Ilustrovaná verze druhého svazku světoznámé trilogie, zaujímající dnes čelné místo v klasické světové fantasy. Druhá část Pána prstenů vypráví, jak se vedlo každému členu Společenstva Prstenu od jeho rozbití až do příchodu Velké tmy a propuknutí Války o Prsten, o níž se bude vyprávět ve třetí a poslední části. Ilustracemi knihu opatřil dosud nepřekonaný „tolkienovský“ ilustrátor Alan Lee.
Jak vypadá humanistický tanec v rozvalinách koncentračního tábora? Je láska výrazem touhy stát se bordelmamá celého světa? Jsme štastni, když nekonečně dlouho odpočíváme na pláži demokracie? – A proč, když se podíváme kolem sebe, vidíme jen proudy aut?
Debut mladého českého autora opouští zavedená klišé české prózy. Elegantně a vtipně, originální románovou formou – bildungsroman bez morálky a bez vývoje – promítá životy záměrně schematizovaných postav, symbolů a obětí svých kultur na plátna tak rozdílných témat, jako jsou utrpení a turismus, Osvětim a dobrosrdečnost, konec dějin a make-up.
Bereme do rukou ručníky. Proti Osvětimi je všechno sranda. – Stud za vlastní holý zadek vystřídaly rozpaky z ubohosti vlastního myšlení.
Výbor ze čtyřdílné sbírky laponských (sámských) pohádek a pověstí sesbíraných J. K. Qvikstadem si zachovává formální členění příběhů podle tří úrovní skutečnosti, které jsou často zobrazovány na šamanských bubíncích: příběhy z cizího světa (boj, erotika, kontakt s ďáblem), příběhy z blízkého světa (rodina, sousedé, Čudové, šamani, zvířata, znamení smrti, střet starých a nových časů, stallové a trollové aj.) a příběhy o mrtvých (mrtvoly, štvanci).
Další díl proslulého a sběratelsky ceněného sedmisvazkového díla o českých hradech Böhmens Burgen, Vesten und Bergslösser z poloviny 19. století. Cyklus je uspořádán na rozdíl od původního německého vydání do pěti svazků po jednotlivých krajích. Důraz je kladen na vysokou kvalitu reprodukce nádherných rytin, pro které je toto dílo obzvlášť ceněno.
V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě Jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka.
Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.
Po obrovském celosvětovém úspěchu Da Vinciho kódu/Šifry mistra Leonarda amerického spisovatele Dana Browna čtenáři dychtivě očekávali jeho příští román, jehož původní pracovní název byl Šalamounův klíč, nakonec vyšel jako Ztracený symbol. Greg Taylor, novinář zabývající se tajnými společnostmi a skrytými dějinami, několik let před jeho vydáním shromáždil fakta, která Brown prozradil v poskytnutých rozhovorech, na své webové stránce a na obálce amerického vydání Da Vinciho kódu, a z dalších náznaků stvořil něco nevídaného – průvodce po knize, která dosud nevyšla. Rozebírá v něm pravděpodobná témata románu, jehož hrdinové tentokrát neopustí Spojené státy, a proto půjde o otce zakladatele a skryté dějiny Washingtonu, kupodivu však také o templáře, rosenkruciány, svobodné zednáře i Ku Klux Klan. Rovněž seznamuje s vytipovanými místy, kde podle všeho bude profesor z Harvardu a odborník na symboly Robert Langdon opět luštit záhady.
Evropský bestseller. Jednoho rána leží pastýř George Glenn mrtvý v trávě, přišpendlený rýčem k zemi. Jeho ovce stojí před velikou záhadou: kdo asi zabil starého pastýře? Slečna Maplová, nejchytřejší ovce ze stáda, zahajuje vyšetřování. Jak se ale takový vrah hledá? Naštěstí George ovcím za svého požehnaného života předčítával, a tak se s tímto kriminalistickým oříškem nesetkávají nepřipravené. V prostoru mezi pastvinou a vesnickým kostelem, mořským útesem a ovčáckým přívěsem zažívá slečna Maplová společně s ostatními ovcemi ze stáda nečekaná dobrodružství, při nichž se podlamují kolena. A při tom všem nesmí ovečky zapomenout důkladně přežvykovat vydatnou stravu na irské pastvině, než konečně přes mnohá nedorozumění přijdou se svou ovčí logikou na kloub všem člověčím tajemstvím.
Bosna a Hercegovina bývala a někdy bývá kvůli historickým souvislostem označována jako malé turecké okénko do Evropy. V pohádkách, humorných vyprávěních a pověstech je zachycen onen pestrý svět Bosny a Hercegoviny ještě z tureckých dob. Vystupuje tu svět každodenních problémů i zábavy, ale i fantaskní svět lidových pohádek. Soubor pohádek z Bosny a Hercegoviny vychází v takovémto rozsahu v českém prostředí vůbec poprvé. I přes svou často pohnutou historii je bosensko-hercegovský folklor velmi bohatým pramenem pro poznání a pochopení možné koexistence tří etnik a náboženství v jedné zemi.
Když se v Pražské zoologické zahradě narodilo gorilí mládě, rozhodli se ošetřovatel lidoopů Marek Ždánský a fotograf Pavel Potkány, že jeho život zdokumentují. Přizvali ke spolupráci Janu Murasovou a začali zpracovávat příhody celé gorilí rodiny. Tato kniha, sepsaná podle „Deníku ošetřovatele“ Marka Ždánského, čtenáře provází prvním rokem života gorilky Moji.
Vždy existovali lidé, kteří dokáží vidět do budoucnosti. Právě ti jsou předurčeni k tomu, aby zvolili příhodný čas a svým jednáním ovlivnili světové dějiny vždy tam, kde se o nich rozhoduje: v diplomacii, v bitvách i v těch nejpodivnějších chvílích. Právě takový příběh se odehrává i v Čechách, na dvoře umírajícího císaře Rudolfa II. a vzdorokrále Fridricha Falckého, v předvečer třicetileté války. Ve strhujícím příběhu českého šlechtice a diplomata, který je proti své vůli vržen do víru zlomových událostí, se objevují skutečné i fiktivní postavy středoevropské historie, mnohé souvislosti však sahají až do naší současnosti.