Po velkém ohlasu čtenářů, který vyvolal první román Kate Longové Příručka špatné matky, je tu její román Jak překousnout babičku. Vracíme se znovu do městečka Bank Topu a hlavního vyprávění se opět ujímá mladá dívka. Osmnáctiletá Katherine Millarová žije po nešťastné smrti otce jen s poloslepou babičkou Poll. Matka ji opustila brzy po narození. Navíc je Katherine obdařena robustní postavou, což jí život ještě více ztrpčuje. Přestože vyniká nad spolužáky inteligencí a otevře se jí možnost studovat na Oxfordu, je pro svoji jinakost ve škole šikanována. A doma je postavena před nelehkou roli vnučky, která je to jediné, co Poll z rodiny zbylo. Jen těžko ale hledá v babiččině chování projevy lásky. Utíká se do knihovny, kde tráví dlouhá odpoledne mezi knihami a v přítomnosti knihovnice slečny Dragonové, ve které nachází jedinou spřízněnou duši. Zde se také jednoho dne objeví tajemná postava mladíka Calluma, který se vydává za Katina bratrance. K otázkám, kam zmizela Katina matka a jak to opravdu bylo se smrtí otce, přibývá řada dalších.

Jste už zkušení rodiče a myslíte si, že víte, co vaše batole potřebuje: jíst, spát, pochovat, vyměnit plenky. Nebo se rozplýváte nad prvním přírůstkem do rodiny a domníváte se, že váš mateřský (otcovský) instinkt vám říká, co si vaše miminko myslí a přeje. Jste na omylu. Batolata nejsou roztomilá a bezbranná. Batolata jsou cílevědomá stvoření, kterým je to vaše žvatlání k smíchu, ale neprozradí se ani náznakem, protože je to pro ně výhodné. Tato kniha vám však otevře oči, ať chcete nebo ne. Teprve díky ní pochopíte, že každé dítě je od narození především prevít, a že je potřeba být stále ve střehu a nepodléhat jeho lstivě roztomilým úsměvům, nemotorným pohybům a sladkému broukání. A nestěžujte si pak, že jsme vás nevarovali.

Syntetická práce předního německého vojenského historika Wolframa Wetteho přesvědčivě dokládá, že německý Wehrmacht vedl v letech 1941–1944 vyhlazovací válku odporující všem mezinárodním konvencím a válečným zvyklostem. Autor se ve své pozoruhodné práci ale nevěnuje pouze tomu, jak doktrína „židobolševického“ nepřítele a adorace války a násilí v nacistické Třetí říši vyústily v zodpovědnost Wehrmachtu na vyhlazovací válce na východní frontě, ale současně mapuje i zrod poválečné legendy o „čistém“ Wehrmachtu vedoucím regulérní válku.

Syntetická práce německého sociologa Wolfganga Sofského patří k významným pracím moderní zahraniční historiografie věnovaných historii nacistických koncentračních táborů a jejich postavení a úloze v systému státně institucionalizovaného násilí. Sofského kniha je nejen analýzou typologické struktury koncentračních táborů, jejich sociálních struktur, organizace a podob teroru, ale současně i historicko-sociologickou analýzou destrukce osobnosti v koncentračních táborech vycházející z poválečných svědeckých výpovědí táborových vězňů. A právě tento aspekt z ní činí dílo mimořádné kvality a významu.

První díl kultovního románu-pohádky německé fantaskní literatury, který byl přeložen do řady světových jazyků. Ústřední postavou je mladík, jemuž dal otec Velký řvoun jméno Naslouchač, a osud mu opravdu přál: zdědil tajuplný a všemi barvami hrající kámen a magickou stříbrnou flétnu. Ale to ještě není všechno, do třetice obdržel darem od Hledače kamene dřevěnou hůl podivuhodných vlastností. Měly mu především pomoci najít v životě své určení a vlastní cestu.

Sbírka krátkých próz nejznámější současné ukrajinské spisovatelky, básnířky a novinářky, jejíž román Polní výzkum ukrajinského sexu (česky 2001) vyvolal téměř skandál, a to nejen na Ukrajině. Sbírka novel a povídek obsahuje sedm textů, z nichž některé již na Ukrajině vyšly (např. Pohádka o kalinové píšťalce nebo Mimozemšťanka), jiné jsou publikovány poprvé (např. Sestro, sestro nebo Autobiografie). Hlavním tématem všech próz je „žena“; sestra, holčička, kamarádka, dívenka, slečna, mladá paní, mimozemšťanka, a konečně sama autorka, která líčí ženu v různých podobách, dívčí a ženské pocity od nejmladšího věku do zralosti, vztah mezi dvěma ženami, mezi mužem a ženou, mezi rodiči a dcerou.

Zásadní dílo moderní anglicky psané literatury, jímž se autor roku 1955 přiřadil k poetice „mladých rozhněvaných mužů“, rozčarovaných pozitivním budováním nového světa po 2. světové válce. Jedná se o příběh Sebastiana Dangerfielda, mladého Američana irského původu, který ve 40. letech po válce studuje na Trinity College v Dublinu a má plné zuby úplně všeho kromě žen a alkoholu. Se svými podezřelými kumpány prochází jednou pikareskní pitkou či šarvátkou do druhé, kupodivu většinou bez větších následků. Román byl přirovnán k dílům Kingsleyho Amise, Johna Braina či Johna Osborna, charakterizujícím 50. léta v britské literatuře, a paralelu lze dokonce spatřit i mezi Donleavym a Kerouacem.

Ilustrovaná verze druhého svazku světoznámé trilogie, zaujímající dnes čelné místo v klasické světové fantasy. Druhá část Pána prstenů vypráví, jak se vedlo každému členu Společenstva Prstenu od jeho rozbití až do příchodu Velké tmy a propuknutí Války o Prsten, o níž se bude vyprávět ve třetí a poslední části. Ilustracemi knihu opatřil dosud nepřekonaný „tolkienovský“ ilustrátor Alan Lee.

Jak vypadá humanistický tanec v rozvalinách koncentračního tábora? Je láska výrazem touhy stát se bordelmamá celého světa? Jsme štastni, když nekonečně dlouho odpočíváme na pláži demokracie? – A proč, když se podíváme kolem sebe, vidíme jen proudy aut?
Debut mladého českého autora opouští zavedená klišé české prózy. Elegantně a vtipně, originální románovou formou – bildungsroman bez morálky a bez vývoje – promítá životy záměrně schematizovaných postav, symbolů a obětí svých kultur na plátna tak rozdílných témat, jako jsou utrpení a turismus, Osvětim a dobrosrdečnost, konec dějin a make-up.
Bereme do rukou ručníky. Proti Osvětimi je všechno sranda. – Stud za vlastní holý zadek vystřídaly rozpaky z ubohosti vlastního myšlení.

Výbor ze čtyřdílné sbírky laponských (sámských) pohádek a pověstí sesbíraných J. K. Qvikstadem si zachovává formální členění příběhů podle tří úrovní skutečnosti, které jsou často zobrazovány na šamanských bubíncích: příběhy z cizího světa (boj, erotika, kontakt s ďáblem), příběhy z blízkého světa (rodina, sousedé, Čudové, šamani, zvířata, znamení smrti, střet starých a nových časů, stallové a trollové aj.) a příběhy o mrtvých (mrtvoly, štvanci).