Další díl proslulého a sběratelsky ceněného sedmisvazkového díla o českých hradech Böhmens Burgen, Vesten und Bergslösser z poloviny 19. století. Cyklus je uspořádán na rozdíl od původního německého vydání do pěti svazků po jednotlivých krajích. Důraz je kladen na vysokou kvalitu reprodukce nádherných rytin, pro které je toto dílo obzvlášť ceněno.

V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě Jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka.
Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.

Po obrovském celosvětovém úspěchu Da Vinciho kódu/Šifry mistra Leonarda amerického spisovatele Dana Browna čtenáři dychtivě očekávali jeho příští román, jehož původní pracovní název byl Šalamounův klíč, nakonec vyšel jako Ztracený symbol. Greg Taylor, novinář zabývající se tajnými společnostmi a skrytými dějinami, několik let před jeho vydáním shromáždil fakta, která Brown prozradil v poskytnutých rozhovorech, na své webové stránce a na obálce amerického vydání Da Vinciho kódu, a z dalších náznaků stvořil něco nevídaného – průvodce po knize, která dosud nevyšla. Rozebírá v něm pravděpodobná témata románu, jehož hrdinové tentokrát neopustí Spojené státy, a proto půjde o otce zakladatele a skryté dějiny Washingtonu, kupodivu však také o templáře, rosenkruciány, svobodné zednáře i Ku Klux Klan. Rovněž seznamuje s vytipovanými místy, kde podle všeho bude profesor z Harvardu a odborník na symboly Robert Langdon opět luštit záhady.

Evropský bestseller. Jednoho rána leží pastýř George Glenn mrtvý v trávě, přišpendlený rýčem k zemi. Jeho ovce stojí před velikou záhadou: kdo asi zabil starého pastýře? Slečna Maplová, nejchytřejší ovce ze stáda, zahajuje vyšetřování. Jak se ale takový vrah hledá? Naštěstí George ovcím za svého požehnaného života předčítával, a tak se s tímto kriminalistickým oříškem nesetkávají nepřipravené. V prostoru mezi pastvinou a vesnickým kostelem, mořským útesem a ovčáckým přívěsem zažívá slečna Maplová společně s ostatními ovcemi ze stáda nečekaná dobrodružství, při nichž se podlamují kolena. A při tom všem nesmí ovečky zapomenout důkladně přežvykovat vydatnou stravu na irské pastvině, než konečně přes mnohá nedorozumění přijdou se svou ovčí logikou na kloub všem člověčím tajemstvím.

Bosna a Hercegovina bývala a někdy bývá kvůli historickým souvislostem označována jako malé turecké okénko do Evropy. V pohádkách, humorných vyprávěních a pověstech je zachycen onen pestrý svět Bosny a Hercegoviny ještě z tureckých dob. Vystupuje tu svět každodenních problémů i zábavy, ale i fantaskní svět lidových pohádek. Soubor pohádek z Bosny a Hercegoviny vychází v takovémto rozsahu v českém prostředí vůbec poprvé. I přes svou často pohnutou historii je bosensko-hercegovský folklor velmi bohatým pramenem pro poznání a pochopení možné koexistence tří etnik a náboženství v jedné zemi.

Vždy existovali lidé, kteří dokáží vidět do budoucnosti. Právě ti jsou předurčeni k tomu, aby zvolili příhodný čas a svým jednáním ovlivnili světové dějiny vždy tam, kde se o nich rozhoduje: v diplomacii, v bitvách i v těch nejpodivnějších chvílích. Právě takový příběh se odehrává i v Čechách, na dvoře umírajícího císaře Rudolfa II. a vzdorokrále Fridricha Falckého, v předvečer třicetileté války. Ve strhujícím příběhu českého šlechtice a diplomata, který je proti své vůli vržen do víru zlomových událostí, se objevují skutečné i fiktivní postavy středoevropské historie, mnohé souvislosti však sahají až do naší současnosti.

Když se v Pražské zoologické zahradě narodilo gorilí mládě, rozhodli se ošetřovatel lidoopů Marek Ždánský a fotograf Pavel Potkány, že jeho život zdokumentují. Přizvali ke spolupráci Janu Murasovou a začali zpracovávat příhody celé gorilí rodiny. Tato kniha, sepsaná podle „Deníku ošetřovatele“ Marka Ždánského, čtenáře provází prvním rokem života gorilky Moji.

Autorka, Skotka žijící v Glasgow, se mnoho let zabývala obchodem s antikvárními knihami, odkud čerpala i námět pro svou veleúspěšnou prvotinu. Její ústřední postavou je Rilke, nevázaný homosexuál, odborník na starožitnosti zaměstnaný v aukční agentuře. Při likvidaci jedné pozůstalosti narazí na soubor snímků, jejichž obsahem je tzv. snuff pornografie (vyobrazené sexuální násilí končící skutečnou smrtí). Rilke začne pátrat, zda jsou fotografie reálné či jen aranžované. Při pátrání ho zvědavost a promiskuita zavádějí do všemožných bizarních míst zaplněných neméně bizarními figurkami. Román tvoří sled barvitých výjevů z glasgowského podsvětí a zřetězených setkání s jeho obyvateli – transvestity, prostituty, obchodníky s drogami a pornografií i dalšími okrajovými existencemi. Autorka postavy i situace líčí s vtipem a citem pro detail a nadsázku. Čtenářský zážitek z napínavého výletu po tajemstvích nočního města umocňuje autorčin svižný, zajímavý jazyk, přesně vystihující neobyčejnost námětu.

Kompas je manuál pro výchovu k lidským právům, určený vedoucím skupin mládeže, učitelům a dalším pedagogům. Předkládá náměty a aktivity podporující zapojení mladých lidí a rozvíjející pozitivní postoj k lidským právům v jejich bezprostředním okolí. Výchova k lidským právům je zde chápána v širokém smyslu – jako vzdělávací programy a aktivity orientované na podporu rovnosti v lidské důstojnosti.
Manuál je výsledkem práce týmu autorů a pedagogů z různých oborů a odlišných kulturních prostředí. Je založen na metodách zážitkové pedagogiky a neformálních vzdělávacích přístupech, které kladou důraz na ty, kdo se učí, na prostředí, v němž žijí, a na problémy, které je zajímají.

„Domnívám se, že člověk nepatři svému státu nebo své říši. Domnívám se, že jsme všichni jako členové lidského rodu jedním velkým společenstvím. Tím spíš dnes, kdy vstupujeme do éry jediné globální civilizace. Domnívám se, že nikomu z nás nemůže být lhostejno, co se děje s někým jiným, byť na místě vzdáleném. Nemůžeme tolerovat státu, byť to byl stát sebemocnější, utlačování člověka, potlačování jeho svobod, jeho práv. Existuje totiž vyšší hodnota, než je stát, a touto hodnotou je právě člověk. Stát, jak známo, má sloužit člověku, nikoli naopak. Pokud člověk slouží svému státu, pak by mu měl sloužit jenom v tém míře, v jaké to je nutnou součástí dobré služby státu všem jeho občanům. Lidská práva jsou nad právy států. Lidské svobody jsou vyšší hodnotou než suverenita státu. Mezinárodní právo chránící jedinečnou lidskou bytost by mělo být nadřazeno mezinárodnímu právu chránícímu stát.“
Z předmluvy Václava Havla

Nový výbor 135 básní geniální americké básnířky 19. století (1830 – 1886), opět v překladu Jiřího Šlédra, navazuje na rozsáhlý výbor 373 básní ve sbírce Neumím tančit po špičkách, publikovaný v r. 1999 (dotisky v létech 2001 a 2004, Argo). Díky mnohaleté vytrvalosti a nadšení jejího věrného překladatele se českému čtenáři naskýtá možnost seznámit se s „nepřeložitelnou“ poezií této autorky ve skutečně velkém záběru. Důraz tohoto nového svazku je položen na básnířčino nejproduktivnější období, zejména na rok 1862, kdy vytvořila neuvěřitelných 366 básní, o jednu více než je dnů v roce. Chronologické uspořádání básní bude stejné jako v předchozím výboru, což umožní fanouškům Emily Dickinsonové pohodlné řazení básní do jednoho celku.