Kniha je autobiografií nejvýznamnějšího ruského medievalisty 20. století, v níž autor velmi kritickým způsobem mapuje ovzduší intelektuálního života v sovětském Rusku, vyhroceně hodnotí úroveň ruské medievalistiky a přináší velmi subjektivní a velmi cenné svědectví o době, v níž psal, a o tom, jak se tato doba promítla do jeho vědecké práce.

V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci. Netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě jeden prsten, který měl vládnout všem. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.

Velkolepý závěrečný díl celé trilogie paralelně vypráví jednak o horečných válečných přípravách a o nelehkém sjednocování těch, kdo mají odvahu a vůli čelit Temnému pánu a jeho nelidským armádám, jednak o putování Froda, Sama a Gluma do Mordoru a k Hoře osudu. V epilogu velkých dějů se ještě temná moc vzmáhá k podlým činům, kterým je třeba zabránit. Odchodem mnohých hrdinů knihy do Šedých přístavů končí Tolkienovo vyprávění i jedna éra v dějinách Středozemě.

Průvodce retrospektivní výstavou, která se koná v Galerii hl. města Prahy. Kniha obsahuje 46 barevných reprodukcí.

Poprvé vychází další z Tolkienových příběhů. Húrinovy děti jsou tragickou pověstí o prokletí a zkáze rodu velkého lidského bojovníka z konce prvního věku Středozemě.

Po Hobitovi a Pánu prstenů jsou třetím Tolkienovým příběhem z fantastické Středozemě. Autor knihu za svého života pouze rozepsal, pracovat na ní začal dokonce už v pětadvaceti letech. Z Tolkienových poznámek sestavil Húrinovy děti do finální podoby jeho syn Christopher, který je držitelem autorských práv na odkaz slavného spisovatele.

Christopher Tolkien je na otcovu tvorbu známý odborník. Už v roce 1977 sestavil z fragmentů knihu Silmarillion, sám publikoval množství tolkienovské sekundární literatury a zejména map souvisejících s jeho ságami. Práce na Húrinových dětech mu ovšem trvala celých třicet let.

Příběh, považovaný za nejtragičtější z celé Tolkienovy mytologie, byl inspirován severskou ságou o Sigurdovi drakobijci a pověstí O Kullervovi z finské Kalevaly. Odehrává se ke konci bájného prvního věku historie světa, kdy elfové podporovaní částí lidí již prohrávají svou dlouhou válku se zlomocným pánem Středozemě Morgothem, kdysi jedním z mocných duchů, kteří se podíleli na utváření světa, který však z pýchy a touhy po moci propadl zlu.

V poslední velké bitvě, v níž padlo několik elfských a lidských království, byl statečný lidský náčelník Húrin zajat Morgothem. Protože se před ním odmítl pokořit, Morgoth vynesl nad jeho rodinou kletbu: „Na všechny, které miluješ, má myšlenka dolehne jako mrak Sudby a přivede je do tmy a zoufalství. Kamkoli půjdou, vyvstane zlo. Kdykoli promluví, jejich slova poskytnou špatnou radu. Cokoli učiní, obrátí se proti nim. Zemřou bez naděje, proklínajíce život i smrt.“

Děj knihy líčí dlouhý zápas Húrinova syna Túrina s prokletím. Túrin se stane velkým bojovníkem proti Morgothovým přisluhovačům, omylem však zabije nejlepšího přítele a pak svou radou způsobí zkázu jedné elfské říše. Zdrcen se pokusí začít znovu jinde a pod jiným jménem.

Zdá se, že konečně unikl, a dokonce se šťastně ožení. Potom však do země vstoupí Morgothův nejnebezpečnější sluha, drak Glaurung. Túrin se s ním utká a zabije ho. V okamžiku triumfu se však dozvídá, že nejtěžšího zločinu se dopustil proti své sestře, kterou neznal. Morgothova kletba se naplní a příběh Húrinových dětí končí.

Originální anglické i toto české vydání knihy ilustroval Alan Lee, jeden z nejoblíbenějších malířů tolkienovské literatury, jenž za uměleckou práci na části filmové trilogie Pán prstenů Návrat krále získal v roce 2004 Oscara.

V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci. Netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě jeden prsten, který měl vládnout všem. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.

Velkolepý závěrečný díl celé trilogie paralelně vypráví jednak o horečných válečných přípravách a o nelehkém sjednocování těch, kdo mají odvahu a vůli čelit Temnému pánu a jeho nelidským armádám, jednak o putování Froda, Sama a Gluma do Mordoru a k Hoře osudu. V epilogu velkých dějů se ještě temná moc vzmáhá k podlým činům, kterým je třeba zabránit. Odchodem mnohých hrdinů knihy do Šedých přístavů končí Tolkienovo vyprávění i jedna éra v dějinách Středozemě.

První díl rozsáhlé románové fantasy trilogie. V paralelním světě podobném tomu našemu žije dvanáctiletá Lyra. V jejím světě má každý člověk daemona, který ho provází po celý život a je jakýmsi vnějším zpodobněním jeho povahy, a žijí tu i jiné podivuhodné bytosti, například mluvící medvědí kyrysníci nebo půvabné divoženky létající na borových větvích. Lyra s jejich pomocí putuje daleko na sever, aby zachránila svého kamaráda Rogera a další děti, které unesli obávaní Vrahouni. Na cestě ji provází aletheometr, přístroj podobný zlatému kompasu, který tomu, kdo s ním umí zacházet, odpoví na každou otázku.

První díl rozsáhlé románové fantasy trilogie. V paralelním světě podobném tomu našemu žije dvanáctiletá Lyra. V jejím světě má každý člověk daemona, který ho provází po celý život a je jakýmsi vnějším zpodobněním jeho povahy, a žijí tu i jiné podivuhodné bytosti, například mluvící medvědí kyrysníci nebo půvabné divoženky létající na borových větvích. Lyra s jejich pomocí putuje daleko na sever, aby zachránila svého kamaráda Rogera a další děti, které unesli obávaní Vrahouni. Na cestě ji provází aletheometr, přístroj podobný zlatému kompasu, který tomu, kdo s ním umí zacházet, odpoví na každou otázku.

Nejvýznamnější současná kanadská spisovatelka převypráví svoji verzi Homérova mýtu o příslovečně věrné manželce Odyssea Penelopě, která na svého muže čekala dvacet let. Čerpala i z ústní a místní tradice a soustředila se na vyprávění o Penelopiných rodičích, jejím životě před svatbou a svatbu, jakožto i na skandální zvěsti, které o ní kolovaly. Po tisíciletí bývá dávána za vzor věrné manželky, která i přes četné nabídky mnoha ctitelů počkala na svého muže. Ten po návratu nejen že zabije všechny nápadníky, ale kupodivu i dvanáct Penelopiných služebných. Atwoodová se rozhodla vtipně a napínavě tuto starověkou epizodu podat a zcela po svém objasnit, co mohla mít Penelopa ve skutečnosti za lubem.
Vychází v rámci mezinárodního projektu Mýty.

Vzpomínky významného fyzika na začátky akademické dráhy, kdy se setkal s Richardem Feynmanem.

Známý fyzik a zkušený popularizátor vědy Michio Kaku vykresluje ve své nejnovější knize fascinující a pozoruhodný obraz vesmíru, jak jej předkládá moderní fyzika na počátku 21. století. Ukazuje, že žijeme ve zlaté éře kosmologie: astronomické observatoře a družice poskytují záplavu unikátních dat, zatímco teoretikové čím dál odvážněji spekulují o zrození našeho kosmu, existenci paralelních světů, cestování v čase i o konečném osudu vesmíru.