V jedinečné sbírce grónských pohádek a mýtů najdete – až na několik výjimek – texty v češtině dosud nepublikované. Jejich rázovitost vyplývá ze specifického způsobu života Inuitů v drsných přírodních podmínkách ostrova, který je z valné části trvale pokrytý ledem. Zdejší obyvatelé si po staletí vyprávěli příběhy, jež se v ničem nepodobají našim pohádkám a pověstem. Hemží se to v nich divotvornými obludami, zvířaty beroucími na sebe lidskou podobu i lidmi s nevídanými schopnostmi. Potkáte v nich trolly a trollice, jednonohé či jednooké obry, gigantického červa, ale také psa, který se chová jako žena, nosí krátké kalhoty a na hlavě drdol s barevnými stuhami. Zkrátka, malí i dospělí čtenáři si nepochybně přijdou na své. Třeba i proto, že pohádky opatřil originálními ilustracemi Martin Velíšek. Jeho obrázky koneckonců zdobily i oblíbené Grónské mýty a pověsti Knuda Rasmussena (Argo, 2007).

Tři sestřenice. Dva kontinenty. Jedno strašlivé tajemství.
Píše se rok 2020 a třináctiletý Matthew je během covidové pandemie uvězněný doma, jeho táta trčí ve Francii a maminka přestěhuje chlapcovu stoletou prababičku k nim domů, aby ji ochránila před nemocí. V domácnosti proto platí dvojnásob přísná pravidla a Matthew se může ukousat nudou. Zoufalá situace se změní, když hrdina najde v prababiččiných věcech, které dostal za úkol uspořádat, fotografii dvou holčiček. Prababička se zpočátku odmítá o své dávné minulosti bavit. Matthew ví jen to, že se narodila na Ukrajině a uprchla odtamtud. Co všechno nechala za sebou a obětovala, však zjišťuje až nyní, když pročítá její deníky, dopisy i novinové články z dětství a mládí. Z nich vyvstává nejen příběh tří ukrajinských sestřenic během hladomoru na Ukrajině na počátku 30. let minulého století, který uměle vyvolal Stalin a jemuž za oběť padly miliony lidí, ale taky jedno velké tajemství.

Autorka bestselleru Kluk odnikud se ve svém novém románu inspirovala osudem své ukrajinské babičky.

Román byl nominován na prestižní americké výroční ocenění National Book Award.

„Dojemný obraz dlouho zamlčovaných historických událostí.“ (Kirkus Reviews)

„V této poutavé knize třináctiletý chlapec odkrývá temné rodinné tajemství… Podmanivý příběh vyprávěný v první osobě střídavě jednou ze tří postav – Matthewem, žijícím v roce 2020 v městečku Leonia ve státu New Jersey, a Helen a Milou, žijícími ve 30. letech minulého století v Brooklynu a Kyjevě – zachycuje utrpení, které přinesl hladomor uměle vyvolaný Stalinem. Román líčí, jak byla tato tragédie vnímána ve světě a jak její důsledky probublávají až do Matthewovy přítomnosti.“ “ (Publishers Weekly)

„Mnohovrstevnatý román inspirovaný osudem ukrajinské rodiny autorčiny babičky přináší strhující příběh o přežití.“ (The New York Times)

Jestliže měla kouzla svůj začátek, mohlo by se stát, že jednou taky skončí?

Je Štědrý den, ale malé kominici Amélii Darreckové není ani trochu do skoku. Trčí zavřená ve sklepení robotárny pana Plazila a pomalu ztrácí naději, že jí Otec Vánoce splní přání a vysvobodí ji. Jenže to byla právě ona, kdo v Otce Vánoce uvěřil jako první. A jelikož Amélie teď věřit přestává, jsou Vánoce v ohrožení. Proto ji Otec Vánoce musí najít. S pomocí elfů, osmispřežení sobů, královny Viktorie a taky jistého pána jménem Charles Dickens se ji vydává hledat. Je nejvyšší čas…

Přeloženo do 23 jazyků.

Pokračování bestselleru Kluk jménem Vánoce.

Od autora bestselleru Půlnoční knihovna.

Kniha se do hloubky a pečlivě zabývá motivy a impulsy, které v sobě zpracovávají současní muži – otcové rodin, ať již úplných, či neúplných. Nahlíží ze současnosti na dřívější výchovné
postupy, hledá, kudy z nich ven a jak si nastavit život tak, aby
budoucnost naše i našich dětí byla lepší. Knížka je propracovanou cestou k sobě samému, k nalezení vnitřní rovnováhy, z níž
vychází úzký, láskyplný a zdařilý vztah k dětem i dalším členům
rodiny, je jakousi obdobou kontaktního rodičovství „pro muže“,
kteří v současnosti stále čelí výzvám minulých dob a klišé. Čtenář v ní najde nejen otázky k zamyšlení nad minulostí a životem vlastních otců a dědů, ale i návody a postupy, jak najít
sebe sama a neztratit své děti.

Mikušova sbírka krátkých próz je souborem, který neslibuje
potěchu jen příznivcům skutečných chameleonů, ale i zadostičinění odpůrcům chameleonů příslovečných. V textech, které s mystifikační hravostí překračují obvyklou podobu povídkového vyprávění, najdeme mimo jiné záznam wrestlingového
zápasu, kroniku fiktivní obce, přepis nonkonformního rozhlasového vysílání, dojde samozřejmě i na titulní výstavu chameleonů, která zcela nečekaným způsobem zasáhne do života
lidí v Praze.
Satirický osten provází všudypřítomný humor, který může upomenout na Woodyho Allena či monthypythonskou, ale i haškovskou tradici. Až bizarní logika a experimentální rozkročenost zase připomene Daniila Charmse či Donalda Barthelma.
Výsledkem ovšem nejsou epigonské texty, nýbrž nepředvídatelný autorský samorost, jehož dílo u nás nemá obdoby.

„V časech dlouho trvajícího volání po ,svěžím větru v tuzemské literatuře‘
představuje Mikušova sbírka krátkých próz jasnou a nepřehlédnutelnou
odpověď na tento hlad po svérázném pojetí a neoposlouchaném hlase!“
Přemysl Krejčík

Zima 1963. Do města v liptovských horách přijíždí zkušený důstojník Státní bezpečnosti, aby dohlížel na vyšetřování bestiálního zločinu. Rychle však zjistí, že pachatelem není člověk, ale nesmírně vynalézavý a zlomyslný fenomén. Uprostřed stoleté zimy přibývá obětí, a stejně tak zvláštních a děsivých úkazů. Napětí stoupá, schyluje se ke konfliktu bezpečnostních složek státu.
Mistrovský mix kriminálního thrilleru, kosmického hororu a historického románu zasazený do dusné atmosféry Československa šedesátých let.

Hlubina nabízí samostatný příběh, ale dá se číst i jako prequel románu Strach, jednoho z neúspěšnějších Karikových mysteriózních thrillerů.

Carmen táhne na třicet a už od školy pracuje v oddělení galanterie omšelého obchodního domu v malém skotském městečku na pobřeží, kde od narození žije. Když obchod stejně jako mnoho dalších před ním zavře, Carmen se musí potupně vrátit do svého dětského pokojíčku k rodičům. Má oprávněně pocit, že selhala, o to víc nesnáší svou dokonalou starší sestru, úspěšnou právničku, která se třemi rozmazlenými dětmi a čtvrtým na cestě žije v Edinburghu.
Ironií osudu je to právě snobská Sofia, kdo jí, (byť ne zcela dobrovolně a nezištně na zoufalé naléhaní jejich matky, která chce, aby se sestry usmířily) podá pomocnou ruku. Carmen se má ujmout krachujícího knihkupectví, které vlastní starý pan McCredie, jeden ze Sofiiných klientů, a do Vánoc ho postavit na nohy.
Carmen čeká vskutku sisyfovský úkol. Knihkupectví sice stojí na nádherném místě, v samém srdci historického Edinburghu, ale spíš než obchod připomíná pavučinami opředený strašidelný zámek. Navzdory tomu všemu má své skryté kouzlo a ukrývá pod letitými nánosy mnohá tajemství a poklady. Dokáže Carmen vdechnout obchodu nový život a přilákat do něj před Vánoci dostatek zákazníků? Co se stane, když se o knihkupectví – a o Carmen – náhle začne zajímat slavný a charismatický autor? A bude vánoční atmosféra stačit na to, aby Carmen našla cestu k sestře a jejím dětem?

Kniha Pro nás dějiny nekončí je věnována problematice politického myšlení českého levicového exilu v letech 1968–1989. Jejími hlavními aktéry jsou členové Československé sociální demokracie, jejímž tiskovým orgánem byl v letech 1978–1989 čtvrtletník Právo lidu, reformně komunističtí prominenti vydávající v letech 1971–1989 v Římě dvouměsíčník Listy a emigranti z řad studentů kolem revolučně socialistického čtvrtletníku Informační materiály, který vycházel v letech 1971–1982 v Západním Berlíně.
Autoři prostřednictvím důkladného analytického výzkumu ukazují, že mezi těmito třemi směry panovaly zcela zásadní rozdíly, které znemožňovaly nalezení ideologické a programové shody, což činnost levicového exilu výrazně limitovalo. Stejně tak se jim podařilo prokázat, že výrazné ideologické napětí existovalo i mezi exulanty po roce 1948 a emigranty po roce 1968. Navzájem si konkurovali nejen politicky, ale i při soupeření o finanční podporu od západních vlád, díky níž mohli exulanté působit prostřednictvím svých tiskovin na československou veřejnost. Nejkomplikovanější situace panovala mezi členy sociální demokracie do roku 1948 a sociálními demokraty, kteří se snažili o obnovení strany v roce 1968.

Problematické rovněž bylo exilové politické působní komunistů, aktivně činných v obrodném procesu, vůči nimž poúnorový exil vystupoval s nedůvěrou. Jejich situace se změnila po založení Charty 77, jež jak v Československu, tak v exilu ideové rozdíly smazávala. Teprve pod vlivem Charty 77 se stalo zcela zřejmým, že společným cílem úsilí jednotlivých ideových proudů je absolutní porážka Husákova režimu, etablovaného po srpnu 1968. Kniha zároveň otevírá celou řadu problémů, jež po Listopadu 89 spoluurčovaly podobu politické a ekonomické transformace.

V letech 1992 a 1993 Umberta Eca pozvali na Harvardovu univerzitu
na šest přednášek o literární teorii. Čekal-li tehdy některý student
suchopárný výklad, pamatuje si své překvapení pravděpodobně
dodnes. Beletristický text je v Ecově podání lesem, v němž může
čtenář rozjímat, nebo se ztratit, chodit po prochozených cestách,
nebo si vyšlapat svou vlastní. Eco vyzývá čtenáře, aby se znovu
zamysleli nad tím, jak čtou a co od nich text očekává. Na nesčetných příkladech od Tří mušketýrů přes romány o Jamesi Bondovi až po současné detektivky (či porno) ilustruje literární techniky, kterými texty dosahují svých cílů, roli, kterou v nich hraje čas,
či míru, do jaké fikce parazituje na realitě a naopak. Vzhledem ke
své nadčasovosti má Šest procházek literárními lesy čtenáři dozajista co říct i po třiceti letech.
V nakladatelství Argo vychází soubor
v novém překladu.

V dubnu 2021 se ve vinohradském studiu poprvé sešli dva staří známí:
předseda Kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a novinář Jindřich Šídlo. Jejich
společný podcast neměl zpočátku větší ambice než překlenout covidové
období do chvíle, než se Paměť národa bude moci vrátit ke svým pravidelným
besedám a přednáškám po celé zemi.
Ohlas posluchačů ale překvapil. Od dubna 2021 vzniklo již více než 70 epizod,
v nichž autoři na základě zkušeností z moderní politické historie popisují a
hodnotí aktuální dění. Podcast Dobrovský&Šídlo byl dvakrát nominován na
Křišťálovou lupu, v roce 2022 se umístil v kategorii podcastů na třetím místě. V
rámci své permanentní tour vyprodali autoři sály po celé zemi a stali se i
vyhledávanými hosty prestižních hudebních festivalů (Metronom, Slunovrat,
Krásný ztráty).
Kniha „Můžu to doříct“, jejíž název je odvozen z nejčastější věty, kterou si
pánové Dobrovský a Šídlo vyměňují před natáčením i během něj , nabízí upravený
přepis třinácti epizod první sezony podcastu. Od „operace Vrbětice“, přes
sněmovní volby v říjnu 2021 až po ruský útok na Ukrajinu v únoru 2022.
Texty doplňují dobové fotografie a na závěr každé kapitoly se čtenář také
dozví, „jak to všechno nakonec dopadlo“. Tedy nakolik se předpovědi a
hodnocení autorů nakonec protnuly s pozdější realitou a jaký byl další osud
hlavních i vedlejších postav našich rozmluv.