Třetí román britské bestsellerové autorky Kate Longové Výměna manželek je příběhem vdané matky Ally, která se s rodinou přistěhovala do nádherného domu v Chesteru. V sousedství žije Juno – okouzlující, sebevědomá a zvídavá žena. V očích Ally proplouvá její kamarádka životem bez většího úsilí, domácnost, jako by promazanou nepostradatelným olivovým olejem, zvládá dokonale a bez problémů. Po Junině překvapivém rozhodnutí přihlásit se do televizní reality show Výměna manželek nastane změna i v Allyině životě. Juno opustí na dva týdny rodinu a bude žít v jiném městě, a do jejího domu se nastěhuje její protějšek – cizí žena. Zatímco Juno bere své dobrodružství jako „úžasnou kulturní výměnu“, Ally se obává, jak bude žít po tu dobu bez své kamarádky. Kniha je citlivou sondou do našich každodenních životů a ukazuje, jak skutečnost znovu a znovu revidujeme podle vlastního pohledu na svět. Reality show je vlastně jen pokračováním uvědomování si našeho místa ve společnosti.

Klášter plný krásných jeptišek, kde jedné větrné noci zabuší na vrata hledaný zločinec… Nové vydání novely, pod kterou se autor Miloš Urban váhal před lety podepsat, a proto ji vydal pod pseudonymem Max Unterwasser. Jedná se o záměrně drastické, místy dokonce pornografické podobenství o střetu těch, které Bůh zanechal na tomto světě a odešel vytvářet světy jiné. Miloš Urban považuje Michaelu za svůj nejtemnější, ale i nejvíce náboženský text. Lze ho číst jako erotický horor i jako ironickou alegorii o vítězství lásky a dobra nad zlem a nenávistí

Bilingvní, anglicko-české vydání světoznámého románu, který proslul jasnozřivou alegorií principů bolševické revoluce. Pozoruhodná bajka začíná vzpourou zvířat, která vyženou majitele farmy a začnou si vládnout sama. Zprvu ušlechtilé, idealistické myšlenky o rovnosti, svobodě a blahobytu záhy berou za své a jejich místo postupně zaujme propaganda, nesvoboda a totalitní diktatura. Farmu zvířat Orwell dopsal v roce 1944!

Tato část čtyřdílné antologie obsahuje Buddhovy rozpravy, písně z Théragáth, Dhammapadam, několik džátak (to vše z pálijského kánonu Tipitaka) a nekanonické Milindovy otázky. Jednotlivé texty jsou vedle úvodů opatřeny také poznámkovým aparátem, mimoto svazek zahrnuje i českému čtenáři přístupnou výběrovou bibliografii.

Sborník deseti příspěvků se věnuje moderním, antropologickým přístupům v historickém bádání. Ústředním tématem úvah příslušníků mladší badatelské generace jsou gender a lidské tělo, s důrazem na tělesné vnímání sebe sama, na stereotypní pojímání vývojových fází lidského života (dětství, stáří) či na předmoderní porodní praktiky. Druhý tematický okruh se zabývá problematikou politické reprezentace v raném novověku, především v městském a aristokratickém prostředí, a otázkám vymezování se mocenských elit vůči ostatním sociálním vrstvám a skupinám.

Monografická publikace se věnuje jedné z nejvýraznějších umělkyň působících na české scéně ve 20. a 30. letech minulého století. Ačkoli se mnohovrstevnaté dílo Milady Marešové výrazně vymykalo většině umělecké produkce vznikající v době první československé republiky a spolu s několika dalšími meziválečnými umělkyněmi vytváří pozoruhodnou protiváhu k dobové avantgardní produkci, tuzemská kunsthistorie na tuto autorku téměř zapomněla. Pro nové, genderově orientované dějiny umění je dílo Milady Marešové zajímavé nejen proto, že se autorka věnovala „ženské otázce“ – v jejích obrazech žen (matek, dcer, nevěst, osamělých dívek, žebraček aj.) se od konce 20. let originálním způsobem zrcadlily dobové sociální problémy. V katalogu, který vychází k souborné výstavě Marešové v Moravské galerii v Brně a který mapuje dosud nezdokumentovanou tvorbu zahrnující převážně malbu, kresbu a ilustrace, dbá kurátorka výstavy Martina Pachmanová na zařazení autorčina díla do kontextu meziválečného českého a světového modernismu i dobového ženského uměleckého hnutí vůbec.

Třetí próza Emila Hakla líčí setkání dvaačtyřicetiletého Jana Beneše s otcem. Zaznamenává jejich vzájemný rozhovor, který se odehrává během jednoho odpoledne a večera.
Kniha obdržela cenu Magnesia Litera v kategorii próza.

Brožované vydání prvního dílu rozsáhlé románové fantasy trilogie.

V paralelním světě podobném tomu našemu žije dvanáctiletá Lyra. Každý člověk tam má svého daemona, který ho provází po celý život a je jakýmsi vnějším zpodobněním jeho povahy, a žijí tu i jiné podivuhodné bytosti, například mluvící medvědí kyrysníci nebo půvabné divoženky létající na borových větvích. Lyra s jejich pomocí putuje daleko na sever, aby zachránila svého kamaráda Rogera a další děti, které unesli obávaní Vrahouni. Na cestě ji provází alethiometr, přístroj podobný zlatému kompasu, který tomu, kdo s ním umí zacházet, odpoví na každou otázku.

Kniha přinášející pohled na tuláky, žebráky, bezdomovce a jiné okrajové skupiny je v podstatě pohledem státních institucí tak, jak byl utvářen právě od raného novověku – represí a spolu s tím i péčí měl chránit spořádané poddané, resp. občany, jejichž životní způsob představoval cíl, k němuž měli být „nepřizpůsobiví“ lidé dovedeni. Při prosazení jednotného represivně-pečovatelského přístupu hraje klíčovou roli právě období 16.–18. století, doba formování centrálně-byrokratických státních mechanismů. Kriminalizace sice ztěžovala tuláckou existenci, ta však přesto ještě dlouho nepřestávala být jistou alternativou k přesně narýsovaným a mnohdy neradostným životním perspektivám usedlého obyvatelstva. Písemnosti vrchnostenských a státních institucí umožňují nahlédnout do tohoto prostoru volby mezi usedlostí a neusedlostí a zachytit osobní motivace stejně jako společenské, do individuálních rozhodnutí se promítající podmínky a okolnosti, které jednotlivce vedly k tomu, že se „vydal na cestu“, nebo na ní dlouhá léta žil. A právě všem těmto problémům, jež se v mnohém dotýkají i dneška, je věnována tato jedinečná kniha.

Francouzský historik moderních dějin Robert Muchembled se ve své vědecké práci zabývá společenskými dějinami, antropologií moci, kriminality a materiálního života v období let 1400–1789, zejména v pařížské oblasti. Na úspěšné studie dějin čarodějnictví Muchembled navázal analýzou obrazu ďábla a podobami Zla v západní civilizaci 2. tisíciletí. Kniha Dějiny ďábla je originální rovněž ve zkoumání vztahů mezi kulturou, pojímáním těla, společenskými vazbami a zobrazováním Zla. Prizmatem obrazu ďábla autor pozoruje a probírá všechny kulturní a intelektuální projevy západní společnosti (literaturu, film, komiksy, výtvarné umění apod.).