Oceňovaný americký autor (nar. 1963) s evropskými kořeny je u nás zatím znám jen díky románu Úžasná dobrodružství Cavaliera a Claye. Chabon se stihl ovšem proslavit už dříve, zaujala už jeho prvotina The Mysteries of Pittsburgh, podle jeho druhého románu Wonder Boys byl v roce 2000 natočen film s Michaelem Douglasem v hlavní roli. Živě se zajímá o komiks, hudbu a popkulturu vůbec, na jeho webových se mj. dočteme že „podíl Monty Pythonova létajícího cirkusu na utváření osobní estetiky byl primární“. Modelový svět je soubor povídek z přelomu 80. a 90. let. Autor sice tvrdí, že mu více vyhovuje větší prostor románu, jeho povídky nicméně dokazují, že mu malá plocha umožňuje dokonale zkoncentrovat autorské kvality, díky nimž si získal kritiky i čtenáře.

Anglický filozof a politolog John Gray pokračuje ve vytříbeném, přitom však velmi břitkém, až nelítostném odhalování klamné iluze lidstva, která se nazývá víra v pokrok. Eseje původně vznikaly pro londýnský týdeník New Statesman, lze je tedy považovat i za svého druhu komentáře ke světovému dění na prahu 21. století. Gray, u nás známý zejména knihami Slamění psi či Dvě tváře liberalismu, vidí lidskou historii nikoli jako vzestupnou spirálu vedoucí do vysněného lepšího světa, ale jako nekonečný cyklus, v němž na sebe vzájemně působí proměnlivé znalosti a neměnné lidské potřeby. Jediné, čeho můžeme dosáhnout, je snažit se zkrotit drsnější instinkty člověka-divocha a drobnou prací omezovat síly, které hrozí, že nás zničí.

Humorný román od nizozemského autora mladší generace, kterému se u nás přezdívá „holandský Viewegh“. Fantomová bolest je románem v románu, v němž spisovatel Robert Mehlman, opilec a sukničkář, vypráví o svém pádu z výsluní slávy a následném chrabrém návratu. Hořký i humorný text sleduje hrdinu na jeho cestě po Americe v doprovodu náhodné známé, kterou potkal na cestě. Dílo patří k tomu nejlepšímu, co v současné době v nizozemské literatuře vzniká.

Žijeme ve zvláštním a nádherném světě. Je třeba být obdařen neobyčejnou představivostí, aby člověk dokázal docenit ohromující stáří vesmíru, jeho velikost, bouřlivost a dokonce i krásu. Postavení přisouzené nám lidem je docela bezvýznamné. Musíme se velice snažit, abychom dali nějaký smysl tomu všemu, čím jsme obklopeni, a abychom pochopili svou úlohu a účel svého bytí.
Nesporný úspěch první Hawkingovy „Stručné historie času“ svědčí o tom, jak rozšířený je zájem o otázky, které si v ní autor klade: Odkud pocházíme? Proč je vesmír takový, jaký je? Pro mnohé čtenáře nebylo snadné některým pasážím v původní verzi knihy porozumět. V novém vydání, napsaném nyní ve spolupráci s teoretickým fyzikem Leonardem Mlodinowem, si autoři dávají za cíl především usnadnit pochopení obsahu, také však doplnili řadu nových poznatků, které se ve fyzice a kosmologii objevily během posledního desetiletí.

V předmluvě k soubornému vydání povídek Trumana Capoteho (1924-1984) Reynolds Price píše, že pouze dvěma americkým spisovatelům z oblasti vážné literatury se ve 20. století podařilo proniknout do většiny amerických domácností: E. Hemingwayovi a T. Capotemu. Capote proslul především po vydání svého románu faktu Chladnokrevně v pol. 60. let. V českém překladu vyšlo téměř celé jeho dílo a souborné vydání dvaceti povídek představuje chronologicky řazené krátké prózy od r. 1943 až do r. 1982, včetně všech povídek ze sbírky Strom noci, přičemž devět povídek se dostává českému čtenáři do rukou poprvé. Svazek nenechá ani po letech nikoho na pochybách, že Capote byl skutečným mistrem krátké prózy.

Nová, ryze autorská verze pověsti o Libuši si z klasických předloh písemných i výtvarných, především z řeckých mýtů, vybírá ty prvky a motivy, jež slouží moderně vyprávěnému příběhu. Urban látku neironizuje a nedělá si z ní legraci, přesto ji zbavuje vlasteneckého patosu a modeluje z ní portrét silné, cílevědomé ženy, která dokáže nastoupit cestu k moci a dokonce vládnout, a pak se svých výsad důvtipně vzdá, aby dosáhla pocitu svobody a štěstí.
Příběh je českým příspěvkem do mezinárodního projektu Mýty iniciovaného britským nakladatelstvím Canongate, do něhož se již zapojilo 35 zemí světa a v němž vycházejí moderně převypravované mýty od autorů z celého světa.

Brožované vydání světového bestselleru a předlohy filmu Šifra mistra Leonarda. Ve Velké galerii v Louvru je zavražděn kurátor Jacques Saunière. Jeho tělo je nalezeno ve velmi podivné pozici a vedle něj leží záhadná zašifrovaná zpráva. Policie přizve k vyšetřování harvardského profesora symbologie Roberta Langdona, a brzy se na scéně objeví i mladá francouzská kryptoložka Sophie Neveuová. Spolu se prodírají spletí hádanek a zanedlouho zjistí, že kurátor měl cosi společného s Převorstvím sionským a obětoval život, aby ochránil nejposvátnější tajemství, které bylo tajné společnosti svěřeno, totiž místo, kde se nachází Svatý grál.
Toto vydání je bez ilustrací a nákresů.

Děj bestselleru Da Vinciho kód, odehrávající se na skutečných a konkrétních místech především v Paříži, Londýně a Edinburghu, může inspirovat své čtenáře k návštěvám těchto míst při jejich turistických výpravách. Každé důležité místo i klíčový moment v ději má v tomto praktickém průvodci své vlastní heslo uvozené patřičným úryvkem z románu. Netradiční průvodce, vycházející z románu, ponechává prostor i čtenáři, který si může zaznamenat vlastní postřehy a pozorování a porovnat si je pak s Brownovou prózou. Grafická úprava napodobuje slavné deníky samotného da Vinciho. Součástí knihy jsou i dobové mapy.

Přání se mají plnit, a také do třetice všeho dobrého a zlého, či třikrát a dost. Toho všeho si je dobře vědom populární americký autor Robert Fulghum. Ve třetím svazku jeho Třetího přání, románové pentalogie – Třetí přání, Třetí přání 2. Zbytek příběhu (skoro) – vezme dosavadní vyprávění velmi nečekaný obrat. Do děje vstupuje možná fiktivní čtenářka románu, aby možná fiktivnímu autorovi, který nechal svou hlavní hrdinku Alici na konci čtvrtého dílu zemřít, předvedla – neb je herečka a jmenuje se Alice-Alice – svoji verzi jeho románu, jak jej četla a vnímala ona. Příběh je teď zcela v jejích rukou, a ona doplňuje chybějící místa v románu. Zároveň se rozvíjí její románek s autorem.

V knize Andělé a démoni americký spisovatel Dan Brown poprvé představil postavu harvardského symbologa Roberta Langdona, který se pak znovu objevuje ve světovém bestselleru Da Vinciho kód. Langdon je při návštěvě Evropy povolán k případu rituální vraždy, k jejímuž objasnění může přispět díky své znalosti v oboru kódů a šifrování a dějin tajných společností.
Ve špičkovém švýcarském výzkumném ústavu CERN je nalezen brutálně zavražděný vědec.