Příběhy z dob, kdy ještě po zemi chodili bohové a démoni. Vyprávění se často vážou ke konkrétním místům v himálajském království, vystupují v nich historické osobnosti a celý pantheon místních bohů. Mnohdy se jedná o záznam skutečné události z nepálské historie, ústním podáním časem přibarvené a změněné v legendu, v níž hrají nezastupitelnou úlohu hinduistická i buddhistická božstva či démoni. Dozvíme se třeba, jak před dávnými časy vzniklo Káthmándské údolí, proč se začal v 9. století počítat v království nový letopočet či jak probíhalo sjednocení Nepálu.
Kolektiv téměř dvou desítek autorů se na příkladu lidských typů a osudů ze 16. a 17. století pokusil překročit častá mlčení středověkých pramenů a prostřednictvím detailních, opět esejisticky pojatých sond vykreslit každodenní život raného novověku. Jednotliví autoři přitom sledují základní sociologické aspekty, jež odrážejí nejnovější historiografické představy a diskuse o předmoderním světě.
Základní, synteticky pojatá studie nedávno zemřelého francouzského historika, jenž svými úvahami o moderních dějinách zásadním způsobem proměnil myšlení o posledních staletích Evropy. Knihu Francouzská revoluce lze charakterizovat jako propracovanou syntézu zrodu nové Francie na přelomu 18. a 19. století. Jejím ústředním tématem samozřejmě nejsou mnohokráte popsané politické dějiny francouzské revoluce, nýbrž rozbor hlubokých proměn společnosti od starého režimu přes revoluční jakobínství až po napoleonskou transformaci revoluce v imperiální expanzi, a to jak mocenskou, tak ideovou. Pro českého čtenáře představuje tato kniha vůbec první nemarxistický pohled na francouzskou revoluci, jenž se zcela zásadně liší od interpretací a zjednodušených přístupů, s nimiž jsme se po celá desetiletí setkávali a jež lze bez nadsázky označit za účelovou manipulaci s dějinami.
Kniha Pět hospod, dva bary a noční klub současného welšského spisovatele Johna Williamse je souborem osmi povídek, odehrávajících se v multikulturní čtvrti Butetown v současném Cardiffu. Hrdiny povídek jsou postavy cardiffského podsvětí, gangsteři, pasáci, prostitutky, drogoví dealeři i drobní kriminálníci. Ve svých povídkách prokazuje John Williams nejen znalost rodného Cardiffu, ale také svého milovaného žánru.
Debut britské autorky Polly Williamsové je mezi oblíbenými knihami o moderních maminkách dalším zdařilým pokusem, jak bourat mýtus o obětavé matce, která si myslí, že nemá šanci být zároveň přitažlivou ženou. Amy Craneová má půlroční dítě a ještě pořád se nemůže obléct do šatů, které nosila před porodem. Nostalgicky vzpomíná na svoje mládí, staré džínsy jí připomínají její kdysi útlé boky, nové sexy prádlo od partnera ztrátu chuti milovat se. Nezapadá mezi ostatní matky ve svém okolí, které se předhánějí v mateřských ctnostech a žijí jen svými dětmi. Navíc má podezření, že ji její přítel Joe podvádí. Jako deus ex machina se na scéně objeví Alice, nejsvůdnější matka z Londýna, která Amy pomůže, aby se z ní stala zase atraktivní žena, za kterou se muži rádi ohlédnou, zkrátka kočka.
Napínavý a uhrančivý román autora proslulého Šibumi je jímavým příběhem tragické lásky a vášně a zároveň i poutavou detektivkou s přesvědčivou zápletkou. Mladý, provinční doktor z malého baskického městečka Jean-Marc Montjean se v létě roku 1914 náhodně setkává s Káťou Trevillovou, záhadnou dívkou z Paříže. Téměř proti své vůli se do ní osudově a beznadějně zamiluje. Nedbá na rady svého staršího, zkušeného kolegy, ani na varování Kátina cynického bratra, který střeží úděsné rodinné tajemství, a ze svého důvěrně známého světa se nechá vtáhnout do víru temných vášní, ústících v hrůzyplnou tragédii.
Lucie, hrdinka románu, není čarodějnicí příliš nadanou; do umění, které se v její rodině už stovky let předává z matky na dceru, přesto zasvětí své dvě dcery-dvojčata, jakmile dosáhnou iniciačního věku dvanácti let… Děj románu se odehrává ve dvou rovinách: v první je vykreslován nudný život středostavovské rodiny, žijící spolu s dalšími středostavovskými rodinami ve vilce na zbohatlickém předměstí. Druhá, snivá a fantaskní vyprávěcí rovina zavede čtenáře do světa, v němž se ženám na čele zničehonic objevují krůpěje krve, bezpáteřní manželé jsou proměňováni v bezobratlé živočichy a nahlížení do budoucnosti je (někdy) stejně snadné jako pohled z okna.Čarodějnice je autorčiným šestým románem, za který v roce 1998 obdržela Cenu UNESCO.
Kniha Michaila Bachtina Francois Rabelais a lidová kultura středověku a renesance patří ke klasickým dílům historické literatury druhé poloviny 20. století. Po svém vydání v ruském originálu byla velmi záhy přeložena do všech světových jazyků a stala se modelovou studií o středověké a renesanční smíchové kultuře. Bachtin v ní prostřednictvím Rabelaisova románu Gargantua a Pontagruel objevil téma karnevalu, světa převráceného naruby, zábavy, narážek a veselosti, jež byly považovány díky asketickým přístupům středověkých mnichů za cizí kultuře 13.-17. století. Prostřednictvím mistrné analýzy jemného přediva tohoto myšlenkově bohatého románu se dostává na samu dřen lidové kultury, jež v jeho očích osciluje mezi světem literátů a nevzdělaných laiků.
Ve druhém dílu fantasy trilogie se seznamujeme s dvanáctiletým Willem, který hledá svého ztraceného otce. Will náhodou objeví průchod do jiného světa a v něm potká Lyru, která sem přichází pátrat po tajemství záhadných částic zvaných Prach. Will se stává nositelem dokonalého nože, s jehož pomocí může procházet mezi světy, a obě děti začínají tušit svoji úlohu v nadcházející „největší bitvě všech dob“.
V tomto pokračování Will, dvanáctiletý chlapec, který nešťastnou náhodou zabil muže, jenž se mu vloupal do domu, prochází tajným oknem do paralelního světa, kde se setkává s dívenkou Lyrou, známou již z prvního dílu. Společně musí svést bitvu proti bytostem, které hodlají zaběhlý pořádek paralelních světů zničit.