Vzpomínky na Rudolfa Margolia nejsou jen životopisem vládního činitele a jednoho z členů KSČ, kterého mateřská strana odstranila ve vykonstruovaném procesu. Jsou i dějinami Margoliusovy rodiny a kronikou dějinných událostí, které rodinu ovlivňovaly. Nabízejí osobní pohled na absurdní drama politických procesů i na to, jak se komunistická moc podepsala na každodenním životě Čechů.
Druhý díl fantasy trilogie, která si už v mnoha zemích světa získala bezpočet nadšených čtenářů. Uplynulo pět let. Město Aramanth je vlídnější – a slabší. Když na ně udeří bezohlední vojáci Panství, vypálí je a Manty odvlečou do otroctví. Orlička Hathová je vyrvána ze své rodiny, odtržena od svého milovaného bratra Střílka a přísahá pomstu. K pomstě se připravuje i Střílek. Objevuje v sobě schopnosti národa Zpěváků a ty mu pomůžou v boji proti nepochopitelné síle, která otrokářskému národu vládne.
Kniha kapucína Martina z Kochemu (1634–1712), která bývá někdy označována za jediný český barokní román, působila na celé generace lidových čtenářů, formovala jejich myšlení a hodnotové systémy, dávala impulzy pro nejrůznější podoby a formy lidové zbožnosti a ovlivňovala podobu některých her lidového divadla. Dílo vzniklo v německé verzi v 70. letech 17. století a u našich předků mělo obrovský úspěch; do češtiny jej přeložil kapucín Edelbert Nymburský v 90. letech téhož století z první dnes již v podstatě nedostupné originální verze. Spis představuje mimořádně důležitou spojnici mezi německou, českou a maďarskou raně novověkou venkovskou a maloměstskou společností. Do přelomu 19. a 20. století vyšel v desítkách vydání, ale jeho moderní kritická edice vychází poprvé.
Druhé, revidované a vázané vydání komiksové adaptace příběhu mírumilovného hobita Bilba Pytlíka, který se nečekaně octne v roli najatého lupiče na výpravě za pokladem do dračí sluje a všechny – nejvíc sebe – překvapí neočekávanou vynalézavostí i statečností. Jde vlastně o předehru k velké trilogii Pán prstenů. V kresbách zkušeného výtvarníka Davida Wenzela a ve výstižné úpravě textu, kterou provedli Charles Dixon a Sean Deming, se tak mohou i málo zběhlí čtenáři seznámit se slavnou prvotinou J. R. R. Tolkiena.
Běžně dnes uvádíme, že ta a ta hvězda či mlhovina je od nás vzdálena tolik a tolik světelných let. Jak jsme ale na tato čísla přišli? Kniha nás provede od prvních pokusů o určování vzdáleností Slunce a Měsíce, které podnikli antičtí astronomové, až po moderní velikány astronomie, jako byl Edwin Hubble. V jejím centru ovšem stojí téměř zapomenutý příběh ženy, která na počátku 20. století objevila jeden z významných zákonů umožňujících měřit vesmír – Henrietty Swan Leavittové.
Osmnáct nových povídek od nezaměnitelného newyorského autora, který už čtyřicet let baví diváckou (jako autor i jako herec v kině a v divadle) i čtenářskou veřejnost svým osobitým, inteligentním a absurdním humorem. Jeho podoba – nesmělý, nervózní a ukecaný intelektuál v brýlích – i způsob jeho uvažování vešly do dějin. Nová sbírka povídek tak naváže po pětadvacetileté odmlce na jeho čtenářsky úspěšné předchozí sbírky povídek.
Další z historických románů spisovatele Richarda Zimlera jen velice volně (v postavě Marii Zarco Stewartové) navazuje na jeho román Poslední kabalista z Lisabonu. Děj se tentokrát odehrává na počátku 19. století, za napoleonských válek, nejprve v portugalském Portu, s jeho ještě živými vzpomínkami na inkvizici, a poté v Americe, na plantáži otrokářské Jižní Karolíny, kam vedou stopy hrdinů příběhu, oduševnělého Křováka Půlnoce a jeho přítele Johna Stewarta, který ho hledá. Snaží se odpovědět na základní otázky, jako je smysl života, přátelství a morálka, a také cena lidského života.
První část čtyřsvazkového díla zahrnuje některé hymny a písně z véd, výňatky z komentářů bráhman, výběr z upanišad, vybrané partie ze šáster, Bhagavadgítu, několik dalších kratších textů z Mahábháraty a ukázky z purán. Jednotlivé oddíly jsou opatřeny kratšími úvody, poznámkami a vysvětlivkami, celý svazek pak doprovází výběrová bibliografie.
Tento čtenářsky přístupný a ucelený přehled díla Stanislava Grofa, jednoho ze zakladatelů transpersonální psychologie, byl sestaven se záměrem, aby se s jeho prací mohla seznámit i širší veřejnost. Tato zcela nová kniha nejenže sumarizuje jeho profesní dráhu a předchozí díla, ale také potvrzuje Grofův neocenitelný přínos pro moderní psychiatrii a psychologii, zejména jeho ústřední pojetí holotropního zážitku, v němž slovo holotropní znamená „směřující k celistvosti“. Grof neustále poukazuje, že stávající základní předpoklady a hypotézy současné psychologie a psychiatrie si žádají radikální revizi, která se zakládá na intenzivním a systematickém zkoumání holotropních zážitků. Předkládá názor, že radikální vnitřní transformace lidstva a jeho pozvednutí na vyšší úroveň vědomí může být naší jedinou šancí do budoucna.
Proslulý kunsthistorik (mj. Příběh umění) se ve své knize zaměřil na mladší čtenáře (ale to neznamená, že by text nebyl zajímavý a užitečný pro dospělé). Jeho Dějiny světa čtenáře provedou historií od nejstarších počátků až do dvacátého století, seznámí ho s důležitými historickými osobnostmi a událostmi, ale také ho poučí o souvislostech a spojitostech mezi různými údobími a územími. Gombrich své dějiny lidstva vypráví jako příběh, ne vždy právě útěšný a pochopitelně nezavršený. Otevřený konec však znamená naději do budoucna.