V dubnu 2021 se ve vinohradském studiu poprvé sešli dva staří známí:
předseda Kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a novinář Jindřich Šídlo. Jejich
společný podcast neměl zpočátku větší ambice než překlenout covidové
období do chvíle, než se Paměť národa bude moci vrátit ke svým pravidelným
besedám a přednáškám po celé zemi.
Ohlas posluchačů ale překvapil. Od dubna 2021 vzniklo již více než 70 epizod,
v nichž autoři na základě zkušeností z moderní politické historie popisují a
hodnotí aktuální dění. Podcast Dobrovský&Šídlo byl dvakrát nominován na
Křišťálovou lupu, v roce 2022 se umístil v kategorii podcastů na třetím místě. V
rámci své permanentní tour vyprodali autoři sály po celé zemi a stali se i
vyhledávanými hosty prestižních hudebních festivalů (Metronom, Slunovrat,
Krásný ztráty).
Kniha „Můžu to doříct“, jejíž název je odvozen z nejčastější věty, kterou si
pánové Dobrovský a Šídlo vyměňují před natáčením i během něj , nabízí upravený
přepis třinácti epizod první sezony podcastu. Od „operace Vrbětice“, přes
sněmovní volby v říjnu 2021 až po ruský útok na Ukrajinu v únoru 2022.
Texty doplňují dobové fotografie a na závěr každé kapitoly se čtenář také
dozví, „jak to všechno nakonec dopadlo“. Tedy nakolik se předpovědi a
hodnocení autorů nakonec protnuly s pozdější realitou a jaký byl další osud
hlavních i vedlejších postav našich rozmluv.

Manželé Belhadžovi, Maročan Amin a Francouzka Mathilda, si
splnili sen. Po letech tvrdé dřiny proměnili své hospodářství
v prosperující a vzkvétající podnik. Teď už konečně patří mezi
elitu země, užívají si svůj blahobyt a věří, že dál bude jenom
lépe.
Jenomže jejich soukromý život i veřejné dění mají do idyly velmi daleko. Stýkají se sice s bohatými Francouzi, ale jejich
rovnost je jen zdánlivá a pohrdlivá samolibost bývalých kolonistů stále hmatatelná. Ani běžní, často živořící Maročané je
nepovažují za jedny z nich. Také jejich vzájemný vztah není tím,
co ukazují navenek. Útěchu jim přináší úspěchy nadané dcery Ajši, těžkou hlavu jim však dělá vzpurný syn Selim. Rodinný
mikrokosmos odráží situaci v celé zemi. V Maroku se více než
deset let po získání nezávislosti mezi povznesenými privilegovanými a zbytkem obyvatelstva nic nezměnilo.

Ve své vůbec první sbírce povídek zahrnující čtyřicet let tvorby
představuje Alan Moore, legendární autor celé řady kultovních
děl jako Strážci, Z pekla, Liga výjimečných, V jako vendeta, devět příběhů plných zázraků a podivností, z nichž každý nás zavede hlouběji do fantastických zákoutí reality. Čeká vás devět
brilantních textů přeložených devíti skvělými překladateli, kteří
patří mezi ty nejlepší ve svém oboru.

„Sbírka úžasných, geniálních a zároveň
dojemných povídek. Je pevně zakořeněná
v naší městské realitě, ale zároveň je kosmická
a rozšiřuje vědomí.“
Neil Gaiman

Ve své vůbec první sbírce povídek zahrnující čtyřicet let tvorby
představuje Alan Moore, legendární autor celé řady kultovních
děl jako Strážci, Z pekla, Liga výjimečných, V jako vendeta, devět příběhů plných zázraků a podivností, z nichž každý nás zavede hlouběji do fantastických zákoutí reality. Čeká vás devět
brilantních textů přeložených devíti skvělými překladateli, kteří
patří mezi ty nejlepší ve svém oboru.

„Sbírka úžasných, geniálních a zároveň
dojemných povídek. Je pevně zakořeněná
v naší městské realitě, ale zároveň je kosmická
a rozšiřuje vědomí.“
Neil Gaiman

Román Bílý šum je obecně považován za vrcholné dílo Dona
DeLilla. Vypráví příběh Jacka Gladneyho, amerického profesora hitlerologie, jeho čtvrté ženy Babette a jejich čtyř ultramoderních potomků, kteří více či méně spokojeně proplouvají úskalími rodinného života a banalitou konzumní společnosti.
Jejich životy se však od základů promění, když nedaleko od
nich dojde k průmyslové havárii, při níž se do ovzduší uvolní
toxický mrak, a Gladneyovi jsou donuceni k evakuaci. Hrozivý
mrak je přitom jen naléhavější a viditelnější verzí všudypřítomného „bílého šumu“, pocházejícího z rozhlasového vysílání, sirén, mikrovlnek, televizí, ultrazvukových přístrojů atd.; šumu,
jenž pulzuje životem, ale naznačuje cosi zlověstného.
Bílý šum se už od svého první vydání v roce 1985 těší setrvalé
přízni čtenářů i literární kritiky a akademické obce; získal prestižní Národní knižní cenu a nedávno se dočkal i oceňovaného
filmového zpracování na Netflixu – slovem: stal se pevnou součástí kánonu postmoderní americké literatury.

Nový překlad nejvýznamnějšího románu Dona DeLilla

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Mladý (a začínající) senegalský spisovatel Diégane Latyr Faye v Paříži objeví legendární ztracenou
knihu Labyrint nelidskosti, vydanou roku 1938. Její autor, vystupující pod jménem či pseudonymem
T. C. Elimane, označovaný dobovou kritikou za „černošského Rimbauda“, se po skandálu rozpoutaném vydáním románu beze stopy ztratil. Diégane, fascinovaný knihou i její historií, se vydá po stopách tajemného autora do nedávných temných dob kolonialismu a holokaustu a do nejrůznějších
zemí od Francie přes Senegal a Argentinu zase zpět do Francie.
Název románu Nejzasutější vzpomínka na lidi i motto z Divokých detektivů odkazuje na chilského
autora Roberta Bolaña. Mbougar Sarr s ním sdílí posedlost literaturou, která se pro mnohé postavy
stává důležitější než život sám, i mnohotvárnost psaní. Jeho román o hledání opravdové literatury
i osudové lásky je důmyslná literární hra plná skrytých odkazů, citátů a parodií.

Román získal cenu Prix Goncourt

Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.

Bývalý vězeň Ike Randolph už patnáct let seká latinu, a trávníky. Poté co vyšel z vězení naposled,
založil si zahradnickou firmu a dodržuje zákony, jak to jen jde. Když ale černochovi zaklepe na dveře policie, tuší, že to nic dobrého nevěstí. Na to, co přijde, ale připraven nebyl. Jeho syn Isaiah se
spolu svým manželem Derekem stal obětí úkladné vraždy. A i když se Ike se synem po svatbě nikdy pořádně nesmířil, teď je zdrcen žalem.
Derekův otec Buddy Lee se za synovu homosexualitu styděl skoro stejně, jako se Derek styděl
za otce kriminálníka. Díky svým kontaktům v podsvětí teď ale Buddy hodlá vypátrat, kdo má jeho
syna na svědomí.
Ike s Buddym nemohou být rozdílnější, krom zkušeností z kriminálu je spojuje jen dlouho potlačovaná láska k synům, jejichž smrt chtějí pomstít. Než si to s viníky vraždy vyřídí, budou čelit nejen
vlastním předsudkům vůči světu gayů, ale i vůči sobě navzájem.

Dva zavraždění synové. Dva otcové, jeden černoch,
druhý běloch. Jak bude chutnat jejich pomsta?

Autoři si vybrali deset pohádek bratří Grimmů a předkládají nám je v podobě, v jaké je zpravidla neznáme. Bratři Grimmové svoje pohádky poprvé uveřejnili v letech 1812 a 1815 a v pozdějších vydáních mnohé z nich upravovali a uhlazovali, aby nebyly tak děsivé a pohoršlivé a lépe vyhovovaly dobovému vkusu vztahujícímu se na četbu pro děti. Většina čtenářů tyto pohádky zná ve verzích z posledního vydání bratří Grimmů z roku 1857. Z mnohých příběhů se ale za více než století a půl vytratila původní síla, nezkrotnost a drsnost. Autoři se v této knize vracejí k původním verzím a zároveň je vypravují vlastním hlasem, který mocně zesiluje světově proslulý a nezaměnitelný kreslíř John Kenn Mortensen.

Dhikilo se narodila v zemi, která formálně neexistuje, ale snaží se cítit jako doma v Cawber-on-Sands, městečku na pobřeží Anglie. Své rodiče viděla naposledy jako úplně malé dítě a to
není jediné, čím se odlišuje od svých spolužáků ve škole. Vše
zvládá až do dne, kdy z jazyka zmizí písmeno D. Prostě se vytratí z každého slova, které ho předtím obsahovalo – akorát si
toho všimne jedině Dhikilo.
Jeen by si myslel, že ztráta jenoho
malého písmena nebue v kažoenním životě přestavovat takový rozíl. Jenže ono to ělá potíže, až je nakonec situace oopravy
ocela zoufalá.

Naštěstí se Dhikilo dá dohromady se záhadným profesorem
a společně se vypraví písmeno D zachránit. Dokáže diktátorovi
Gampovi zabránit ve zničení celého jazyka? A povede se jí odhalit, kdo je a kam vlastně patří?

D je mnohem víc než oslava 150. výročí
smrti Charlese Dickense. Umožňuje mladým
čtenářům pochopit politiku 21. století i změny ve
společnosti, je to inspirující příběh o dívce, která
se nenechá zdeptat temnými silami, a zbrusu nové
dobrodružství v tradici Narnie. D je Faberův první
román pro teenagery.

Kniha byla oceněna v roce 2024 cenou Zlatá stuha za překlad.

Robin Verner pracuje v reklamce, zároveň má ale i spisovatelské ambice. Nečekanou a na první pohled podivnou nabídku
vést kurzy tvůrčího psaní na gymnáziu v horském městečku
Rozklava tak bere jako příležitost oddechnout si, uspořádat si
život – a taky napsat další knihu.
Jenže Rozklava není jen tak nějaké obyčejné místo, spíš to vypadá, jako by se tady zastavil čas. Internetové připojení nefunguje, mobil je pro místní neznámé slovo, z rádia znějí jen provařené hity z osmdesátek – a v místních hlubokých lesích občas mizí lidé obětovaní podivnému kultu. Robinova pracovní
dovolená tak nabere neočekávané obrátky a posléze se změní
v hrůzostrašný zážitek.

Temný mysteriózní thriller s hutnou, takřka
lovecraftovskou atmosférou.