Britský matematik Alan Turing učinil jeden z nejdůležitějších průlomů na cestě k modernímu počítači. Nápad skutečně vyrábět imaginární počítací stroj „Turing machine“ vykrystalizoval poté, co Turing společně s kolegy z Bletchey Park sestrojil zařízení, které dokázalo dešifrovat německé kódovací zařízení Enigma a pomohlo spojencům vyhrát 2. světovou válku. Turing se pak stal přeborníkem na umělou inteligenci a formuloval známý (a dosud nepřekonaný) Turningův test, jenž vychází z úvah o tom, že lidský mozek je ve své podstatě jakýmsi komplikovaným počítačem. Jeho vize a plány však byly přerušeny – v roce 1952 byl zatčen a odsouzen za homosexualitu, k níž se otevřeně přiznával, která však byla v té době v Anglii ilegální. O dva roky později spáchal Turing sebevraždu. David Leavitt podává Turingův příběh s vnímavostí romanopisce, přibližuje nám jak jeho dílo a význam, tak jeho otevřenou a mnohdy excentrickou osobnost.
Nejnovější kniha Umberta Eca je jakýmsi protějškem jeho Dějin krásy. Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí. Protějškem krásy jsou také groteskní tvary, odpudivé, dekadentní ovzduší opiových doupat, kam vstupuje Dorian Gray, svět vampírů i podivných bytostí vylovených z moře, neovladatelných pudů i děsu, prorockých vizí i apokalypsy, banálního zla i napohled směšných příhod. To vše není krásné, je to však podmanivé. Při četbě knihy nemůžeme nedat za pravdu moudrému Římanovi, když říká, že v přírodě není ošklivosti.
Albert Einstein kdysi řekl: „Nejnepochopitelnější na vesmíru je to, že se dá pochopit.“ A spolu s ním Simon Singh věří, že na porozumění fyzikální podstatě vesmíru nemusí být člověk génius, jako byl Einstein, ale že jí může rozumět každý. Jeho kniha nevysvětluje jen základy teorie velkého třesku, ale dozvíme se hodně i o tom, proč jí současní kosmologové věří. A navíc se můžeme dočíst mnoho barvitých příběhů o vzniku, vývoji a dozrávání této teorie a jejích tvůrců i odpůrců. Kniha hýří kosmickými idejemi i historickými ohlédnutími, ale navíc je i neobyčejně zábavná.
110 ilustrací a tabulek.
Druhý díl fantasy cyklu Temeraire. Čína v něm zjistí, že její vzácný dar určený Napoleonovi padl do britských rukou.Rozzlobené čínské poselstvo žádá, aby byl neobyčejný tvor vrácen, kapitán Laurence se ovšem odmítne podvolit. Za neposlušnost mu hrozí šibenice, a tak mu nezbude, než aby se vydal se svým dračím svěřencem Temerairem zpět na Dálný východ, na cestu provázenou nevýslovnými nebezpečenstvími a spletitými úklady. Když však dvojice po strastiplné pouti konečně dorazí ke dvoru čínského císaře, překvapí ji tam ještě strašlivější skutečnosti a nebezpečnější nástrahy.
Fantasy trilogie Ohnivý vítr si už v mnoha zemích světa získala bezpočet nadšených mladých čtenářů. Obdivují hlavní hrdinku, jejího bratra a jejich kamaráda ze školy, kteří žijí v hradbami sevřeném městě Aramanthu, ovládaném silami zla. Jen oni tři najdou odvahu vydat se na dobrodružnou cestu plnou nástrah a nebezpečí až ke zdroji této tajemné moci. Podaří se jim změnit krutý osud města?
Sbírka třiceti povídek z dob, kdy byl Charles Bukowski dle vlastních slov „nezaměstnatelný“ a „živil se páskami do psacích strojů“. Pár si jich však naštěstí odtrhl od úst, aby nasázel na papír příběhy o vášni a pochybných ženštinách, pití a kocovinách a jiných krásách a ohavnostech života. Pod vlivem hladu se jeho tvorba stává čím dál morbidnější a fantastičtější, v deliriu Bukowski rozvíjí dokonce žánr erotického sci-fi a nebrání se ani zobrazení tabuizovaných forem sexu, neboť poezii podle něj lze najít skutečně všude. Kniha u nás vychází poprvé a mnohé jistě potěší, že jde o autorovo bezkonkurenčně nejchlípnější dílo.
První díl bilingvního, anglicko-českého vydání úspěšné humorné série líčí rodičovské trampoty a život rodiny z pohledu novorozence. Úsměvná kniha otevře oči všem bláhovcům, kteří považují miminka za roztomilá a bezbranná. Teprve díky ní pochopíte, že každé dítě je od narození především prevít a že je potřeba být neustále ve střehu a nepodléhat jeho lstivě roztomilým úsměvům.
Pro řadu lidí je filozofie synonymem sousloví vznešená nuda, filozofie v podání Stephena Lawa je ale především uměním klást dobré otázky. Ostatně, každý z nás myslí filozoficky, klade-li si otázky jako: Jsou možné cesty časem? Mohly by stroje jednou začít přemýšlet? Existuje Bůh? S touto knihou prožijete pětadvacet intelektuálních dobrodružství. Dialogická forma, názorné příklady i myšlenkové experimenty vás posunou o krok dál. Připravte se myslet bez záchranné sítě…
Tato „neklidná“, nikdy neuzavřená kniha absurdního bytí a „zběsilého snění“ portugalského stvořitele řady fiktivních básníků a prozaiků Fernanda Pessoy dnes putuje světem jako literární hlavolam pro editory, překladatele i čtenáře. Teprve po 47 letech od autorovy smrti byl z jeho literární pozůstalosti vydán první knižní soubor těchto prozaických fragmentů různé stylistické a myšlenkové koncepce, ale polemika o jejich možném čtení, uspořádání i imaginárním autorství neustává.
Bilingvní vydání přináší sedm povídek amerického romantického prozaika, básníka, esejisty a novináře Edgara Allana Poea (1809–1849), který je považován za zakladatele moderní detektivní prózy a hororu. Spisovatelův komplikovaný vnitřní svět, grotesknost, děs a černý humor, jimiž byly jeho život i smrt naplněny, se citelně odráží i v jeho tvorbě. Soubor obsahuje mimo jiné i slavný Zánik domu Usherů, Masku Červené smrti či Rukopis nalezený v láhvi.