Svěží, zábavné i poučné příběhy brazilských indiánů sepsal Hernani Donato na základě záznamů cestovatelů, etnografů a antropologů, kteří je pořizovali mezi indiánskými kmeny v průběhu 19. a 20. století. Vypovídají o nejrůznějších stránkách života brazilských indiánů, o jejich tradicích a pohledu na svět. Důležitou úlohu v těchto vyprávěních hrají pochopitelně zvířata: jaguár, želva, opice, mravenečník, kondor, tapír a mnoho dalších. Brazilský prozaik, historik a etnolog Hernani Donato (nar. 1922) je autorem rozsáhlého díla, mj. průkopnického Slovníku amerických mytologií a stručné příručky Brazilští indiáni.
Hlavní téma tvorby českého výtvarníka Daniela Pešty (nar. 1959) je staré jako lidstvo samo – složitost a absurdita lidského údělu a osamocení uvnitř lidské společnosti – vyjádřené je však výtvarnými prostředky 21. století. Pešta si během posledních patnácti let vytvořil zcela nezaměnitelný rukopis, který některé diváky okouzluje a jiné pobuřuje, nikoho však nenechává lhostejným. Dotýká se totiž choulostivých oblastí života, které bychom raději nechali uložené hluboko v našich nitrech. Pod poněkud drsnou, a mnohdy i odpudivou skořápkou výtvarného obalu se skrývají křehká sdělení, ve kterých můžeme v koncentrované a vizuální knižní podobě nacházet vlastní i jiné příběhy.
Druhý díl kultovního románu-pohádky německé fantaskní literatury, který byl přeložen do řady světových jazyků. Ústřední postavou je mladík, jemuž dal otec Velký řvoun jméno Naslouchač, a osud mu opravdu přál: zdědil tajuplný a všemi barvami hrající kámen a magickou stříbrnou flétnu. Ale to ještě není všechno, do třetice obdržel darem od Hledače kamene dřevěnou hůl podivuhodných vlastností. Měly mu především pomoci najít v životě své určení a vlastní cestu.
Druhý díl trilogie saarbrückenského profesora Richarda van Dülmena je věnován problematice každodenního života v městském a venkovském prostředí v průběhu 16.–18. století. Autor na základě velice rozsáhlého pramenného materiálu z prostředí střední Evropy studuje rozdílné projevy každodennosti ve dvou rozdílných sociálních prostředích, jimiž v tomto období město a vesnice bezpochyby byly. Jeho velice poutavě napsaná práce odhaluje zásadní rozdíly mezi těmito dvěma světy, zároveň však přináší celou řadu dokladů o ustavičném vzájemném ovlivňování obou kultur a o jejich reakcích na vývoj kultury aristokratické.
Pokračování bestselleru humorně pojednávající výchovu novorozence z pohledu toho, jenž má situaci ve skutečnosti pevně v rukou: novorozence samotného.
Buď věrný svým lidským pánům, chraň svou lidskou rodinu za každou cenu. Tak zní prastará psí úmluva, kterou se černý labrador Princ snaží dodržovat ze všech sil. Když se ale jeho pánům začne hroutit manželství, přijdou problémy s dětmi, do jejich života vstoupí smrt blízkých i pokus o sebevraždu, začnou mlčenlivému strážci rodinného štěstí jeho povinnosti tragicky přerůstat přes hlavu.
Nečekaně dojemný pohled na jednu rodinnou krizi, kterou psí perspektiva ukazuje v poněkud jiném světle, než bychom čekali.
Absurdní povídky, scénické skeče, úvahy, verše a modlitby ruského spisovatele, básníka, mystifikátora, podivína a divadelníka Daniila Charmse (1905-1942) tvoří pestrou mozaiku příběhů, nálad, motivů a emocí, která otevírá bránu do fantasmagorické říše jeho geniálních provokací, černého humoru nejhrubšího zrna, milostného třeštění a halucinogenních přeludů.
Tato kniha seznamuje čtenáře s životem a dílem petrohradského básníka, spisovatele, divadelníka, svérázného filozofa, experimentátora a podivína, jehož texty a myšlenky stále vyvolávají v Rusku i v Evropě mimořádný ohlas. Základem knihy je reedice úspěšného vydání Charmsových povídek, dramatických textů, dopisů a deníkových zápisů pod titulem Čtyřnohá vrána. Text je však navíc obohacen o nová díla a dílka, z nichž mnohá jsou v češtině publikována vůbec poprvé. Některá z nich objevil básník, novinář a překladatel Ondřej Mrázek přímo v archivu Daniila Charmse v Knihovně Saltykova-Ščedrina v Petrohradě, jiná spatřila světlo světa poprvé. Absurdní a groteskní svět Charmsových hrdinů přináší inspiraci, která spojuje často velice odlišné proudy současné ruské alternativní kultury.
Nemáte nikdy čas? Nic nestíháte? Marně se snažíte šetřit časem? Švédská fyzička a spisovatelka Bodil Jönssonová, profesorka na technické univerzitě v Lundu, se zamýšlí nad vnímáním času a ukazuje, jak se vztah k němu v moderní době změnil. Jako bychom zapomněli, že čas je naše jediné pravé bohatství. Proto bychom se měli naučit prožívat naplno každičký okamžik svého osobního času. Jinak nám žádné technické vymoženosti nepomohou nad časem vyzrát. V knize Deset myšlenek o čase autorka poskytuje řadu praktických rad a tipů, jak můžeme snadno změnit životní styl a konečně přestat být otroky svého času.
K Velké říjnové socialistické revoluci v Rusku se ruský prozaik, básník a nositel Nobelovy ceny (1933) Ivan Alexejevič Bunin staví kriticky. Jako literát tak nejdůrazněji činí ve svých deníkových záznamech, shromážděných v cyklu „Proklaté dny“ (Okajannyje dni). Jde o vášnivý protest proti brutalitě bolševické revoluce a zároveň nostalgickou obhajobu patriarchálních základů navždy odcházejícího Ruska minulosti. Bunin je si jasně vědom toho, že jeho postoje jsou zdůrazňovaně aristokratické a subjektivistické, ale jako potomek starého šlechtického rodu se oprávněně domnívá, že má na podobný pohled nezadatelné právo.
Ústředním tématem knihy jsou především dlouhodobé procesy transformace společenských a osobnostních struktur. Jak se vyvíjela západní civilizace? Na čem je založena? A na základě jakých podnětů a příčin se rodila? Přesto se v případě Eliasova díla nejedná ani o nějaký popis „evoluce“ v duchu 19. století, ani o zkoumání „proměn společnosti“ v duchu století následujícího. Eliasova práce (již v době nástupu módní marxistické vlny na Západě 60. let málokdo věnoval pozornost) představuje základ nedogmatické, empiricky fundované sociologické teorie sociálních procesů.