky Zákona. Spolu s ním se účastníme budování systému nového světa: zemědělských usedlostí, stavebních hutí, prvních hotelů a bank, vidíme odjíždět z La Rochelle lodě, které dávno před Kolumbem přistály u břehů Ameriky. Tajné poselství uchované v geometrickém klíči, skrytém v krajině Orientu, před námi znovu ožívá.
Zároveň s autorem sledujeme, jak řád rukou katů invizice a světské moci zaniká. Navždy?

Čtyřiatřicet povídek z neobyčejně plodného období v životě Charlese Bukowského, konce šedesátých a začátku sedmdesátých let. Tehdy svými provokativními texty pravidelně zásoboval undergroundové časopisy, aby nonkonformním, drsně originálním stylem reflektoval své existenciální zoufalství, pijáckou samotu, smysl pro laškovnou perverzi a morbidní humor, ale i silnou potřebu lásky a upřímnosti. Samozvaný „starý prasák“ americké literatury ve svých povídkách brázdí bary, kriminály, milostná lože i psychiatrické léčebny, přežívá v drsných ulicích velkoměst, upíjí se k smrti, ubíjí prací, užírá láskou. Rád se oddává podivuhodným formám sexu, s gustem trousí životní moudra, tepe do literátů i politiků, utahuje si z hippies, je pronásledován šíleným ložním prádlem.

Třetí díl výboru promluv Ferdinanda Peroutky psaných pro československé vysílání RFE navazují svým charakterem na předešlé dva. Liší se snad jen tím, že zatímco léta padesátá mohl Peroutka komentovat jako „účastník“, v dalších letech se přece jen projevuje, že mu chybí přímý dotyk československé reality, bezesporu se také mezi řádky projevuje rostoucí rozčarování z pojetí smyslu existence RFE. Přesto se čtenáři dostávají do rukou texty, které mu dovolují nahlédnout zpět do světového dění dvou nikoli bezvýznamných desetiletí minulého století a znovu si oživit dobu, která představovala permanentní spor mezi Západem a Východem, často spíš spor „mocných“ či po moci bažících, kteří nezřídka své diskuse vedli na území a prostřednictvím států malých. Oba díly obsahují poznámky, jmenné rejstříky, díl třetí pak fotografickou přílohu vztahující se ke všem třem dílům zároveň.

V románu Pátá hora (1996) se Paulo Coelho vrací do starověké Fénicie, aby na příběhu izraelského proroka Eliáše sledoval jeden výjimečný lidský osud od propasti nevyhnutelné tragédie až k odhodlání volit si svou vlastní cestu životem a přijmout za ni odpovědnost.
Na Blízkém východě,kde se od pradávna mísily mnohé kultury, kudy na křižovatce cest táhla ničivá vojska asijských a afrických velmocí a kde probíhaly dalekosáhlé historické děje, dojde v kratičkém úseku jediného bytí k setkání muže a ženy a ke konfrontaci jejich víry, lásky, pochybností a naděje v čase bouřlivých událostí.

Mladá japonská autorka Hitomi Kaneharová (1983) získala za svůj první román Hadi a náušnice v roce 2003 dvě prestižní japonské literární ceny. Kniha vzbudila doslova senzaci.
Jedná se o vzrušující současný příběh tzv. ztracené generace japonské mládeže, který líčí vzájemné vztahy bizarního milostného trojúhelníku, svým způsobem rebelujícího proti japonské konzumní společnosti. Román je napsán svěžím jazykem. Od začátku do konce udrží čtenáře v napětí, přičemž šokuje nepřetržitým sledem jednotlivých scén plných násilí a sexu v kontrastu s jemným, až lyrickým líčením postupného prohlubování křehkého milostného vztahu mezi hosteskou Rui a punkerem Amou. Podrobně jsou v knize vylíčeny postupy při tetování a zavádění piercingu.

Osud pittsburskému rodákovi Augustenu Burroughsovi nadělil dvojí – neuvěřitelně bláznivý život a mimořádný vypravěčský dar. Autor dokázal obojí skloubit tak, že sobě zachránil zdravý rozum a čtenáře vyléčil z pocitu, že už nelze o ničem novém – zvláště pak o vlastním životě – nijak nově psát. Vybrané epizody svých pubertálních let strávených v Massachusetts líčí s dovednou lehkostí a svérázným vtipem, jako by se ve dvanácti letech neocitl v domě potřeštěného psychiatra, kam ho odložila jeho duševně nemocná matka, ale žil úplně normálně. S naprostou samozřejmostí vypráví, jak nechodil do školy, hrál si s přístrojem na elektrošoky, důvěrně se přátelil s pedofilem, krotil blázny a v rámci své absolutní svobody zažíval nejneskutečnější příhody. Svižné vyprávění nabízející inteligentní zábavu prostou pitvorného humoru lze číst i jako návod na to, jak si za všech okolností uchovat duševní zdraví.

Dva temné příběhy osudové lásky na pokraji a dně společnosti. Oba vycházejí z autorových mnohdy bolestných zážitků. V Podzemnících provádí autor čtenáře jazzovými kluby i lacinými podniky San Francisca, kde prožívá krátké milostné dobrodružství s černou dívkou Mardou. Druhá novela se odehrává v Mexiku a vypravěč líčí svůj beznadějný vztah k prostitutce a narkomance, již přezdívá Tristessa.

Závěrečný díl trilogie Bouře na Nilu, jejíž děj se odehrává se starověkém Egyptě. Faraon Smenchkare zemřel. Intriky kněží a vojevůdců vynesou na trůn mladičkého Tutanchamona, jemuž ještě není ani deset let. Boj o moc však nekončí: slaboučký chlapec má být obrazem živého boha. Chlapec je však silnější, než se zdá. Obnoví starý Amonův kult, ale později propadne mystickému blouznění a v celé zemi dává stavět sochy bohů k vlastnímu obrazu. Jeho jediná spojenkyně, mladičká královna Anchesenpaamon, ví, že nejdůležitější je stabilita země. Co se stane, jestliže Tutanchamon zemře?

V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.

V druhé části sledujeme osudy jednotlivých členů rozpadlého společenstva prstenu. Hobiti Frodo a Sam s prstenem putují na vlastní pěst do říše Temného pána, sledováni obojakým Glumem, který touží po prstenu. Druhé dva hobity, Pipina a Smíška unášejí skřeti, jimž jsou v patách elf Legolas, trpaslík Gimli a člověk Aragorn, kteří chtějí hobity zachránit. Nad celou Středozemí se stahují mračna a nepřítel se snaží všemožně nahlodat odhodlání těch, kteří stojí proti němu.

Autor se ve své knize zabývá problémy, které jsou jemu osobně blízké, z čehož vyplývá také entuziasmus, s jakým je podává. Ale nevynechává ani ty zásadní, jako například Wilesův důkaz Velké Fermatovy věty, problému nevyřešeného po více než tři století. Další problémy, o kterých se v knize pojednává, jsou například věta o čtyřech barvách, nejnovější vývoj teorie uzlů, teorie chaosu a kvantové šifrování. Člověk se zájmem o matematiku má jen málokdy možnost dočíst se o výzkumech méně než sto let starých. Stewart takovou možnost nabízí a poutavě vysvětluje podstatné myšlenky nejnovějších trendů a objevů, aniž by bylo třeba znát hluboké teorie, na kterých jsou postaveny.
Kniha vyšla poprvé v roce 1987 a od té doby, jak přibývaly vyřešené problémy a důležité objevy v matematice, byla několikrát doplněna a přepracována.