Závěrečný díl trilogie Bouře na Nilu, jejíž děj se odehrává se starověkém Egyptě. Faraon Smenchkare zemřel. Intriky kněží a vojevůdců vynesou na trůn mladičkého Tutanchamona, jemuž ještě není ani deset let. Boj o moc však nekončí: slaboučký chlapec má být obrazem živého boha. Chlapec je však silnější, než se zdá. Obnoví starý Amonův kult, ale později propadne mystickému blouznění a v celé zemi dává stavět sochy bohů k vlastnímu obrazu. Jeho jediná spojenkyně, mladičká královna Anchesenpaamon, ví, že nejdůležitější je stabilita země. Co se stane, jestliže Tutanchamon zemře?

V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.

V druhé části sledujeme osudy jednotlivých členů rozpadlého společenstva prstenu. Hobiti Frodo a Sam s prstenem putují na vlastní pěst do říše Temného pána, sledováni obojakým Glumem, který touží po prstenu. Druhé dva hobity, Pipina a Smíška unášejí skřeti, jimž jsou v patách elf Legolas, trpaslík Gimli a člověk Aragorn, kteří chtějí hobity zachránit. Nad celou Středozemí se stahují mračna a nepřítel se snaží všemožně nahlodat odhodlání těch, kteří stojí proti němu.

Autor se ve své knize zabývá problémy, které jsou jemu osobně blízké, z čehož vyplývá také entuziasmus, s jakým je podává. Ale nevynechává ani ty zásadní, jako například Wilesův důkaz Velké Fermatovy věty, problému nevyřešeného po více než tři století. Další problémy, o kterých se v knize pojednává, jsou například věta o čtyřech barvách, nejnovější vývoj teorie uzlů, teorie chaosu a kvantové šifrování. Člověk se zájmem o matematiku má jen málokdy možnost dočíst se o výzkumech méně než sto let starých. Stewart takovou možnost nabízí a poutavě vysvětluje podstatné myšlenky nejnovějších trendů a objevů, aniž by bylo třeba znát hluboké teorie, na kterých jsou postaveny.
Kniha vyšla poprvé v roce 1987 a od té doby, jak přibývaly vyřešené problémy a důležité objevy v matematice, byla několikrát doplněna a přepracována.

Českým čtenářům se již dostala do rukou kniha „Skříňka s démonem“, která začíná Keseyho propuštěním z vězení, kde autor v roce 1967 strávil šest měsíců kvůli obvinění z držení marihuany. Během pobytu v kriminále vznikly Zápisky z lochu, v nichž se mísí záznamy bizarních snů s ještě bizarnějšími rozhovory mezi vězni, s dopisy ženě, anekdotami a básněmi, a vznikají tak výmluvné portréty spoluvězňů i dozorců. Obraz života vězeňské komunity, „šílenějšího než v pakárně“, dotvářejí pestrobarevné koláže. Základem knihy byly poznámkové bloky, které Kesey ve vězení popsal a pokreslil. Při jeho propuštění byly některé ze zápisníků zabaveny a ztratily se, mnohé se ale podařilo zachránit. Po návratu domů Kesey přetvořil náčrtky a zápisky v koláže a uspořádal z nich soubor, který se podařilo vydat až téměř po třiceti letech, kdy dal autor knize její současnou podobu.
Deník je nejen uměleckým dílem literárním, ale i výtvarným, a navíc slouží jako sonda do myšlení těch Američanů, kteří se v padesátých a šedesátých letech nechtěli smířit s americkou vnitřní ani zahraniční politikou.

Kniha francouzského medievalisty Jacquese Heerse je věnována středověké karnevalové kultuře a středověkému vztahu k zábavám a slavnostem. Rozsáhlou pozornost autor věnuje církevním slavnostem a jejich významu pro každodenní prožívání křesťanské víry. Vedle svátků a slavností, které stály na pomezí mezi laickou a církevní kulturou, ale ve středověku existovaly i ryze světské slavnosti, svátky bláznů, karnevaly, jimž věnuje Heers největší pozornost. Na základě především francouzských pramenů se mu podařilo zachytit jejich pestrou podobu, v níž někdy dominovaly děti, jindy naopak tělesně postižení či blázni. Samostatnou pozornost pak věnuje kategorii blázna, i dvorského blázna, ve středověké společnosti, jež této postavě často přisuzovala divotvorné a magické vlastnosti.

Příběhy o dávných bozích, elfech, skřítcích i lidech se dodnes vyprávějí především na irském venkově, kde tato tradice vyprávění lidových příběhů zůstává stále živá. Lidé věří, že existují magická místa, kudy lze vstoupit do země kouzelných bytostí a kudy občas tyto bytosti přicházejí do našeho světa. O setkáních s bytostmi Sidhe se vypráví nepřeberné množství příběhů a v této knize vám nabízíme alespoň malý zlomek z obrovské pokladnice pohádek a mýtů smaragdového ostrova.

Rozsáhlá historická práce o dějinách templářského řádu od jeho prvopočátků spojených s ideou křížových výprav až po jeho skandální zrušení na počátku 14. století představuje doposud nejrozsáhlejší a nejpodrobnější práci o dějinách templářského řádu ve středověku. Na základě všech dostupných pramenů v ní autor analyzuje zrod idey „nového rytířství“ v souvislosti s vyhlášením křížových výprav a samotné počátky templářského řádu. Detailně sleduje dějiny řádu v Palestině a Sýrii ve 12. a 13. století, přičemž klade velký důraz jak na vnitrní život řádu, tak na jeho koexistenci s pohanským obyvatelstvem a zkoumá mocenské rozšiřování vlivu templářů po Evropě, jejich zásahy do nejvyšší politiky a spolu s tím i způsoby jejich úspěšného ekonomického podnikání.

16 pohlednic s obrazy Pavla Brázdy (nar. 21.8.1926) je průřezem tvorbou tohoto originálního a dlouho opomíjeného umělce.

Kniha je Dalajlámovým komentářem o duchovní přípravě na smrt a je inspirována klasickým textem tibetského buddhismu – básní ze 17. století, jejímž autorem je první pančhenlama. Tuto značně ezoterní báseň Jeho Svatost 14. Dalajlama komentuje a rozvádí do konkrétních rad pro každodenní život. Vysvětluje, jak a proč meditovat o pomíjivosti, jak vytvořit vhodné prostředí pro umírající, jak praktikovat během umírání. Zvlášť podrobně vysvětluje jednotlivá stadia umírání i způsob, jak si vštěpovat jejich posloupnost, aby naše umírání probíhalo beze strachu a aby hlubší stavy mysli, k nimž během umírání dochází, mohly být využity pro duchovní praxi všech úrovní. Celý výklad prokládá příběhy o vysoce duchovně vyvinutých mniších a mniškách, s nimiž se sám setkal, a seznamuje čtenáře také s událostmi kolem volby posledního pančhenlamy tak, jak je sám prožíval.

Oficiální kniha o natáčení filmu Šifra mistra Leonarda. Scénárista Akiva Goldsman nám dává nahlédnout do zákulisí natáčení, které zůstává veřejnosti normálně skryto.
Úplný text Goldsmanova propracovaného scénáře s bohatým obrazovým doprovodem 275 fotografií plus storyboardy, scénáristické poznámky a komentáře.