Nejpopulárnější autor současnosti se vrací na scénu a nabízí své doposud nejúchvatnější dílo – akční, spletitý a myšlenkově provokativní příběh, který čtenáře pobaví tak, jak to dokáže jen Dan Brown.
Robert Langdon, uznávaný profesor symbologie, přijíždí do Prahy a vydává se na přednášku Katherine Solomonové – přední badatelky v oblasti noetiky, s níž nedávno navázal romantický vztah. Katherine chystá k vydání kontroverzní knihu, jež přináší alarmující odhalení o podstatě lidského vědomí a má potenciál vyvrátit leccos, čemu lidstvo pevně věří po staletí. Poklidný průběh jejich pražského pobytu však náhle naruší brutální vražda a zavládne naprostý chaos: Katherine záhadně zmizí i se svým rukopisem a Langdon se stane objektem zájmu mocné organizace i terčem záhadného útočníka, jenž jako by se vynořil z dávných pražských legend. A zatímco se děj přelévá i do Londýna a New Yorku, Langdon zoufale hledá Katherine… a také odpovědi. Během zběsilé honičky přízračným světem futuristické vědy i prastaré mytologie objevuje šokující pravdu o tajném projektu, která navždy promění naše vnímání lidské mysli.

Nejpopulárnější autor současnosti se vrací na
scénu a nabízí akční, spletitý a myšlenkově
provokativní příběh, který se odehrává v Praze.

Ačkoliv se může zdát, že téma umělé inteligence je ryze současné, Clifford A. Pickover nám v další ze svých bohatě ilustrovaných knih ukáže, že úvahy o myslících strojích sahají hluboko do lidské historie. S umělou inteligencí se můžeme setkat v různých kontextech: v lékařství, populární kultuře, mytologii či filozofii. Kde se objevily pohyblivé automaty napodobující lidi i zvířata? Odkud se bere fascinace androidy a roboty? Kdy software poprvé porazil profesionálního hráče go? V čem spočívají limity velkých jazykových modelů? Kniha obsahuje více než sto krátkých, ale výstižných hesel, vždy doplněných celostránkovou ilustrací. Pickover tímto způsobem čtenářům zprostředkovává jednoduše stravitelný, avšak informovaný pohled na historii, vývoj a budoucí směřování umělé inteligence.

Titul nového románu Ondřeje Štindla obsahuje sdělení, jež je přímočaré a jasné jen zdánlivě. Kdo
a komu tohle sděluje? Kdo s kým něco sdílí? Kdo a komu něco předává? Je to dar, nebo břemeno?
Hlavní postava knihy Luky, mladík z dnešní Prahy, se od těch otázek dostává až k ptaní se po tom
nejzákladnějším. Co jsem zač? Kde jsou moje skutečné kořeny? Co jsem v minulosti ztratil a co
můžu v současnosti získat? Co zmůže moje vůle proti dědictví po předcích, třeba neznámých a plánům mých nejbližších? Odkud kam sahá takzvaná pravdivá realita a kde začíná faleš sociálních sítí
a podvod – na okolí i na sobě samém? Je snazší režírovat vlastní život, nebo přijmout roli ve smyšleném virtuálním dramatu?

A co se stane, když se tyhle dva světy a dvě identity potkají a protnou?
Jak jsme už zvyklí z předchozích autorových próz, výsostně existenciální otázky zde nejsou kladeny a otevírány okázale „těžkotonážní“ formou. Naopak: čtenáře čeká rafinovaně gradovaný
příběh, který ho nenechá vydechnout a v němž se prolínají groteska, smutek, touha, sarkasmus,
zoufalství i tlumená naděje, všechno, co k tomuto typu tázaní a často marného hledání odpovědí
neoddělitelně patří.

Alchymista se dočkal komiksového zpracování ve stylu manga!
Největší brazilský bestseller všech dob láká nové čtenáře i tři a půl dekády od prvního vydání. Nejnověji se dočkal komiksové adaptace, která znovu zdařile vypráví takřka pohádkový příběh o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc.
Jde zároveň o výzvu k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou (jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit svou osobnost.

Proč tento divný název pro antologii povídek autorů nejmladší a nejstarší generace české sci-fi?
Rak je tuzemský korýš, který je již na vymření. Je
vzácný jako šafrán. Dříve obýval zcela normálně
české potoky či rybníky, dnes je součástí enviromentálního smutku. Už si jej prostě stěží kde
ulovíte, a pokud ano, dostanete pokutu nejméně
1000 Kč. Ve starých českých kuchařkách se tento klepetnatý živočich vyskytoval jako zcela normální potravinový produkt, podobně jako buržoazní artyčoky, i šnečí ocásky či slavičí jazýčky.
Nuže, to je podstata našeho záměru, názvu, který možná dosti bizarně zaštiťuje titul této antologie: Uvař raka! Rak je v tomto smyslu symbolem
něčeho, co už je téměř ztraceno.
Proto, pokusíme se uvařit raka? Berme to jako
velkou výzvu. Opět vzkřísit velkou sílu, velkou
porci imaginace, bez níž by fantastická literatura
nemohla existovat.

Jaký to byl pocit, být po skončení druhé světové války v Československu klukem či holkou německé národnosti?

Měli kam chodit do školy, co jíst, s čím si hrát? Měli se čeho bát?

Co si s sebou zabalili, když byli zařazeni do odsunu, a s čím se naopak museli rozloučit? Co je čekalo ve sběrných a pracovních táborech, v dobytčích vagonech a nakonec v rozbombardovaném Německu? Kdy a za jakých podmínek se poprvé mohli podívat na místa svého dětství a kde se dnes cítí doma? Pětice německých pamětníků vypráví o svém odsunu z Československa. Jejich příběhy ožívají v komiksové formě skrze představivost českého spisovatele a pěti českých výtvarnic a výtvarníků.

V 15. století zachvátí střední Evropu zuřivá náboženská válka mezi husity a katolíky. Od skonu hrdiny Jana Žižky uplynulo pět let. Husitské vojsko pokračuje v boji proti sousedním katolickým zemím. Šárka ztrácí paměť a přidává se ke skupině kočovných komediantů. Začne si říkat Marie a živit se jako tanečnice. Na cestě po Francii se setkává s Johankou z Arku. Jaký osud čeká obě dívky vydané na pospas nevyzpytatelným dějinám?

Štěpán Gavenda převedl z lehkomyslného vzdoru své známé
přes hranice do Německa a tím si uzavřel cestu domů. Zanechal tady svou těhotnou snoubenku Selmu. Stává se chodcem-kurýrem, nejdříve pašuje cigarety a převádí lidi, později
ho získá americká CIC ke špionážní činnosti na našem území.
Naverboval ho František Bogataj, jehož taky z Československa
převedl.

Štěpán Gavenda patřil k nejúspěšnějším kurýrům, vinou zrady Olina Miholy, nastrčeného StB do jejich řad, je zadržen a po
několika vězeních skončí v tom nejhorším, v Leopoldově. Po
měsíci se mu podaří s dalšími pěti vězni uprchnout a vrátit se
do Německa. Ani Bogataj, ani americká CIC o něho už nejeví
zájem, jsou přesvědčeni, že je agentem StB. Gavenda se snaží
dokázat svou nevinu, vrací se do Československa, při přechodu sovětského pásma v Německu je zadržen a soud nad ním
vyřkne trest smrti.

Historický román o slavném převaděči

Je to normální filipínská rodina. Táta, máma a tři děti. Nejstarší dcera už pracuje, prostřední syn se chystá na vysokou a nejmladší dceru mají všichni rádi. A ona má ráda zvířátka. Takže
když otec při návratu z práce uvidí na ulici kohouta, neváhá ani
chvíli. Co na tom, že má dcera kočku – kohout bude taky fajn.
Navíc jsme na Filipínách! A kohoutí zápasy tu znamenají hodně. Kohout si na sebe velmi brzy začne vydělávat. Protivníky
doslova ničí. Ovšem když se doma ztratí kočka, otec znejistí…
A to je teprve začátek temného hororu plného toho nejčernějšího humoru! Skvěle nakreslený příběh od více než poťouchlé
autorky Renren Galeno vás dostane. A když to nebude příběh,
tak kohout určitě.

Auschwitz-Birkenau, podzim 1944. Vězeň Kalina ranou pěsti sráží k zemi svého druha, vězně Jermana, jen vteřiny předtím, než by se Jerman ve snaze ukončit svůj život vrhnul na ostnatý drát nabitý elektřinou. „Počkej s tím ještě,“ říká mu Kalina, „tady bys moc nóbl funus neměl.“ Takto, s vědomím absurdity situace a dramatu lidské existence v okolnostech vrcholného stadia genocidy, popisuje Pavel Fischl ve své autobiografické novele martyrium v továrně na smrt, kam byl ve 22 letech deportován z Terezína. Sužován steskem po krásném dětství prožitém na Moravě, po milované sestře Mindě a bratru Viktorovi čelí Pavel hororu holocaustu statečně, s empatií, ba i s určitou dávkou černého humoru, díky nezlomnému přátelství svých souputníků, kteří ho nakonec s těžkou dyzenterií doslova dotáhnou pochodem smrti živého až k samému konci války. Rozkol, který se otevírá mezi Pavlovým poetickým, hluboce morálním niterním světem a morbidní realitou let tzv. konečného řešení židovské otázky, při němž bylo zavražděno šest milionu lidí, živí jeho imaginaci a tříbí jeho ryze humanistický postoj.